Dům U Kamenného zvonu chtěli zbourat. OPBH se rozhodl, že jej opraví

aktualizováno 
Některé památky znají turisté lépe než Pražané a unikátní gotický rohový Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí je jednou z nich. Má totiž celoevropský význam, který odborníkům odhalila až rekonstrukce OPBH v 60. letech minulého století. Článek přinesl magazín City Life.

Začátkem 60. let minulého století se na stránkách populárního deníku Večerní Praha rozpoutala diskuse, zda by se dům těsně sousedící s palácem Kinských, z jehož balkonu v únoru 1948 promluvil Klement Gottwald, neměl zbourat, protože význam a krásu této budovy ruší svou zanedbaností a bez něj by palác vynikl ještě více. 

Fotogalerie

Názory si vyměňovali občané i odborníci, až se nakonec OPBH (Obvodní podnik bytového hospodářství, vlastnící většinu bytových domů v Praze) rozhodl dům opravit. Při prvním úderu do omítky začaly opadávat kusy, ve kterých se objevily gotické fragmenty. 

Opravu rychle přebral Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů a obyvatele vystěhoval. „Dodnes k nám chodí do galerie lidé, kteří vzpomínají, jak tu bydleli. O historii domu přitom neměli ani tušení, jednoho pána například šokovalo, když zjistil, že mívali koupelnu v původní gotické kapli,“ vypráví Kamila Fialová, lektorka z edukačního oddělení Galerie hlavního města Prahy, pod kterou Dům U Kamenného zvonu spadá. Dům sloužil po staletí jako obytný a jeho neustálé přestavby měly zvýšit komfort bydlení i užitnou plochu. Až při rekonstrukci v 60. letech začal vydávat svá tajemství.

Neobyčejný měšťanský dům

Z archivních pramenů lze doložit, že v roce 1363 stával na tomto místě dům, který patřil měšťanovi Henslinu Pesoldovi z Chebu. Až do 15. století se zde konaly královské soudy a zemská jednání, v dalších letech došlo k několika přestavbám, kdy se dům stal obytným a původní národní věž byla přepatrována s cílem navýšení počtu bytů. 

Při barokní rekonstrukci přibyly ve dvoře pavlače a dům získal strohou novobarokní fasádu. Při její opravě v 60. letech se objevilo gotické jádro domu a památkáři začínali tušit, že dům je významnější, než se na první pohled zdálo.

Z fasády opadávaly zlomky opuky, která se v období gotiky používala pro reliéfy a plastiky. „Opuka je dobře opracovatelná, ale není trvanlivá. Škodí jí vlivy počasí, je třeba ji neustále opravovat. Proto nejspíš původní již zubem času poničené sochy z fasády osekali a materiál použili při přestavbě,“ uvažuje Kamila Fialová. 

Restaurátor Jiří Blažej z fragmentů sestavil čtyři sochy z prvního patra – krále a královnu na trůně s rytíři po boku. Vyobrazení panovníka na průčelí zasadilo dům do nového kontextu. 

Detailní průzkum odhalil románské sklepy z druhé poloviny 13. století; gotické přízemí, precizní půdorys a stavební provedení (fasáda je ve zlatém řezu) odkazují na promyšlený plán domu od zkušeného stavitele, pocházejícího patrně z dvorské huti. 

Ač dům stojí přímo na Staroměstském náměstí v těsném sousedství paláce...

Ač dům stojí přímo na Staroměstském náměstí v těsném sousedství paláce Kinských, sloužil mnoho staletí jako obytný nájemní dům.

Prozíravost Elišky Přemyslovny

V roce 1306 zemřel král Václav III. a na český trůn nastoupil Jindřich Korutanský, manžel jeho sestry Anny Přemyslovny. Jedinou přemyslovskou dědičkou trůnu tak zůstala Eliška Přemyslovna, neprovdaná švagrová, vychovávaná v klášteře.

„Eliška Přemyslovna si dobře uvědomovala, že se svým sňatkem musí podvolit zájmům království, a rozhodla se vybudovat si vlastní domov v centru města,“ popisuje Kamila Fialová. Jméno architekta se bohužel nedochovalo, ale je jasné, že práce započaly ještě před rokem 1310, kdy se v osmnácti letech provdala za čtrnáctiletého Jana Lucemburského. Vstup mladého páru do Prahy popisují ve Zbraslavské kronice Ota Durynský a Petr Žitavský. 

Prahu střežila vojska Jindřicha Korutanského, ale Eliška Přemyslovna se domluvila se svým zpovědníkem páterem Berengerem, který po smluveném zvonění ze špitálního kostela Matky Boží před Týnem otevřel severní bránu a Jan Lucemburský převzal vládu nad městem. 

