Jen hodinu jízdy autem na jih od peruánského hlavního města Limy, na nádherném rozložitém pozemku, obklopeném skalami a pohořím, vyrostla rodinná vila o rozloze 135 metrů čtverečních s obytnou terasou o rozloze dalších 25 metrů čtverečních.
Dům je postavený z místních tradičních materiálů a technologií. Původní indiánská obydlí byla inspirací i při volbě dispozice domu - vysoká a štíhlá okna jsou sice ozvěnami koloniálních prvků, ale bezchybné propojení s přírodou a prosté schodnice vedoucí po stěně domu až na střešní terasu mají kořeny ve zdejší tradiční architektuře.
Nepravidelný pozemek o rozloze šest tisíc metrů čtverečních architektku nijak neomezoval. Navíc jej od okolní divočiny odděluje na jihu řeka a na severu hlavní cesta vedoucí do Limy.
Parcelu si Patrick Tschudi a jeho žena vybrali poté, co se jim narodily děti: nejsilnějším motivem bylo přání vychovávat potomky mimo rušné, hlučné a nebezpečné hlavní město.
Přípravy ani stavba se nijak neprotahovaly, vše běželo zcela ukázkově: projektování trvalo půl roku, samotná realizace dvanáct měsíců. Majitelé přesně věděli, co od domu očekávají a co za žádnou cenu nesmí chybět.
Může se hodit |
Hlavními stavebními materiály se staly žulové bloky, staré dřevo a tradiční vepřovice, tedy cihly z nepálené hlíny. Stavění z vepřovic se účastnila i sama architektka Marina Vella, která tento materiál ve svých realizacích používá často a nejednu vepřovicovou zeď vlastními rukama již postavila.
Dům je otevřený přírodě, čerstvému vzduchu a proměnlivosti každého dne. Společenská a soukromá část jsou od sebe odděleny, obývací pokoj, kuchyň a jídelna tvoří jednu část vily, ve druhé jsou umístěny ložnice, koupelny a šatny.
Čtyřicátník se svou ženou a dětmi toužil po spojení s přírodou, která je mu největší inspirací. Nejnižší teploty se zde v zimě pohybují okolo 18 stupňů Celsia, v létě se vyšplhají na sedmadvacítky, déšť je minimální a díky přirozenému klimatu se tak běžný život přirozeně odehrává zejména venku. Ve velkorysé zahradě domu se našlo místo na dětské hřiště, ovocný sad, posezení v altánku, ohniště i bazén s terasou.
Rodinná vila o rozloze sto třicet pět metrů čtverečních je doplněná obytnou terasou o rozloze dalších dvacet pět metrů čtverečních.
Peruánskou krev v sobě prý majitel domu cítí silněji než tu evropskou a silný důraz kladl i na vybavení a zařízení vily. V použitých materiálech, vzorech, odvážných barvách i detailech, jako jsou třeba malé dlaždičky položené mezi zatravněnými cihlami na venkovní terase, prostupuje dědictví peruánských indiánů a španělských dobyvatelů, které za staletí již zcela zdomácnělo.
Mix interiérového zařízení podle autorky jasně vypovídá o tom, že výbavu pořizovala žena. Majitelé se však díky častým cestám po světě nevyhnuli ani aktuálním trendům, které do bytového designu zavály ze severu Evropy.
Vedle indiánských čelenek, poděděných artefaktů a rodinných pokladů se dokonale vyjímá i bílý čtvercový svícen od firmy By Lassen, který se už od roku 1962, kdy je Mogens Lassen uvedl na trh, stal skandinávskou klasikou.
Jídelně dominuje stůl vyrobený z jednoho kusu mramoru, pro snadnější manipulaci uchycený na pojízdných nohách. Pokoje osvětlují plechová svítidla a lampy s industriálním nádechem.
Posezení v obývacím pokoji se skládá z koberců, polštářů a lehkých křesílek, jejichž polohu lze pružně a bez problémů přeskupovat dle potřeby, vystěhovat i ven na trávu nebo za chladnějších večerů naopak přisunout blíže ke krbu.
Do interiérů celého domu vstupuje i zkrocená zeleň všudypřítomné bujné vegetace. Vonný eukalyptus, jasmín a vetiver, vysoká tráva s velmi silnými kořeny, ukotvují dům do rámce okolí a jejich silné a nezaměnitelní aroma, na které se snadno zvyká, jsou pro rodinu synonymem domova.
