Do firmy to má jen pár kroků, stačí jí seběhnout po schodech dolů. Má to samozřejmě i své nevýhody, ale klady převládají. "Denně ušetřím spoustu času, který jsem dříve ztratila někde cestou. Často v autě při dopravní zácpě," vysvětluje Helena své rozhodnutí.
V průběhu šestiletého čekání na stavební povolení prošly její představy o bydlení bouřlivým vývojem. "Od interiéru plného výrazných barev jsem postupně dospěla až k harmonickému prostředí, které tvoří převážně nenápadné a uklidňující jemné barevné tóny," popisuje majitelka.
Celý proces pak završilo setkání s designérkou Markétou Fleischnerovou, která jí pomohla ujasnit si, v jakém prostředí chce opravdu žít, v čem se bude osobně cítit dobře.
Jak se mění představy
"Vždycky jsem inklinovala k minimalismu, ale moje první záměry mě vedly například k ostře zelené pohovce," prozrazuje na sebe Helena. Představy o bytě vyzařující "divoký temperament" k potřebě zenového interiéru ovlivnil i její osobní vývoj.
"Měnila jsem se já jako žena a vyvíjel se i můj život. Vždy jsem si však představovala příjemný domov, kde mi bude dobře. Jen jsem to neuměla přesně pojmenovat ani namalovat. S tím mi pomáhala designérka," říká majitelka.
Její spolupráce s designérkou začala příjemným prostředím jednoho relaxačního centra, kam přišla na masáž. Interiér byl dílem Markéty Fleischnerové. Stačilo požádat o kontakt.
Trochu jinak to bylo s dispozicí bytu, protože dům Helena původně vnímala jen jako investiční záměr, v té době žila s partnerem v Kutné Hoře.
Životní situace se však změnila a Helena se rozhodla trvale přesídlit do Prahy. Když tato situace nastala, stavba už však byla hotová a investorka nechtěla do interiéru dispozičně zasahovat.
Po komunikaci s projektantem nakonec byt trochu zvětšila o část chodby ve vstupním prostoru. Získala tak dostatečně prostorné a praktické zádveří, kde je velké zrcadlo, šatní věšák a menší odkládací úložné prostory. V navazující úzké chodbě pak botník a knihovnu.
"Od počátku jsem však věděla, že chci světlý byt a velkou kuchyň, protože ráda vařím i peču. Trvala jsem také na koupelně s oknem a pohodlné sedací soupravě. Než jsme se s designérkou k dnešní podobě interiéru propracovaly, vyjádřila jsem se k mnoha obrázkům, jejichž prostřednictvím Markéta Fleischnerová pečlivě zkoumala mé potřeby," popisuje Helena.
Rozkošnický odpočinek na originálu
Sedací souprava má originální tvar, je zhotovená na zakázku a majitelka na ní ráda odpočívá. Záleží jen na tom, zda se chce dívat na televizi, kterou lze naklápět podle potřeby, nebo si číst a podobně. Podle toho si také vybírá místo, kam se schoulí.
V původním návrhu, který nezpracovávala designérka Markéta, byla sedací souprava umístěná v okně s vysvětlením, že to zde jinak nejde. Pohovka vůbec neumožňovala výhled ven. S tím Markéta nesouhlasila a navrhla sedací soupravu organických tvarů k povalování, která majitelku okamžitě nadchla.
"Je jedinečná tvarem, způsobem využití, skvěle padne do poměrně úzkého prostoru a ještě mohu v případě potřeby sledovat i dění venku. Ráda se tu jen tak posadím a kochám se. Moc se mi to tady všechno líbí, užívám si příjemnou atmosféru celku, ale i každé místo jednotlivě. Jsem nadšená z kuchyně, ale i z balkonu, kde popíjím kávu a často pozoruji červánky," říká Helena.
Dosud vždy bydlela v podnájmu, toto je její první vlastní domov. Nevnímá jej jako startovací, je tu dost místa i pro založení rodiny. Větší ložnice by se výhledově mohla proměnit v dětský pokoj a menší pokoj, který dnes slouží hostům a také jako šatna, lze upravit jako ložnici.
"Nesmírně oceňuji technickou místnost, kde mám pračku se sušičkou a dostatek úložných prostor, a nemohu si vynachválit soukromé wellness vybavené vířivkou, sprchovým koutem, lehátky a saunou. Je to pro mě skutečná relaxace v pravém slova smyslu," dodává Helena.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt č. 12/2013.