Věž uprostřed polí byla podle historiků původně postavena jako větrný mlýn při sídle místního rodu Bathurstů v posledních dekádách osmnáctého století. S postupem času se její role proměňovala. Léta sloužila jako lovecké zázemí, později jako panský letohrádek.
Ve dvacátém století zde byla ubytovna pro zemědělce z nedaleké farmy, kteří se z ní odstěhovali v roce 1958. Od té doby věž postupně chátrala, ačkoliv se jednalo o památkově chráněný objekt druhého stupně, tedy významnou stavbu.
Bydlení pod starou věží |
Až v květnu roku 2000 byla povolena její přestavba, samozřejmě se zachováním všech historických a architektonických souvislostí a jen v takovém smyslu, aby objektu pomohla. V roce 2004 koupil ruinu developer James Perkins pro svou společnost GL50 Properties, která se věnuje prodeji památkově chráněných budov.
"Chtěl jsem vybudovat přístavbu s příkopem a padacím mostem, abych mohl jako správný Angličan prohlašovat můj dům, můj hrad, ale památkový úřad pro tenhle nápad neměl pochopení," svěřil se Perkins před lety místním novinám This is Gloucestershire.
Přizval tedy ke spolupráci londýnské architektonické studio De Matos Ryan v čele s dvojicí architektů Angusem Morrogh-Ryanen a Josém Esteves de Matosem.
Studio mělo v té době již velké zkušenosti s přestavbami historických objektů ve spolupráci s komisí historických budov English Heritage, která pečuje o anglické památky. Na přelomu tisíciletí například přestavěli na luxusní hotel nedaleký gloucestershirský zámeček Cowley Manor.
Letecký pohled na zrekonstruovaný dům
Perkins se po konzultacích s Angusem a Josém rozhodl, že spojí to nejlepší ze současné moderní architektury s dokonalou a bezchybnou rekonstrukcí kulturního dědictví.
Na přestavbu padla většina jeho finančních prostředků a věnoval jí veškerý volný čas. Z developera se postupně stal zanícený ochránce historie a průkopník moderny. Přál si, aby se stavba stala něčím, co by inspirovalo další majitele památkově chráněných objektů.
V roce 2009 nabídl hotový dům na prodej v přepočtu za necelých 42 milionů korun. Téměř bezprostředně si stavbu zakoupil manželský pár z Londýna, který dům využívá jako víkendové sídlo.
Dokonalost přístupu k přestavbě dokládá i řada cen, které architektonické studio za své dílo získalo: v roce 2011 byli v úzké nominaci na hlavní cenu soutěže Design for Living Awards a cenu International Property Award v kategorii obytných domů. V roce 2010 vyhráli dvě ceny v soutěži Roses Design Awards - zlato za nejlepší přestavbu památkově chráněného objektu a cenu poroty za architekturu.
Jídelní kout hledí do druhého zapuštěného dvora, který zároveň osvětluje ložnici majitelů.
Asi 7,5 metru široká a 10 metrů vysoká třípatrová věž, která v minulosti dokonce vyhořela, si zachovala metr silné kamenné zdi a původní rozmístění schodišť a pokojů. K věži přibyl dvůr s venkovním bazénem a menší dvorek se vstupem do polozapuštěných moderních obývacích prostor s prosklenými zdmi.
Kromě obývacího pokoje propojeného s kuchyní a jídelnou jsou v přístavbě i dvě nové ložnice a koupelny. Obyvatelům domu poskytuje toto řešení dokonalé soukromí.
Celková užitná plocha domu je 370 metrů čtverečních. Interiéry domu vytvořil sám Perkins, který se interiérovému designu věnuje ve vlastním studiu Aynhoe Park Interiors.
Dům byl v roce 2009 prodán v přepočtu za necelých 42 milionů korun.
Architekti nechtěli, aby na sebe moderní přístavba v krajině upozorňovala, nebo její výraz snad dramaticky změnila.
"Věž je místní dominantou už víc než dvě stě let. Zároveň by přístavba mohla rušit i majitele - takto mají z terasy věže krásně otevřený výhled po celém okolí a krajině. Diskrétnost byla v tomto případě správnou volbou," říká manažerka Rumina Haji, která architektonické studio zastupuje.
Polozapuštění do země je i dokonalým regulátorem teploty v domě. Stavba se v létě nepřehřívá a v zimě není tepelně ztrátová. K domu vede nová příjezdová cesta a na kraji pozemku stojí garáže s technickým zázemím.
