Dřív jste žil v Itálii?
Během studií jsem pendloval mezi Českou republikou a Itálií. Později jsem v Olomouci založil firmu a s ženou jsme si tu pronajali byt. Oba jsme ale byli zvyklí žít v domě, proto jsme uvažovali o stavbě domu, případně o využití velké půdy, představa běžného bytu nás neuspokojovala. Asi před osmi lety nám přála náhoda. Dostal jsem v Olomouci tip na nevšední půdu, kterou se nám do půl roku podařilo koupit.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
Ve starých domech na stavebníky číhají různé nástrahy, neměl jste z toho obavy?
Vrhli jsme se do práce s velkou chutí, ale ve finále se vše ukázalo mnohem náročnější, než kdybychom stavěli rodinný dům. Celý dům, který je postavený do tvaru podkovy, jsme museli zvednout o dva metry a upravit střechu.
Nic nebylo jednoduché také proto, že stavba spadá do druhé památkově chráněné zóny. Raději bych zde místo několika střešních oken viděl jednotnou prosklenou plochu, ale tehdy to nebylo možné.
Například kvůli osazení střešních oken v kuchyni jsme museli kompletně rozebírat asi patnáct metrů čtverečních střechy, dostat sem osm a půl metrů dlouhou krokev, stavebním jeřábem dopravit na půdu množství ocelových vazníků na výztuhu nově vybetonovaného základu podlahy, otevřít terasu… Bylo to po všech stránkách hodně náročné, bez statika bychom se neobešli.
Kuchyň je vybavená spotřebiči Siemens. Nábytek je z bílých desek z materiálu senosan v kombinaci s dýhou wengé (senosan = velmi odolné akrylátové desky kvalitou srovnatelné se sklem nebo polyuretanovými lesklými laky). Jídelní stůl S 02 (Vladan Běhal Design) doplňují průhledné židle Kuadra (Pedrali) z transparentního plastu v kombinaci s kovem.
Měli jste s ženou shodné vize?
Ano. Prostor, světlo a poloha domu v bezprostřední blízkosti parku poblíž centra Olomouce představují hlavní devízy našeho bytu. Jsme dvě stě metrů od hlavního náměstí. Manželka ví, čemu se věnuji, a ctí moji profesi, ale máme i velmi podobný vkus, byť ona je jako žena přece jen poněkud větší dekoratér. Hodně se nám líbí bílá barva a odstíny šedé a hnědé.
Chtěli jsme otevřený, vzdušný prostor s terasou a krbem. Krb je tu ale zásluhou Lary. Je Italka a její rodina má venkovský dům v Toskánsku, kde mají krb všichni. I já jsem vyrůstal v domě s krbem, ale původně jsem si neuměl představit dopravu dříví do podkroví.
Teď to beru v rámci fitness a jsem rád, že jej tu máme. Nejsme velcí fandové televize, a tak krb v zimě tvoří srdce našeho domova.
Jak moc se tady odráží vaše profese designéra? Hodně pracujete mimo jiné také s kovem, proto předpokládám, že krb vyšel z vašeho návrhu.
Kromě krbu jsou zde i další předměty, které jsem navrhoval a nechal vyrobit ve své kovovýrobě. Například jídelní a konferenční stůl, některá zrcadla či svítidla. Kromě interiérů navrhuji i autorské solitérní předměty interiérového vybavení čistých geometrických tvarů. Zpravidla vycházejí z různých kombinací skla, dřeva a kovu s různými povrchovými úpravami, kde se objevuje i rez.
Krb má obezděnou krbovou vložku, na níž je ukotvena patinovaná ocelová maska. Komín volně procházející k podhledu vydává teplo a funguje tak jako tepelný výměník.
Trámy se zdají být původní.
Ano, stejně jako cihly, které jsme také natřeli na bílo. Bělit jsme se pokoušeli i podlahu z exotické dřeviny tauari, ale není to přesně podle našich představ. Nyní jsou jiné možnosti, tehdy tomu tak ale nebylo. Dnes bych už asi nepoužil ani luxfery, ale sem se hodí a akceptuji je, jinak ve své práci raději využívám skleněné příčky, mnohdy nasvícené.
MgA. Vladan Běhal
|
Není běžné vídat v bytech exteriérové sochy. Co vás k tomu vedlo?
K oběma sochám, které zde máme, se vztahují vzpomínky na mé dětství, na dům, v němž jsem vyrůstal. Znám jejich historii a pojí mě s nimi sentimentální pouto. Tady mi nevadí a bydlí se nám s nimi příjemně. Zastávám totiž názor, že interiér je lépe oživit jedním nebo dvěma solitéry určité hodnoty, než jej přeplnit spoustou předmětů nízké kvality.