Nenastěhovali se na Pražský hrad, zničený požárem, ale právě do dokončovaného domu na Staroměstském náměstí. Do dnešních dnů se dochovala nárožní věž a jižní křídlo. O jeho velikosti a významu svědčí i dva reprezentativní sály v nárožní věži, kde od svého převzetí moci možná úřadoval král Jan Lucemburský. 

Pokud zde opravdu sídlil král, je pravděpodobné, že v sále v prvním patře...

Pokud zde opravdu sídlil král, je pravděpodobné, že v sále v prvním patře zasedal Královský soudní dvůr. Pod okny s kružbami jsou patrna původní kamenná sedátka. Dřevěný plochý strop místnost zateploval a prosvětloval. Dnes se v sále konají výstavy, příčkami lze jeho podobu variovat dle aktuální instalace.

Eliška Přemyslovna zde nejspíš porodila i vychovávala své děti. S největší pravděpodobností se zde narodil i Václav, pozdější císař Karel IV., ale archeologové a historici to dosud s jistotou nepotvrdili. 

Je možné, že zde krátký čas pobýval i Karel IV. po návratu do Prahy, protože si ve svých pamětech Vita Caroli stěžuje, že hrad není opraven a musí bydlet jako měšťané. Zmiňuje také, že se narodil v Praze, ve městě, ale neuvádí Pražský hrad. V době jeho sňatku s Alžbětou Pomořanskou už dům patřil měšťanu Pesoldovi.

Návrat umění

Po více než dvacetileté rekonstrukci se zpod lešení vyloupla gotická královská rezidence. O její podobě vedli architekti i památkáři bouřlivé diskuse, nakonec se přistoupilo k citlivé obnově původních prvků dle nalezených fragmentů

„Nárožní věž má opět jen dvě patra oken nad sebou, místo v baroku přistavených tří pater. Z technologických důvodů přibyl na věži betonový ochoz, v přízemí se odkryla kaple a v patře soukromá oratoř se schránkami na relikvie, které Eliška Přemyslovna sbírala,“ ukazuje Kamila Fialová. 

Místo nájemníků se do budovy nastěhovala Galerie hlavního města Prahy a v historicky cenných interiérech pořádá výstavy i představuje konceptuální umění. Dojmy můžete vstřebat v kavárně ve dvoraně s výhledem na barokní pavlače a původní středověkou studnu. Další doklad o neobyčejném významu tohoto domu. 

Autoři:

Nejčtenější

Na zahradě si postavili venkovní kuchyni. Svépomocí a za tři měsíce

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a...

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a svépomocí krásnou dřevostavbu. Vysněnou...

Češi utíkají na chalupy. Za tvrdou dřinou, fajn partou i tajnými zálety

Zkušenost s víkendovým druhým bydlením má zhruba polovina obyvatel republiky.

Stará fráze „Co Čech, to chalupář“ platí dál. Mezi staršími je chataření a chalupaření hitem, čím dál víc baví i...

Katastrofa jí změnila život. Vrátila se domů a vytvořila nádherný ráj

Portorikánka Sylvia se po takřka dvou dekádách vrátila na rodnou půdu a...

Patnáct let jezdila Sylvia na karibský ostrov Vieques, kde odpočívala od hektického New Yorku, do kterého se...

Malý byt s tepelným čerpadlem majitel zrekonstruoval za čtyřicet dní

V obývacím pokoji se dá pohodlně odpočívat, je tu i malý jídelní kout....

Rekonstrukce malého pražského bytu pod střechou trvala pouhých čtyřicet dní. Majitel Tomáš Iľko si navrhl úpravy, které...

Rekonstrukce bytu, kde se snadno bouralo. Zmizel průchozí pokoj

Prostor mezi nosným sloupem a stěnou vyplňují otevřené police. Kuchyň je tak...

Mladý pár si pořídil své první bydlení ve starším domě. Byt byl v původním stavu, čekal na kompletní rekonstrukci....

Další z rubriky

Čistota a jednoduchost. Tak bydlí nejlepší český skateboardista Habanec

„Zařízení bytu jsme buď vybírali v IKEA, nebo jsme něco převzali z předchozích...

Patří do generace mileniálů, kteří se rádi baví, hodně cestují a o bydlení mají zcela jiné představy než jejich rodiče....

Jejich dům se dřevem i zinkem vypadá, jako když se vznáší nad zemí

Pro suterén architekti zvolili beton, cedrové a modřínové dřevo pro přízemí,...

Mladý pár se třemi dětmi oslovil architekty ze Studia VARA, aby jim pomohli vytvořit moderní domov. Rodina se rozhodla...

Pro statek žijí. Když ruinu koupili, vůbec netušili, do čeho jdou

Statek je od roku 1958 na seznamu kulturních památek ČR.

Statek z roku 1802 v Salajně v západních Čechách patří mezi ty šťastné. Hospodářskou usedlost se čtyřmi budovami do...

Najdete na iDNES.cz