Myšlenka postavit roubený dům nebyla však nová, zrála několik let. Na prvopočátku stála velká dřevěná budova s pásovou pilou. „My jsme vždy chtěli spojit svůj život s vybudováním něčeho velkého, co navždy zůstane v rodině,“ říká Jiří Friedl mladší.
„Máme lesy, umíme dřevo vytěžit a zpracovat. V roce 2005, když jsem byl ještě plně zaměstnán sportem, vybudoval otec pilnici a začal shromažďovat dřevo – postupně ho během let těžil, skladoval a nechával odpočinout pro další zpracování. Tak to šlo od roku 2005 deset let, v hranicích se postupně objevoval buk, dub, javor, jasan, bříza a olše… Pak jsem skončil se sportem a to byl impulz pro začátek stavby.“
 |
Spodní část je ze syrového modřínu, patro z proschlého smrkového dřeva – nařezané trámy rok ležely v hranicích, zatížené několika tunami betonu. „Vysušením smrku se stavba velmi urychlila,“ pokračuje Jiří Friedl mladší.
„V dubnu jsme začali betonovat, 5. května 2014 jsme položili první modřínový trám. Stavěli jsme s tátou a dalšími dvěma tesaři. Já jsem řezal trámy na pile, a oni je rovnou pokládali, aby nedošlo k jejich kroucení. Po sesazení trámů jsme každou řadu ještě shora pročepovali dřevěnými hranatými čepy, aby stavba mohla sedat.“
Dům i jeho konstrukci navrhl Jiří Friedl starší, projekt je dílem projektantů, aby objekt splňoval příslušné normy. Konstrukčně jde o roubenku, Stěny tvoří roubení, pak vzduchová mezera, dále dřevěný záklop, opět vzduchová mezera, další dřevěný záklop, za ním je vloženo 60 mm minerální vaty a v interiéru jsou stěny obloženy dřevem (převážně olší).
„Z hlediska pevnosti stavby jsou nejdůležitější dřevěné příčky,“ vysvětluje Jiří Friedl starší. „Byly stavěny současně s obvodovými stěnami a s roubením jsou spojeny na rybiny. Ve spodním i horním patře musely být tedy stavěny současně. Dům jsme stavěli od počátku jako monolit,“ dodává.
Modřínové trámy pro spodní podlaží se vyřezávaly středem – radiálně ze 70cm kmenů. Do stavby je bylo nutné zafixovat do 30 hodin, jinak by se začaly prohýbat.
Je třeba zdůraznit, že při tomto způsobu stavby je velmi málo času, zdroj dřeva i pila v dosahu jsou tedy nezbytné. „Vše, co jeden den nařežete a vyfrézujete, hned usadíte a prokolíkujete. Navíc trámy, které se prohýbají, je třeba uložit tak, aby se vynášely. To ovšem platí jen pro první podlaží. Jak bylo uvedeno, druhé je z částečně proschlého dřeva ze zimní těžby s vlhkostí cca 30 %,“ popisuje stavbu Friedl starší.
Systém konstrukce ale zůstává stejný: dvě pera z tvrdého dřeva a po metru cik–cak vložené hranaté kolíky o délce 50 cm z jasanového dřeva. Kolíky zajišťují pevnost, pera vzduchovou propustnost, aby do stavby netáhlo. Díky tomuto konstrukčnímu postupu klesala celá stavba velmi málo. V radiálním řezu dřevo sesychá minimálně, takže stavba sedla cca o tři centimetry na patro.
Hlavními použitými materiály v objektu jsou kov: veškerá světla vyráběl kovář, kámen: pracovní desky v kuchyni a pult jsou z finské a švédské žuly, a třetím materiálem je dřevo. Kvůli akumulaci tepla a tlumení hluku jsou některé příčky z cihel.
Konstrukce promyšlená do detailu
„Konstrukce byla samonosná, jsou zde stropní trámy 12,5 metru dlouhé, 26 cm široké, spojené s roubením rybinovým spojem, které svazují celou stavbu jako věnec,“ pokračuje Jiří Friedl mladší.
V obou podlažích jsou trámy ze smrkového dřeva, záklop je převážně smrkový, doplněný modřínem. Určitou zvláštností je, že se záklop dělal v průběhu stavby, hned po položení stropních trámů, a to především ze dvou důvodů.
„Dělat záklop dodatečně je složitější, navíc zde máme přes stropní trámy ještě další užší trámy o rozměru 13×19 cm a délce devět metrů. Se spodními trámy o šířce 26 cm jsou pročepované a zpevňují je. Celková výška obou trámů je 40 cm. Proto musel být záklop již hotový. Měli jsme však štěstí, že se palubky nezkroutily a nezabarvily se, přestože do nich asi tři měsíce pršelo. Klimatické vlivy jsou vůbec rizikové – nejdříve nás trápilo, že na modřín neustále svítí slunce, když jsme dali záklop, už sice tak rychle nevysychal a tolik nepraskal, ale zase pršelo do palubek,“ vzpomíná Friedl mladší.
Na záklopu je 18 cm minerální vaty a na ní je kročejová izolace. „Jde o speciální izolaci, kterou jsme si nechali vyrobit,“ doplňuje Jiří Friedl starší.
Vzhledem k tomu, že není izolace položená celoplošně, ale pouze na trámech o šířce 16 cm, je standardní kročejová izolace příliš měkká. Nechali jsme si proto vyrobit 9 mm silnou izolaci speciální hustoty, aby správně plnila roznášecí funkci. Na trámy jsou pak položeny dřevěné podlahové palubky z tvrdého dřeva. Hrubá stavba včetně zastřešení byla hotová za čtyři měsíce, jeden a půl roku trvaly všechny další dokončovací práce.
Technické údaje:
- Zastavěná plocha: 265 m²
- Užitná plocha: 2×250 m²
- Konstrukční systém: roubená samonosná konstrukce, spodní patro modřínové půlpolštáře, horní patro masivní smrk, stavba je z vnitřní části zateplená
- Ošetření stěn: exteriér olejová impregnace, interiér podlahy voskované, stěny lakované
- Teplo: systém teplovodních krbů 50 kW a 30 kW + kachlová kamna s výměníkem, vytápění radiátory
- Návrh: Jiří Friedl starší
- Realizace: vlastní
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.
