Podle prvních informací projekt podporuje budějovický magistrát i Jihočeský kraj. „Podobných zařízení na výrobu asfaltových směsí je podle mého zjištění na Českobudějovicku kupodivu málo,“ míní hlavní zpracovatel záměru František Hezina.
Výrobna asfaltových směsíVyrůst má v průmyslové zóně na okraji Budějovic. Ročně vyrobí 60 tisíc tun směsí. Bude stát vedle stávající asfaltárny Skanska Asfalt, která má podobný výkon. Směsi mají obsahovat drcené pneumatiky, což je nový trend ve výrobě. V provozu bude od dubna do listopadu, podle teplot. Hlavní komín bude vysoký 26 metrů. V okolí krajského města funguje podobné zařízení v Plané, další stavbu při Okružní ulici připravuje firma Hochtief. |
Záměr stavby zpracovala firma Naturchem. V těchto dnech ho zveřejnila na úřední desce kraje. Obalovna má podle poptávky vyrábět až 160 tun hmoty za hodinu.
Suroviny - štěrk, asfalt a vápenec - budou přivážet do výrobny náklaďáky po Okružní ulici. Naopak z asfaltárny pojede směs na místa staveb podle potřeby. Projektant zdůrazňuje, že doprava musí být kvůli chladnutí směsi co nejkratší.
Investor, který není na oznámení uveden, chce provoz spustit v srpnu příštího roku. Pokud dostane stavba všechna povolení, začne se s ní v březnu 2017.
„Z jedné strany asfaltárna, z druhé dálnice“
Ačkoliv asfaltárna bude mít podle projektu nejmodernější filtry proti znečištění prostředí, obyvatelé z okolí stavby radost nemají. Navíc hned v sousedství už jedna výrobna asfaltu stojí. Patří firmě Skanska.
„Samozřejmě, že dálnici chceme, ale proč se staví takové zařízení tak blízko obydlí? V posledních letech u nás vyrostly nové rodinné domy. Právě na ně padají všechny nečistoty ze západního proudění větrů,“ obává se starosta Vráta Martin Muchka.
Obyvatele obce obtěžují i další průmyslové provozy nebo staré ekologické zátěže. Jednou z nich jsou stále nevyčištěné pozemky u Vráteckých rybníků, kde inspekce životního prostředí naměřila vysoké hodnoty těžkých kovů, hlavně olova. Hodně jedů v půdě je pozůstatkem po činnosti slévárny a kovošrotu.
„Z jedné strany budeme mít asfaltárnu, z druhé dálnici. Navíc se teď řeší silnice, která má nahradit zrušený Hlinecký přivaděč k D3. Na malou obec je tady průmyslových staveb moc,“ vypočítává Muchka.
Výrobna asfaltových směsí se nelíbí ani nedalekému Adamovu, který si zakládá na čisté krajině a rekreačním území. „Nejsme přímými sousedy průmyslové zóny, ale nelíbí se nám to. I když s tím asi nic neuděláme,“ míní starosta Petr Schicker.
Zpracovatelé projektu přesto tvrdí, že asfaltárny se nikdo bát nemusí. Na maximální výkon totiž pojede jen při stavbě dálnice. Určité výhrady k projektu zatím oficiálně sdělil jen stavební úřad.
Podle jeho vyjádření zasahuje stavba na pozemky rezervované pro tepelný napáječ plánovaný z Temelína a také pro zónu zeleně. V těchto místech už totiž areál obalovny překračuje na severním okraji hranici průmyslové zóny. „Investor si je toho vědom a přizpůsobí se. Prostoru má k tomu dost. Třeba i k vysázení zeleně,“ ujistil Hezina.
Podle informace stavebního úřadu vymezuje územní plán krajského města průmyslovou zónu, na které jsou povolené stavby provozů, kanceláří, garáží a skladových hal. Naopak nepřípustné jsou v ní bytové domy. Přesto do ní spadá ubytovna pro sociálně slabé, kteří žijí v bývalé kancelářské budově slévárny. Od asfaltárny bude vzdálená 500 metrů.
