Láska na celý život tu vznikla v jednom okamžiku. „Náš americký přítel si v té době pořídil nové bydlení, srub,“ říká Vladimíra. „A když jsme do něj poprvé vstoupili, v ten okamžik jsme věděli, že jestli budeme někdy ještě stavět, nemůže to být jiný dům, než srub. Byl to tak silný prvotní impuls, takové nadšení, až okouzlení tím domem, že jsme chtěli stejný. Dalo by se říci, že to byla inspirace Amerikou, kterou jsme si chtěli alespoň částečně přenést do Česka – koňmi počínaje, přes srub až po styl života.“
V roce 2005 tedy začali hledat firmu, která by takový dům postavila. „Jednou z možností bylo nechat si srub zhotovit v USA a zde sestavit,“ vysvětluje Josef. „Ovšem to by bylo finančně i organizačně velmi náročné, naštěstí jsme v té době našli stavitele, který se právě vrátil po dvou letech ze Spojených států, kde pracoval ve firmě, zabývající se stavbou srubů. Problém byl v tom, že jsme chtěli stavět opravdu velký dům, který však on nemohl v tehdejší době za daných podmínek vzhledem k rozsahu prací v reálném čase postavit.“
Zvolili tedy kombinaci zděné a srubové stavby a zpětně si myslí, že to bylo jejich nejlepší rozhodnutí. Protože pokud srub v interiéru není oživený bílými plochami, je tmavý, jednolitý a někomu může vadit i „příliš“ dřeva. Aby též zděné části domu dodali ráz country stavby, vnější plášť zateplili a obložili kamenem a starými cihlami.
Kombinace zděné a dřevěné konstrukce je výhodná rovněž z technického hlediska, v průběhu stavby majitelé nemuseli řešit problémy například s vedením sítí a podobně. Ve dřevě je to přece jen složitější, a pokud nejsou rozvody přesně naplánované, těžko se dodělávají.
„Na počátku jsme přesně věděli, jak by měl dům vypadat. Na základě informací z amerických časopisů jsem vytvořil vlastní projekt, nejen půdorys, ale především styl. Zbourali jsme starou stodolu, která tu stála, a začali jsme stavět. Vyvápnili jsme si půdorys, upravili jsme rozměry, stavěli jsme dům způsobem„ jako si hrají děti…“
Ale samozřejmě měli projektanta. Stavitel pan Suchý zpracoval první myšlenku, tento projekt dali majitelé na stavební úřad jako podklad pro žádost o stavební povolení, a pak stavěli s průběžně zaznamenávanými dalšími úpravami do plánu.
Souběžně se stavbou si již promýšleli interiér domu a sháněli nábytek i vybavení „předem“, zařídit srub pak mohli zároveň s dokončením. Oříškem byla světla. Do takového prostoru nelze dát malý lustřík, nakonec ta správná našli až v Rakousku. Ne, že by pohrdali českým zbožím, ale v té době na našem trhu nenašli nic vhodného.
Dům chtěli obložit celý kamenem, který by se dal štípat a opracovávat, ale tehdy se v Česku takový nedal sehnat. Shodou okolností přišla v té době na Znojemsko vichřice a zbořila objekt 300 let starého kravína, který byl součástí panského dvora.
„Majitel nám ten kámen prodal. Dovezli jsme asi 80 nákladních aut kamene, který se postupně zpracovával. Dům jsme obkládali tři čtvrtě roku. Krb jsme stavěli tři měsíce. Pro práci s kamenem je třeba mít cit a trpělivost, náš kameník ji měl,“ dodávají majitelé.
Protože je v oblasti často sucho, je vodní prvek přirozenou součástí zahrady.
Otázky pro Josefa a Vladimíru:
Jste s domem spokojeni? Měnili byste něco?
Vladimíra: Nechtěli jsme tmavý dům ani malé pokojíčky, v obytném křídle žijeme sami, a je to dostačující i v případě, že přijede návštěva. Každý má své zázemí, určitě nepotřebujeme více místností. Co mi trošku chybí, je šatna v přízemí, více při ruce, je trochu nepraktické, že musím vždy do patra. Ale nešlo to vyřešit jinak. Tak jsem si to zjednodušila alespoň do určité míry tím, že v patře i žehlím. Ale nejdůležitější místo v domě je prostor s krbem, tam se scházíme každý večer, řekla bych, že je to nejpříjemnější místo v domě.
