První signály už mají například v českobudějovickém Domě sv. Pavla, jejž spravuje místní diecézní charita. Ten je plný téměř celoročně a největší nárůsty žadatelů zde mají hlavně v zimních měsících.
„Tentokrát je ale situace trochu jiná a kopíruje stav při první vlně covidu, kdy jsme měli téměř čtvrt roku návaly zájemců. Teď opět nastává situace, kdy se k nám hlásí daleko více klientů, kteří neuplatili bydlení a hledají u nás místo,“ potvrzuje vedoucí domu Petra Vohlídalová.
Nyní zde mají pět čekatelů z řad mužů na jedno z 25 míst. Nikdo z nich ale neví, kdy do domu nastoupí. „Někdy se může stát, že se místo uvolní hned, jindy je to řada měsíců,“ říká Vohlídalová a dodává, že důvody většího zájmu o místa jsou hlavně kvůli ztrátě střechy nad hlavou. „Zpravidla taková situace pramení ze ztráty zaměstnání nebo z rozpadu partnerství,“ upřesňuje.
Obavy z nárůstu počtu klientů mají také v azylovém domě, který spravuje Městský ústav sociálních služeb (MěÚSS) ve Strakonicích. Nedávno z něj muselo vedení přesunout dvojici ukrajinských rodin z řad válečných uprchlíků, aby uvolnilo místo lidem v ekonomické tísni. Podle ředitelky MěÚSS Lenky Kratochvílové je ale zatím v azylovém domě standardní stav.
„Na druhou stranu si myslím, že nás současná situace brzy dostihne, v problémech je už teď řada zařízení v okolních krajích. Nic moc s tím ale neuděláme, protože kvůli dispozicím budovy nemůžeme nijak navýšit kapacitu. To by bylo možné jedině v případě, že bychom omezili služby noclehárny. To by ale pro nás představovalo obrovský organizační problém,“ vysvětluje Kratochvílová.
Matky s dětmi místo najdou
Klidná situace je zatím i ve většině domů, které slouží hlavně pro matky samoživitelky. I když je v nich poměrně vysoká obsazenost a i zde se musí zpravidla čekat, není to nijak závratná doba.
„Máme u nás 59 lůžek, téměř všechna jsou často obsazená. Zatím nemáme žádné náznaky, že by se měla situace zhoršovat, ale počítáme s tím, že se tak může stát. Tím bychom se ale dostali do problémů, protože nemůžeme navyšovat kapacitu,“ připomíná vedoucí táborského G-centra Hana Šimková, pod nějž spadá tamější azylový dům pro matky s dětmi.
Několik volných míst mají také v azylovém domě Filia v krajském městě, kde se objevují často stejné matky s dětmi, které se tam vracejí. Ty se k nim podle ředitelky domova Lenky Lerchové dostávají hlavně kvůli tomu, že neumějí hospodařit s penězi. Navíc jsou to často klientky, které jsou dlouhodobě vedené na úřadu práce.
„Mívají i hromadu dluhů, takže je na ubytovnu nebo do podnájmu nikdo nevezme. Obecně je pak pro ně těžké se z takové situace dostat, protože nemají motivaci s tím cokoliv dělat. Měli jsme tu ale nedávno jednu klientku, která využila milostivého léta, zcela se oddlužila vůči městu, našla si práci a nakonec i normální bydlení. To byla ale světlá výjimka,“ přiznává Lerchová.
Obávají se zdražování energií
I kdyby do azylových domů nakonec neproudilo více lidí bez domova, odrazí se citelně na jejich provozu všeobecné zdražování. Už teď hledí jejich vedení na každou korunu.
„Týká se to hlavně energií a tepla. Stává se, že klienti zapnou topení naplno, otevřou okno a odejdou pryč. I kvůli tomu jsme zabezpečili radiátory tak, aby se nedala z pokojů regulovat teplota,“ líčí Lerchová.
Dodává, že s novým sazebníkem úhrad se dají očekávat i dražší služby pro klienty. Ale kvůli úsporám je vesměs zatím neomezují, a to hlavně z důvodu stabilně velkého zájmu o bydlení.
„To ale nemůžeme říci o nákupech, nebývale zdražily i čisticí prostředky, kterých používáme velké množství. Pokud se ale bude dál zdražovat, může se to promítnout i do nabídky našich služeb. Pokud se dostaneme do svízelné finanční situace, zachrání nás už jen město jako zřizovatel,“ krčí rameny Kratochvílová ze strakonického domu.
