Zajímalo by mě, kdo je vlastníkem plotu, který stojí na hranici dvou pozemků. Je možné, že jsem jeho majitelem, i když to v žádném veřejném dokumentu na katastru nemovitostí či ve smlouvě není uvedeno? Jak řešit opravu tohoto plotu, když to soused odmítá a plot je prokazatelně v havarijním stavu, ptá se čtenář Jindřich.
Vžité pravidlo už roky neplatí
"Dříve platilo, že vlastníkovi pozemku patří plot, který je po jeho pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace. Toto pravidlo však již více než 60 let neplatí, ač se stále často mylně traduje," vysvětluje advokátka Soňa Audesová.
Nyní se v případech nejasných vlastnických práv k plotu určuje vlastnictví podle toho, kdo plot postavil. To lze zjistit nahlédnutím do stavební dokumentace či smlouvy o výstavbě plotu. Nelze ani vyloučit, že plot bude patřit více osobám.
"Jestliže nelze ani poté jednoznačně určit, komu plot patří, lze se obrátit na soud se žalobou na určení vlastnictví k plotu. Často jsou ploty považovány za součást nemovitostí, kterou oplocují a chrání. Vlastník této nemovitosti bývá považován i za vlastníka plotu," objasňuje Audesová.
Pokud však neexistuje bližší spojení mezi plotem a jedním z vlastníků sousedících pozemků, může dojít i k tomu, že plot bude považován za spoluvlastnictví obou sousedů a tito společně ponesou náklady na jeho opravy a údržbu.
Soused vysadil stromy. Nyní mě obtěžuje stínem
Máme zahradu v zahrádkářské kolonii. Náš soused si v části své zahrady vysadil rychlerostoucí topoly, prý na dřevo (viz článek Plantáže topolů či paulovnií se nám nemusí vyplatit, varují odborníci), čímž vznikl malý lesík a naše zahrada se rázem ocitla ve stínu. Dá se s tím něco dělat, pokud větve jeho stromů nezasahují na náš pozemek, ptá se čtenářka Hana.
"Podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného. Mezi rušení, která zákon zakazuje, patří i obtěžování stínem," popisuje advokátka.
V případě sporu kvůli stínění způsobenému stromy ze sousedního pozemku by soud posuzoval, jak velká část pozemku je zastíněna a co na ní stojí a roste. "Bude se zjišťovat, zda stínění ztěžuje či znemožňuje postiženému sousedovi využívat jeho pozemek k vymezenému účelu či zda jde o stínění, které zaběhlému užívání pozemku v nepřiměřené míře nebrání," doplňuje Audesová.
Důležité také bude, zda stromy na sousedním pozemku byly již dříve, nebo zda jsou dřeviny nově vysázené. Jedním z hledisek při rozhodování sporu bude samozřejmě také účel, ke kterému stromy slouží.
"Soud všechny zjištěné okolnosti konkrétního případu zhodnotí a rozhodne, které z vlastnických práv si zaslouží větší ochrany. V případě, že dojde k závěru o nepřiměřenosti stínění, nařídí vlastníkovi pozemku, na kterém stromy rostou, aby se stínění zdržel. Nechá však na vlastníkovi stromů, aby sám přijal odpovídající opatření, jak soudnímu verdiktu vyhoví," uzavírá advokátka.
