Pozemek přišel investora na téměř 184 milionů korun, stavba se z původně plánovaných 700 milionů vyšplhala na 1,5 miliardy korun. Zatímco v nižších patrech budou obchody a restaurace, v dalších podlažích objektu se počítá s kancelářemi. Firma má zatím nájemce pro jedno patro a s dalšími jedná. Celý projekt je přímo napojený na barokní Schönkirchovský palác, který byl také zrekonstruován.
Na dvoře vznikla odpočinková zóna, kam přibude i zeleň.
Nový objekt zahrnuje čtyři podzemní a osm nadzemních podlaží. Investor původně parcely včetně historického paláce koupil s platným stavebním povolením na stavbu hotelu.
Autorem projektu je architekt Stanislav Fiala, který na střechu umístil zelenou odpočinkovou zónu. Také vnější skleněné stěny v jednotlivých patrech budou zdobeny zelenými terasami. „Na Národní totiž chybí zelené spočinutí,“ řekl architekt Fiala.
Od hotelu k obchodům a kancelářím
Záměr postavit místo hotelu polyfunkční dům ovlivnily slabší výsledky cestovního ruchu a také jednání s Prahou 1. Zároveň se podle Jana Kubička, výkonného ředitele investorské skupiny Sebre, který o dokončení stavby informoval, snížil projekt o jedno patro a podlahová plocha v patrech se zmenšila o 50 až 100 metrů čtverečních.
Ještě na podzim by se v parteru objektu měla otevřít dvoupatrová restaurace. V prvním patře otevře galerii známý galerista Zdeněk Sklenář. I pro zbytek retailových ploch už má firma podle ředitele nájemce. Jiná je situace u kancelářských prostor v horních patrech, kde investor nájemníky pro většinu ploch teprve hledá.
Projekt nabízí sedm pater kanceláří, na střeše je odpočinková zóna. Kovová konstrukce objektu je porostlá zelení, která se bude v průběhu roku měnit. Na jaře by měly dům zdobit květiny. Právě s ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název byl Palác Národní.
Při archeologickém průzkumu před stavbou objevili památkáři cenné historické malby dřevěných stropů z konce 17. století a nástěnné malby. Některé prvky, jako gotické studně nebo původní konírna, investor v původní podobě zapracoval do projektu.
Během stavby byl také rekonstruován sousední památkově chráněný barokní Schönkirchovský palác, se kterým je nový objekt propojen. V úrovni ulice spojuje oba domy pasáž a malé náměstíčko. Investor plánuje i propojení s budovou, kterou se v sousedství chystá stavět Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Měly by v ní být dílny a prostory pro prezentaci studentských prací.
Vnější skleněné stěny v jednotlivých patrech zdobí zelené terasy.
Pozemek i s barokním objektem v roce 2005 prodal magistrát investorovi zřejmě za rekordní cenu 234 700 korun za metr čtvereční, celkem za téměř 184 milionů korun. Pozemek od města koupila společnost Dittrich, ale nenašla investora a stavbu nakonec zahájila společnost Sebre partnerů Petra Němce a Jana Fidlera.
Historie proluky Národní a MikulandskáV roce 1966 byly v místě dnešní proluky zbořeny dva domy, čp. 136-II a 137-II, které ve své historické uliční čáře vybíhaly o cca 6–7 metrů oproti sousednímu prvorepublikovému paláci Dunaj do ulice. Jejich místo zůstalo dlouho volné i proto, že zbytková plocha parcel poté, co jejich bezmála polovina musela být obětována rozšířenému chodníku Národní třídy, byla pro jakýkoliv velkorysejší záměr v podstatě malá. Využití polohou lukrativního stavebního místa zvažovaly lecjaké subjekty, studenti architektonických škol projektovali zástavbu parcely jako školní práce, ale žádné kroky ke konkrétní realizaci učiněny nebyly. Teprve v roce 2005 byla parcela prodána městem Prahou soukromému subjektu za rekordní cenu 183 milionů. Investor navíc přikoupil sousední barokní palácový objekt orientovaný do Mikulandské ulice, tzv. Schönkirchovský dům čp. 135-II z let 1726–1734, a na podzim roku 2006 začal s památkovými orgány konzultovat studie novostavby. Zdroj: Klub Za starou Prahu |
