V Praze se v říjnu 2018 nezačal stavět ani jeden byt v bytovém domě.

V Praze se v říjnu 2018 nezačal stavět ani jeden byt v bytovém domě. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Bytů je málo, stavebních úřadů moc. Na povolení se čeká zoufale dlouho

  • 134
Získat vlastní bydlení je stále obtížnější, zejména v Praze. Ceny rostou, nabídka je nedostatečná, stavební povolení se protahují na roky a hypotéky zdražují. Důsledek? Lidé si pořizují stále menší byty a trh se zpomaluje.

Špatná situace s novým bydlením je typická hlavně pro Prahu. Zatímco odborníci tvrdí, že hlavní město potřebuje začít stavět kolem deseti až dvanácti tisíc bytů, aby se dohnal deficit z předchozích let, v roce 2018 se začalo do konce října stavět pouze 1 663 nových bytů.

Obtížnost získání stavebního povolení

Zrychlení a zjednodušení schvalování nových staveb se přitom nedaří prosadit. Že je tato situace v Česku opravdu tristní, dokládá i to, že se Česká republika v délce povolovacích procesů, což je důležitý ukazatel pro domácí i zahraniční investory, propadla až na 156. místo ze 190 zemí světa. Tedy na úroveň států jako jsou Niger nebo Čad.

Přitom ještě v roce 2014 jsme se pohybovali kolem 80. místa. Naopak Polsko, které bylo také v osmé desítce žebříčku, se po rekodifikaci stavební legislativy doslova „utrhlo“ a dnes se pohybuje na 40. místě.

A Praha? Žádné srovnatelné západní město nemá tak komplikovanou strukturu jako hlavní město. Metropole se člení na 57 městských částí a 22 stavebních úřadů. Například Vídeň má 23 městských částí a jeden stavební úřad, Berlín 12 částí a 12 stavebních úřadů. 

Smutná statistika

I v říjnu rostla stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o devět procent. Daří se hlavně pozemnímu stavitelství (nárůst o 11,6 procenta), přidávají ale i inženýrské stavby (plus 7,7 procenta).

Naopak bytová výstavba je stále v krizi, meziročně bylo v říjnu podle ČSÚ zahájeno v celé ČR o 1,7 procenta bytů méně. Pokud jde pouze o bytové domy, tak tam je pokles více než třetinový (35,4 procenta). Alarmující zůstává situace v Praze, kde se v říjnu nezačal stavět ani jediný nový byt v bytovém domě.

„Umíme problémy pojmenovat, ale ne je řešit. My si neumíme vládnout, jsme takový hobitín Evropy. Už dnes je jednodušší nás objíždět, než se prodírat Českou republikou,“ prohlásil ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč na prosincovém kulatém stole 225. Žofínského fóra. Jeho odborným garantem bylo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN).

Na stavební povolení tak třeba čeká jen v Praze kolem 90 tisíc připravovaných bytů, z toho v brownfieldech je „uzamčeno“ 60 procent těchto bytů.

Přání a realita

Oproti době před pěti lety lidé kupují byty o jednu místnost menší, a to na hypotéku, zájem se soustřeďuje na byty 1+kk a 2+kk. Rodinami oblíbené 4+kk jsou na ústupu, protože svojí cenou často zasahují do kategorie nadstandardu.

Kvůli ceně pozemků i obtížnosti získání stavebního povolení se řada developerů „stěhuje“ za Prahu (třeba do Vysokého Újezda). Jenže majitelé těchto bytů a domů pak dojíždějí za prací do Prahy, což přináší řadu komplikací.

V Praze se kupují hlavně byty dále od centra, zejména kvůli ceně. Kupující preferují byty s balkonem či lodžií a s výhledem do zeleně, v blízkosti odpočinkových zón. Vyžadují dobrou dopravní dostupnost, ideálně blízkost metra.