Josef: Nakonec zjistíte, že stejně žijete v jednom velkém otevřeném pokoji, na který navazuje kuchyně a jídelna, a dejme tomu ložnice a my zde ještě máme v patře prostory, které by třeba zůstaly nevyužité – v jednom je pracovna pro manželku, v zákoutí na galerii je postel, pod oknem čtecí koutek. Balkon jsme také řešili až dodatečně v průběhu stavby. Schody do patra měly být přisazeny ke zdi, nakonec obcházejí krb.
Které místo máte v domě nejraději?
Vladimíra: Pokud mám říci sama za sebe, dnes a denně mě ten dům okouzluje nebo překvapuje, za celých devět let mi prostě ještě nezevšedněl, stále se mi tu líbí. A mé nejoblíbenější místo? Když mám čas, ráda si sednu nahoru na galerii s knihou – buď do křesla, nebo na tu zmíněnou postel. Je tam dobré světlo na čtení. To jsou mé vzácné chvilky.
Josef: Já jsem rád tady dole, mám rád krb, když v něm hoří oheň, to má své kouzlo. Sedím tady a cítím to tepelné vlnění, živé teplo je nenahraditelné.
Jak jste byli spokojeni s dodavatelem?
Vladimíra: Domluva s firmou byla výborná, musím říci, že pan Urban odvedl kvalitní práci navzdory skutečnosti, že se stavěním srubů v ČR teprve začínal. Zděnou část jsme zvládali, ale srubová stavba ze syrového dřeva byla jen na něm. S realizací jsme s odstupem času stále spokojeni.
Josef: Ke srubu přiléhá ještě penzion. Byl otevřen letos. Spodní část je opět zděná, je totiž zbudován z původních stájí, které jsme postavili v roce 1995. Když jsme přešli na celoroční pastvinný chov koní, přestali jsme stáje využívat a rozhodli jsme se otevřít zde penzion. Nebyla to nová myšlenka, již v roce 1996 jsem věděl, že tam ten penzion bude, ale nejde všechno hned, musel nazrát čas.
V původně nevyužité části podkroví má Vladimíra prostor sama pro sebe.
Jaké zkušenosti jste si ze stavby srubu odnesli?
Josef: Určitě je důležité velkou měrou dbát na kvalitu zaizolování stavby. Okna, spoje dřeva a zděné části, vše je třeba dobře zaizolovat a především, pokud je to možné, nesvěřovat tuto práci nikomu jinému, protože nikdo jí nebude věnovat dostatečnou pozornost. V opačném případě vznikne problém s prvním podzimním větrem, projeví se netěsná místa.
Jste spokojeni s tepelnou pohodou?
Josef: Obytné křídlo lze vytopit krbem, v celém domě je zavedeno podlahové vodní topení, kotel je plynový. Asi dva roky jsme používali kotel na pelety, dokud to bylo ekonomické. Plyn je s peletami cenově srovnatelný, ale topení peletami je pracné, je z nich prach, odpad… Kotel na pelety jsme měli v domě a hned po první sezoně, kdy jsme dům dokončovali a v kotli už se topilo, jsme ho přestěhovali do nové kotelny mimo dům.
Technické ukazatele:
- Zastavěná plocha: 538 m²
- Užitná plocha: 876 m²
- Konstrukční systém: zděný, srubový
- Ošetření stěn: olejový nátěr
- Teplo: podlahové vodní, kotel na plyn, kotel na pelety, doplňkový zdroj krb
- Projekt: Karel Suchý, Moravské Budějovice
- Realizace: Tesařství Jiří Přemysl Urban
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.
Salon dřevostaveb 2019Čtrnáctý ročník největší mezinárodní přehlídky moderní architektury ze dřeva ve střední Evropě pro odbornou i laickou veřejnost se koná od 8. do 10. února v Praze 7 ve Vnitroblocku a v Praze 2 v Centru architektury a městského plánování CAMP. |
