Byt ve starém domě je moderní a zároveň respektuje genia loci stavby

Velkou výzvou bylo vytvořit v bytě s plochou sedmdesát pět metrů čtverečních současný interiér. Finanční prostředky byly totiž limitované. Interiér měl přitom adekvátně ladit se sto let starým domem a také odpovídat potřebám mladé rodiny očekávající potomka.

Byt, který mělo proměnit podle požadavků investorů studio ANNY architects, byste našli v bloku domů postavených renomovaným českým architektem Františkem Albertem Librou.

Dlouhý balkon dostal modřínovou podlahu i velké odpočivné lehátko.

„Tyto domy jsou kulturní památkou, a tak jsme i v rámci udržovacích prací musely spolupracovat s památkáři. Vzhledem k tomu, že samotný půdorys bytu je drahocenný a my obě jsme obdivovatelkami puristického skvostu, snažily jsme se pomocí minimálních zásahů do konstrukce vytvořit současný interiér,“ vysvětluje architektka Anna Podroužková ze studia ANNY, která společně s kolegyní Annou Nižňanskou navrhla novou podobu bytu.

Librova práce s půdorysy je podle ní obdivuhodná. V každé, i maličké místnosti umístil okno. Změna oproti původnímu plánu nastala přesunutím kuchyně s obývacím pokojem do místnosti se vstupem na devět metrů dlouhý, jižně orientovaný balkon (původně byla kuchyň tam, kde je nyní ložnice), na který by bylo škoda nenavázat nejobývanější částí bytu. Z dispozice 2 + 1 se tak stalo 3 + kk.

Fotografie byly pořízené před nastěhováním majitelů.

Projekt studio přihlásilo do soutěže Interiér roku 2021 v kategorii Soukromý interiér – Rekonstrukce.

Uzávěrka již sedmého ročníku soutěže Interiér roku 2021 pro architekty a interiérové designéry byla 28. února 2022.

Byt plný světla

„Při vstupu do bytu se ocitnete v prostorné chodbě s širokým oknem typickým pro Librovu tvorbu. Díky dennímu světlu a šíři chodby lze tento prostor pojmout jako další místnost, ve které je dnes knihovna/pracovna. Rázem se z 2 + 1 stalo 3 + kk,“ popisuje architektka Anna Nižňanská.

Při rekonstrukci byla potřeba nejdříve odstranit nánosy koberců, lina a dřevoštěpkových desek, pod kterými byly schovány více či méně zachovalé parkety. Ty se podařilo zrepasovat. Odlilo se nové teraco v koupelně, na WC i na menším balkonu. Špaletová dřevěná okna zůstala zachována.

„Zazděné interiérové okénko, objevené mezi koupelnou a ložnicí, je obnovené, dostalo kulatý tvar a matné sklo. Slouží tudíž jako přívod přirozeného světla do místnosti a díky otevíratelnosti také k větrání v koupelně,“ upozorňuje architektka Podroužková.

Lomená zelená v kombinaci s pudrově růžovou tvoří základní barevné schéma, které doplňují materiály jako MDF lakovaná lomenou bílou nebo zavoskovaná černá ocel. Vzhledem k zastaralému plynovému kotli, který již neodpovídá dnešním standardům, bylo třeba aktualizovat systém vytápění bytu. 

Ložnice s výstupem na balkon a kruhovým okénkem do koupelny

Kotel se vyměnil za nový se zásobníkem, komín se vyvložkoval a kamna WAW nahradila černá otopná tělesa v retro stylu. Nový kotel je umístěn ve skryté nice za skříní a disponuje dvěma topnými okruhy. Druhý okruh slouží pro podlahové vytápění v místnostech s novou podlahou, tedy v koupelně, na WC a v ložnici. 

Odkaz purismu

Domy, v nichž byt je, jsou postaveny v puristickém stylu, a tak všechny původní tvarosloví, jako jsou například fabiony, oblé rohy či oblouková nika, architektky zachovaly, aby zůstala zachována jedinečná jemná atmosféra bytu.

„Navazujeme na ni oblým rohem bílé části kuchyně, o který zároveň nikdo nezavadí při cestě do pokoje,“ prozrazuje drobný, ale milý detail architektka Nižňanská.

Byt disponuje dvěma balkony. Malý balkon s přístupem z ložnice je doplněný květinami a posezením. Na dlouhém balkoně, na kterém se bohužel nedochovaly původní materiály, použily autorky dřevěnou modřínovou podlahu a křeslo. Konci balkonu dominuje široké dřevěné lehátko, na kterém lze odpočívat a číst knihy i ve dvou.

Autorky: studio ANNY architects, Ing. arch. Anna Podroužková, Bc. et Bc. Anna Nižňanská

V ložnici je spousta úložného prostoru.

Autor domu

František Albert Libra, narozený jako František Albert Schön 8. dubna 1891 v Českém Herálci, zemřel 30. června 1958 v Praze. Byl výrazný český funkcionalistický architekt a urbanista.

Studoval německou reálku v Jihlavě, poté od roku 1910 českou techniku v Praze, odkud v roce 1913 přešel na techniku německou. Studia ale dokončil až po první světové válce, v níž bojoval na rumunské frontě. Otevřel si pak roku 1921 společnou architektonickou kancelář s Josefem Karlem Říhou, nikdy však nepracovali na společném projektu. 

Rok 1925 strávil ve Francii, kde nabíral inspiraci a seznamoval se s novými trendy. Ve své tvorbě proto opustil národní styl, dekorativismus či purismus a stavěl již jen funkcionalistické stavby, které neměly jen umělecké kvality, ale též výborné provozní řešení.

Často to byly spořitelny nebo jiné veřejné budovy, převážně v Praze nebo jiných městech v Čechách (výjimkou bylo pouze Masarykovo sanatorium pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách z roku 1932, jeho největší realizace, a Dům energetiky v Ostravě postavený roku 1954). Z nich vyniká především Rakovník, pro nějž vytvořil regulační plán a postavil zde obchodní akademii, spořitelnu, koupaliště, urnový háj atd. 

V poválečném období realizoval školní a zdravotnické stavby, průmyslové podniky nebo obytné domky v dělnických koloniích. Po roce 1948 se musel přizpůsobit socialistickému realismu, ačkoli dokázal vyprojektovat například i správní budovu Energovodu v Praze, která odkazovala na jeho oblíbeného Otto Wagnera. Byl v té době zaměstnán ve Stavoprojektu a od roku 1952 v pražském Energoprojektu.

Zdroj: Wikipedia