"S manželem žijeme již několik let na Kanárských ostrovech, kde jsme si na hypotéku koupili dům. Od sousedů byl oddělený dvorkem s masivními schody na straně sousedů," píše ve svém příspěvku čtenářka Martina a pokračuje ve vyprávění.
Byli jsme na dovolené a po návratu jsme zjistili, že dvorek ani schody již neexistují. Sousedé si na tomto místě postavili nelegální místnost. Nyní se tedy naše stěna obývacího pokoje stala součástí jejich nelegální místnosti, kterou samozřejmě neodhlučnili a nezatěžovali se ani žádnou jinou zvukovou izolací. Od té doby slyšíme absolutně každý jejich krok, slovo, otevření šuplíku i mikrovlnku.
Sousedé bohužel nejsou zrovna tichošlápci. Mají neustálé návštěvy a rádi si pouštějí hudbu hodně hlasitě. K tomu mají navíc tříleté dítě, které je neustále doma.
Pošlete příběhČeši v cizině a jejich sousedské vztahy  Žijete v zahraničí a trápí vás sousedé? Vše sepište a pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé příběhy zveřejníme. Budeme rádi i za příběhy s dobrým koncem. |
Nikdy ho nevezmou do parku či na procházku. Dítě má spoustu energie, kterou si vybíjí běháním od stěny ke stěně, přitom křičí a dupe.
Pokusili jsme se s nimi domluvit, vysvětlit jim, že je slyšet úplně všechno a poprosili o hlukovou izolaci jejich nelegální místnosti.
Bylo nám řečeno, že ani náhodou. Prý nemají peníze ani chuť něco takového dělat. Stejně není nic slyšet, protože oni nás neslyší.
Chvíli jsme vydrželi, ale po několika měsících už to nebylo k vydržení. Pokusili jsme se opět o nějakou diskusi. Tentokrát s námi ale nechtěli vůbec mluvit.
Zkoušeli jsme tedy házet lístečky do schránky, kde jsme je prosili o trošku klidu. Bez odpovědi. Dalším krokem byl doporučený dopis s tou samou žádostí o klid a zvukovou izolaci. Opět žádná odezva.
Tak přišla na řadu policie. Ovšem bez úspěchu. Sousedé hlučeli do doby, než uslyšeli auto, a okamžitě ztichli. Proběhlo asi dvacet návštěv policie u nás doma, vždy bez důkazu hluku. Uchýlili jsme se k bušení na zeď s prosbou o klid a ticho.
Nakonec nám nezbylo nic jiného, než sousedy udat na místním úřadě za nelegální stavbu s požadavkem o zbourání. Zašli jsme také na soudní okrsek nahlásit neustálý hluk.
Teď čekáme na justici a její verdikt. Žijeme v neustálém stresu a v očekávání jakéhokoliv hluku. Nemůžeme ani v klidu spát. Já se obávám, že dojde na pěsti, až se můj muž se sousedem potká.
Závěrem jsem zjistila, že sousedka začala pracovat ve firmě, kde já pracuji již desátým rokem. Z celého problému se tak stala delikátní situace, kterou nikomu nepřeji.
