Zatímco před 25 lety představovaly standard klasické parketové vlysy, které se asi v 90 procentech lakovaly, v polovině 90. let už převládaly vrstvené podlahy, zejména třívrstvé.
Klasické parkety jsou oblíbené pro rekonstrukce ve starých činžovních domech.
Důvod byl jasný: jednoduchá pokládky, povrchová úprava hotová již z výroby a větší stabilita. Zpočátku byly vybaveny perodrážkou a lepily se k podkladu, pak se začaly stále častěji pokládat plovoucím způsobem a lepidlo se vkládalo jen do perodrážky.
Na přelomu tisíciletí přišly zámkové spoje, které usnadnily a urychlily pokládku dřevěných podlah a zároveň zvýšily pevnost i odolnost spojů. Jako první je nabídla švédská firma Kährs, evropská „jednička“ ve výrobě dřevěných podlah, dnes se používá už pátá generace zámků Kährs Woodlock.
Vývoj kvůli nedostatku dřeva a tlaku na cenu však vede k tomu, že dřevěné podlahy tvoří čím dál tím méně dřeva. Už nyní je patrný posun od tloušťky 22 nebo 20 mm k 15mm třívrstvým podlahám. Objevují se i vrstvené konstrukce s tloušťkou pouhých 13 mm nebo i 10 mm, tedy s minimální nášlapnou vrstvou, dokonce i dýhou.
O buk už není zájem
Kromě „zeštíhlení“ se mění zájem také o jednotlivé druhy dřevin. „Vzestup před dvaceti lety zaznamenala například třívrstvá podlaha z buku, kterou popularita vynesla přibližně až na 45 procent veškerého prodeje dřevěných krytin. Dnes však tvoří necelé jedno procento,“ upozorňuje Petr Kratochvíl ze společnosti Kratochvíl parket profi.
Mění se i preference barev. Zatímco před deseti lety byly velice populární červené dekory třešně nebo tropických dřevin jatoba a merbau, po třech až čtyřech letech zájem klesl. Nyní se prodávají minimálně.
Dnes vládne jednoznačně dub, a to i díky tomu, že výrobci u něj dokážou nabídnout nejrůznější odstíny. Dub momentálně tvoří více než 90 procent prodeje, nejoblíbenější jsou přitom bělené a šedé dekory. Zvýšená vlna popularity s sebou přinesla i nedostatek dubového dřeva na trhu.
Od třílamel k dvoumetrovým prknům
Evoluci prodělaly i lamelové vzory. S nástupem vrstvených podlah tvořily až 99 procent prodeje třílamelové dekory. Dnes je dohnaly jednolamelové, zatímco „třílamely“ se primárně dodávají do developerských projektů v rámci standardního vybavení, jsou totiž výrazně levnější. Cenový rozdíl vzniká hlavně při výrobě: pro jednolamely se používá pouze střed kmene, další části dřeva slouží k produkci dvoulamely, okrajové části pro třílamelové vzory.
Kolekce Lumen nabízí osm dubových dekorů ve dvou, nebo tří lamelovém provedení.
Zájem se zvyšuje také o stále větší formáty, tedy širší a delší prkna. „Tento trend souvisí s rostoucí životní úrovní a tím i větší plochou místností. Dřívější dvacetimetrové pokoje nahradily místnosti o ploše 50, ale i 70 m2, které by například třílamely opticky roztříštily. Proto do nich majitelé pořizují jednolamely, často ve velikosti maxiformátů, které mají ve velkých prostorách možnost krásně vyniknout,“ vysvětluje Petr Kratochvíl.
Lesk vystřídal matný povrch
Další změna přišla při přechodu z lakované povrchové úpravy na olejovanou. Před dvaceti lety představovaly lakované podlahy téměř 99 procent prodeje. Lidé nechtěli olejované, protože se obávali jejich údržby.
Protože se však velká část jednolamelových dekorů vyrábí s povrchem ošetřeným přírodním olejem, vzrostla s jejich nástupem a důrazem na eko bydlení i popularita této úpravy. Dnešní poměr prodeje laku a oleje je přibližně půl na půl.
S lakem a olejem souvisí i lesk a mat podlah. Kdysi se nejčastěji prodával saténový lak označovaný jako polomat, dnes vzhledem k rostoucí oblibě olejovaných podlah převládají matné povrchy, evokující přirozenost dřeva. Proto i v sortimentu najdete laky vytvářející matné povrchy.
Dekor Dub Eclise působí v matném provedení velmi přirozeně, těžko by někoho napadlo, že jde o lakovanou podlahu.
Novinkou švédského výrobce Kährs je extra matný lak, který spojuje přirozený vzhled oleje a nenáročnou údržbu lakovaných povrchů. Důvodem je trend velkých prosklených ploch v architektuře. Ty mohou způsobovat lesklé odrazy světla a narušovat tak vnímání skutečného vzhledu podlahy.
Ultra matná povrchová úprava absorbuje světlo a podporuje reálnou krásu dřeva. Zvláštností jsou pak podlahy s vysokým leskem.
Také ostatní povrchové úpravy se výrobci snaží posouvat stále dál. Vymysleli například kartáčovaný povrch, při němž se odstraňují měkká vlákna dřeva, a tím se zvýrazňuje jeho kresba.
Katrování zase na každé lamele vytváří reliéf příčných zářezů, ruční škrábání zvýrazňuje a dokresluje přirozenou kresbu dřeva. Takzvané V drážky představují zkosené hrany lamel. Uvedené úpravy zvyšují přírodní vzhled krytiny, respektive její rustikální ztvárnění.
Boom těchto podlah nastal před pár lety, dnes je už místo velmi rustikálních povrchů patrný návrat k dekorům v klidnějším pojetí, s méně suky a minimálními odchylkami v barevnosti.
Vícevrstvá dřevěná podlaha z kolekce DaCapo v dekou dub unico, který zdobí kolíky ve tvaru motýlů. Přesně takové byste našli v interiérech starých dřevěných roubenek. Původně sloužily "kolíky" (mašličky) k renovaci masivních podlah. Pokud došlo ke vzniku větších spár, pomocí kolíků se podlahy „fixovaly“ zpět k sobě. Dnes jde jen o estetickou záležitost.
Jak už bylo řečeno, výrobci v současnosti zápolí s nedostatkem dřeva, podlahy se tak ztenčují. Vlivem nižší nášlapné vrstvy bude muset nutně dojít ke změně střední nosné desky, kterou nahradí HDF. Testují se i jiné dřeviny pro nášlapnou vrstvu, například bříza, která však potřebuje vytvrzeni, aby splňovala vyšší nároky na opotřebení.
K vývoji u dřevěných podlah přispívají i výrobci podlahové chemie, kteří s novou generací produktů přinášejí možnost změnit si odstín dřevěné podlahy i sami doma.
