Vodárenské věže čtyřicetiletého Patricka Metse odjakživa fascinovaly. Miloval jejich tvar a jedinečnost. V roce 1996 si splnil svůj dětský sen a za 30 tisíc eur koupil již nefunkční věž nedaleko Bruselu. V ní se rozhodl vybudovat pro svou rodinu byt, který se bude vznášet 30 metrů nad zemí.
Vše ale zkomplikovala belgická byrokracie. Osm let musel Patrick Mets bojovat s úředníky o stavební povolení. Vodárenská věž totiž stojí v chráněné krajinné oblasti nedaleko bruselského letiště. Mets ale nakonec objevil mezeru v zákoně, díky které nad úředníky vyhrál.
Osm let bojoval Patrick Mets s úředníky o stavební povolení.
Budovu zaregistroval jako stavbu historického významu a památku z doby 2. světové války. Věž byla dokončena v roce 1941 nacisty během okupace Belgie. Takto definovaná stavba již mohla být přeměněna na soukromé bydlení. Památkáři měli jen jednu podmínku, majitelé musí zachovat původní vzhled stavby. Rekonstrukce tedy mohla začít.
Přestavby se ujal architekt Mauro Brigham z ateliéru Bham Design Studio v Bruselu. Vodárenská věž ho přivítala rozbitými okny a drolícím se zdivem. Měla ale jedno plus, na rozdíl od podobných technických staveb nebyla uvnitř prázdná. Měla pět pater a osm betonových sloupů, které podpíraly vodní nádrže v horní části stavby.
Obývací pokoj s kuchyní a jídelnou se vznáší 30 metrů nad zemí.
V bytě majitelé po dohodě s architektem ponechali velké množství původních prvků, včetně betonových stropů, schodiště a obrovských vodních nádrží. Manželé chtěli, aby vzhled vodárenské věže zůstal beze změn, ostatně to bylo také podmínkou úředníků.
Modernizace věže, kterou pojmenovali Château d'Eau (Vodojem), trvala pět let a rodinu Patricka Metse přišla na 1,5 milionu eur. V roce 2009 se konečně mohli do svého vysněného obydlí nastěhovat.
Vodárenská věž byla dokončena v roce 1941 nacisty během okupace Belgie.
Valérie Lecherfová a Patrick Mets si vodárenskou věž koupili v roce 1996.
Ve věži žije kromě Patricka Metse jeho osmatřicetiletá manželka Valérie Lecherfová, jejich třináctiletá dcera Aurélie a jedenáctiletá Justine. Společnost rodině dělají kočky Fidel Castro a Grizzly.
Prostoru dominuje obývací kuchyň v nejvyšším, pátém patře věže. Ve čtvrtém poschodí je ložnice manželů, ve třetím koupelna se 4,5 metru vysokým sprchovým koutem.
O patro níž mají své pokoje dcery. V prvním poschodí a v přízemí jsou dvě garáže a skladovací a technické místnosti. Kvůli nedalekému letišti je celá budova odhlučněná. Řev trysek při vzletu a přistání letadel je slyšet pouze pod střešním pláštěm vodárenské věže.
