1. spor Větve a kořeny
Štvou vás větve sousedova stromu, které zasahují na váš pozemek a roky o ně vedete boj, protože dotyčný celou dobu s nimi odmítal něco dělat? Vám však navíc stíní na záhony pod domem, a na nich tím pádem skoro nic neroste. Už je můžete sami odstranit.
Podobně můžete naložit s kořeny, které se k vám prodraly pod plotem a ničí například vaše cestičky. Nestačí však, aby vám prostě vadila jejich přítomnost, musí vám způsobovat škodu, popřípadě jiné obtíže.
"Zákon vám dále ukládá, abyste odstranění kořenů a větví provedli šetrně a ve vhodné roční době, tzn. abyste například odstraněním větví nezničili celý strom," popisuje Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
2. spor Úroda a listí
Pokud vám naopak ze sousedova stromu napadala na zem třeba jablka, jsou vaše, ale ze stromu byste je ani u přesahujících větví česat neměli. Podobně je však vaše i listí, které sem napadalo, pokud jste přímo nepřikročili k ořezání přesahujících větví, nemůžete od souseda chtít, aby listí odklidil, je to na vás. Výjimku tvoří veřejné pozemky - pokud listí napadá tam, měl by ho uklidit ten, jehož je strom.
3. spor Cizí zvíře nebo míč na vašem pozemku
Na sousedův pozemek se můžete vypravit tehdy, pokud vám tam například zaběhlo zvíře nebo tam dětem spadl míč. Pokud byste například domácí zvířata vyháněli na cizí pozemek úmyslně a s vědomím, že si to jeho majitel nepřeje, šlo by o porušování zákona.
Novinky v bydleníOdpovědi na nejčastější otázky Pokud od ledna 2014 nezaplatíte nájem a poplatky za tři měsíce, můžete dostat okamžitou výpověď z bytu. Nemovitostí si však můžete pronajmout kolik chcete, podmínkou je řádné a včasné placení. Více ZDE. |
Zrovna tak musíte počítat s tím, že pokud vaše zvířata, jedno, zda jste je vypustili úmyslně, nebo ne, způsobí nějakou škodu, budete ji muset nahradit.
Se sousedy byste si rovněž měli umožňovat navzájem vstupovat na své pozemky, a to kvůli jejich údržbě - soused by vás například měl pustit na svou zahrádku, pokud budete chtít vyspravit zídku mezi nimi a podobně. Nelze si to však nárokovat každou chvíli.
Občanský zákoník mluví o tom, že jde o vstup na pozemek "v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku a hospodaření na něm". Navíc vlastník pozemku má tuto povinnost jen tehdy, pokud soused nemůže plot opravit jinak.
4. spor Voda z vašeho okapu teče k sousedovi
Úplně zakázané je svádět vodu z okapu na sousedův pozemek, tady nikdo nebude zkoumat, z jakého důvodu se tak děje, vodu si prostě musíte odvést jinam.
5. spor Kdy vám soused nesmí kouřit do oken
Pokud by vás ale třeba i vzdálenější soused obtěžoval kouřem, který vám jde do oken, můžete se ohradit a on je povinen zjednat nápravu. Ovšem pouze pokud by jeho působení bylo nepřiměřené, protože topit bez kouře nelze.
Proto nepřímé imise, mezi něž kouř patří, předpis zakazuje jen tehdy, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (například, když soused pálí pneumatiky nebo mokré listí na zahradě).
6. spor Příliš hluku odvedle
"Existují hygienické hlukové normy, které omezují intenzitu hluku nejen v noci, ale i přes den. Pokud by pronikající hluk přesahoval od 6 do 22 hodin 40 decibelů a v noci 30 decibelů, lze se domáhat ochrany ve správním řízení, popřípadě v řízení přestupkovém. V krajním případě o ochraně rozhodne soud. Ten může uložit tomu, kdo hluk působí, aby se takového jednání zdržel. Zpravidla je nutný znalecký posudek, který intenzitu hluku změří a porovná s příslušnými hygienickými normami," vysvětluje Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Povolené limity jsou ale poměrně přísné, například 50 decibelů představuje normální nehlasitý hovor. Kouř, prach či třeba zápach k vám navíc mohou pronikat i z nějakého průmyslového podniku - pokud má úřední schválení a dodržuje normy, zavření závodu se nedočkáte, můžete však za svou újmu získat peněžní odškodnění, pokud se rozhodnete jít do sporu s podnikem.
7. spor Cesta k domu přes cizí zahradu
Jedním z častých zdrojů svárů mezi sousedy je užívání cest a pozemků, které mají soukromé majitele, a přitom se bez jejich využití nelze na některá místa dostat. Jde pak o takzvanou cestu nezbytnou - týká se to třeba pozemku, na který se nelze dostat jinak, než že se vydáte přes kus sousedova dvora.
Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat proto, že není spojena s veřejnou cestou, může od souseda chtít, aby mu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Pokud tady nepostačí dohoda se sousedem, musí nezbytnou cestu zřídit soud, který zároveň vymezí její rozsah. Za nezbytnou cestu vlastníkovi pozemku náleží úplata a odčinění újmy, jež mu vznikla.
Připravte se tedy na to, že za cestu přes sousedův pozemek budete něco málo platit. Někdy je také možné, že soud na takovou nezbytnou cestu nekývne, pokud existuje jiná, byť méně pohodlná nebo delší varianta. Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá jen proto, aby se někdo dostal na své pozemky, musí ji dotyčný, kvůli němuž vznikla, udržovat.