„Pozorujeme tři vzájemně provázané trendy. Zaprvé zdražování. Jen za poslední rok si nemovitosti připsaly patnáct procent hodnoty a posunuly dlouhodobý průměr u nás realizovaných cen na 71 300 korun za metr čtvereční. S vysokou cenou souvisí zmenšování bytů při zachování dispozic. Posledním výrazným trendem roku 2018 je pokles počtu kupujících do 30 let. Nejsilnějším důvodem jsou dražší byty a méně dostupné hypotéky, na které lidé na počátku kariéry zkrátka nedosáhnou,“ vysvětluje Denisa Višňovská ze společnosti Partner Lexxus.

Řešením se nestal ani Program pro mladé spuštěný Státním fondem rozvoje bydlení v srpnu 2018. V metropoli se vyšplhala průměrná cena nového bytu na 94 tisíc korun za metr čtvereční. Na byt si však může zájemce v rámci Programu pro mladé půjčit jen 1,2 milionu korun, což stačí jen na 12,7 m2 průměrného bytu v novostavbě. Stejný problém mají i obyvatelé dalších velkých měst, Brna, Hradce Králové, Pardubic či Liberce.

Pokud si chce mladý člověk mezi 20 až 29 lety koupit nový byt 1+kk za průměrnou cenu, potřebuje v Praze totiž podle údajů největšího tuzemského developera Central Group 3,5 milionu korun. Kromě dvacetiprocentní hotovosti (úspory 718 tisíc korun) potřebuje podle nových regulí ČNB od října 2018 čistý příjem 26 609 korun.

Ten však podle dat ČSÚ nemá, jeho průměrný plat je 22 558 korun. Pokud by si chtěl Pražan pořídit nový byt 2+kk (průměrná cena 5,1 milionu korun), má mít čistý příjem 37 835 tisíc korun. Na ten však podle ČSÚ nedosahuje ani mezi 30 a 39 rokem. 

Zahájená výstavba bytů v bytových domech

Co s tím

Podle odborníků však není nutné čekat až na komplexní rekodifikaci stavebního práva na celostátní úrovni či nový územní plán v Praze. Ministerstvo pro místní rozvoj i nové vedení Prahy mohou přijít s řadou kroků, které pomohou situaci zlepšit již v horizontu šesti měsíců.

„Rekodifikace stavebního práva je běh na dlouhou trať, chceme se proto pokusit o několik novel salámovou metodou,“ uvedla na Žofínském diskusním fóru náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová. Že ani to nebude jednoduché, je zřejmé.

Například zavedení fikce souhlasu závazného stanoviska, které by významně zrychlilo povolování staveb, v meziresortním připomínkovém řízení zcela odmítla řada ministerstev. „Pokud to nedopadne dobře, investorům nepomůžeme,“ reagovala Marcela Pavlová.

Na povolení ke stavbě bytových domů se v Česku běžně čeká několik let.

„Praha může přispět aktivním prosazováním centrálního stavebního úřadu. Ten by totiž mohl vzniknout do půl roku a první výsledky jeho činnosti by se mohly projevit do roka, soudí členka SAR a odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová.

Úřad by podle ní mohl řešit stavby dopravní a technické infrastruktury, stavby občanské vybavenosti a větší bytové i nebytové stavby. Odvolacím orgánem by mu bylo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), jehož cílem je v budoucnu vytvořit samostatnou oddělenou strukturu stavebních úřadů a centrální pražský stavební úřad by se pak mohl transformovat v krajský stavební úřad. Praha by tak vlastně šla vstříc legislativním změnám připravovaným na ministerstvu pro místní rozvoj.

„Je věcí Prahy, kolik a kde stavebních úřadů bude mít, my do toho nemáme co mluvit, je to svobodná volba města,“ uvedla náměstkyně MMR Pavlová. Praha by pak byla prvoinstančním orgánem, ministerstvo odvolacím.

Radní pražského Magistrátu pro legislativu Hana Marvanová vidí jako prioritu především zrychlení schvalování procesů. Povolování se musí stát absolutní prioritou, úřady musí dodržovat správní lhůty, jinak je to selhání státní správy.“

Průměrný počet povolených bytů (2015 - 2017) na 100 tisíc obyvatel ve srovnání s Prahou