Nejde jen o to, že návštěvnost velmi důležitého veletrhu Ambiente, který bývá označován jako světová jednička v produktech spojených s jídlem, vařením, předměty pro domácnost, ale také dárky, šperky a módními doplňky, klesla přibližně o dvacet procent.
Zlatá patřila letos k výrazným trendům.
I oficiální veletržní zpráva přiznává, že nákupčí některých velkých nadnárodních obchodních řetězců dostali zákaz se veletrhu zúčastnit, aby se nenakazili koronavirem.
Pokud by se to stalo, mohla by prý taková informace mít za následek prudké snížení návštěvnosti těchto řetězců, které velmi úspěšně fungují i v Česku. Tak znělo vysvětlení pro firmy, které marně čekaly na důležité nákupčí, to bohužel platilo i pro české výrobce.
Zkušení obchodníci však upozorňují i na další dopady koronaviru: v dubnu až v květnu se v Kantonu (má totiž tři fáze, každá je určená pro určitá odvětví) měl konat největší čínský veletrh na ploše 1,2 milionu m2, kam přijíždí kolem milionu zákazníků, kteří si vybírají u svých dodavatelů zboží na druhé pololetí roku a zejména vánoční svátky.
Domlouvají se zde objemy, ale i tvary a dekory. Kvůli koronaviru je konání tohoto veletrhu zatím pozastaveno. Bude jen posunutý, nebo se uskuteční až v říjnu podzimní veletrh určený pro dodávky na první polovinu roku 2021? To zatím nikdo neví. Mezi obchodníky však začíná panovat velká nervozita, skladové zásoby se tenčí v Evropě i v USA. Co bude s vánočním trhem a zásobami?
Byť se o tom příliš nemluví, čínské výrobky zdaleka netvoří jen levné či podřadné zboží. V Číně vyrábějí i největší světově proslulé a hodně drahé značky.
Někdy si nechávají vyrobit jen bílý porcelán, který se pak dekoruje v Evropě. A samozřejmě nese evropskou značku původu. Drobné spotřebiče, nádobí, plastové výrobky a doplňky, bižuterie, dekorace, to vše pochází z Číny. Závislost Evropy i zámoří na čínské produkci je obrovská.
Oficiálním „mottem“ veletrhu byla recyklace a ekologie
U vystavujících se na veletrhu Ambiente jako hlavní téma samozřejmě uplatnil nikoli korovinarus, ale recyklace, a to zejména v souvislosti s plasty. Tento materiál se v posledních letech stává téměř „sprostým“ slovem, proto se výrobci, kteří jej používají, snaží o jeho rehabilitaci formou deklarování stoprocentní recyklace.
Typický příklad? Třeba značka Koziol, která ve velkém prezentovala novou kolekci Organic vyrobenou výhradně v Německu z přírodních celulózových vláken a termoplastů. Produkty z tohoto materiálu jsou bezpečné pro potraviny, neobsahují BPA a můžete je mýt v myčce. Snadno se přepravují, zároveň jsou velmi stabilní a prakticky nezničitelné. Výrobce tvrdí, že je můžete používat i desítky let.
Ukládání potravin může prodloužit jejich životnost, i to patří k současnému trendu v kuchyních.
A také to, že se při jejich zpracování používá až o 90 procent méně energie než například při výrobě keramiky, skla nebo hliníku. Ty totiž potřebují při výrobě teploty 800 °C až 1 500°C, organický materiál vyžaduje pouze
180 °C.
Pravda, za krabičku na svačinu s oddělovačem zaplatíte něco přes 300 korun (ovšem v Německu, v Česku počítejte téměř o dvě stě korun víc). Právě ceny bývají v tuzemsku důvodem, proč nebýváme až tak horlivými ekology.
S recyklací plastu argumentovaly i designové značky typu Guzzini, zaměřili se na ni i výrobci porcelánu či skla. „Spotřebitelé ze zemí západní Evropy na recyklaci a ekologii slyší už delší dobu let, nebylo tomu však vždy. Když před pár lety přišla značka Zassehaus s kolekci nádobí EcoLine, které se při odhození v přírodě rozloží poměrně rychle, předběhla dobu. Dnes je to jiné,“ tvrdí Jaroslav Soukup z velkoobchodu Mobax, který v tuzemsku zastupuje zejména německé výrobce.
Podle něho se však čeští zákazníci také mění, třeba v prodejnách HomeArt začali odmítat plastové tašky, raději si zboží odnášejí pouze v ruce nebo v taškách z netkaných textilií (pravda, zpravidla jen k autu na parkovišti před nákupním centrem). Je otázkou, kde začíná ekologie a kde neochota platit za plastovou tašku. U značky Brabantia, proslulé odpadkovými koši, se zase Češi dožadují variant na tříděný odpad.
Skleněná brčka se prodávají po šesti kusech za 120 Kč včetně kartáčku, lze je mýt i v myčce.
„Někdy lze opravdu předběhnout dobu,“ potvrzuje názor Jaroslav Soukupa i Veronika Zahradníková z Kavalieru. „Před dvěma lety jsme začali nabízet skleněná brčka, teprve letos se však zájem o ně ze strany zákazníků enormně zvýšil, protože v roce 2021 budou plastová brčka už zakázaná.“
Kavalier a jeho značka Simax na Ambiente rozhodně potěšil i další novinkou, a to speciální úpravou dna svých skleněných hrnců, konvic i pekáčů. Vrstva na bázi stříbra na vnější straně dna dovoluje používat toto nádobí i na indukčních varných deskách či v troubě.
Kuchyňské trendy začínají v restauracích
Vedle recyklace byl na Ambiente jasně vidět i další trend: HoReCa neboli hotely, restaurace, catering. Je to sice na prvním místě ekonomický pojem, který označuje segment hotelnictví a gastronomických provozů, ale také silný zákazník, u něhož se lidé inspirují k zařizování soukromých interiérů.
Clap design funguje teprve třetím rokem, už podruhé však studio vystavovalo na Ambiente, a to v prestižní hale číslo 4.
Proto byl tématu HoReCa věnován velký prostor, včetně přednášek či prezentace na výstavišti, zejména v hale 6.
„Měření úspěchu tohoto veletrhu můžeme dát deset z deseti bodů. Jsme nový vystavovatel, americká společnost založená v roce 2002, s jasným zaměřením na distribuční kanály HoReCa. Naše očekávání nové haly byla více než překročena. Byla to pro nás opravdu velkolepá show,“ konstatovala například Mayda Pérezová, výkonná viceprezidentka společnosti Front of the House.
A další trendy? Například výrazný nástup zlata, ale také černé barvy, dekorů s africkými (ty jsou oblíbené již druhou sezonu) a florálními motivy. Dekory květin se často vracejí ke starým vzorům, na tom profitovaly i české firmy, jako je manufaktura Rudolf Kämp založená v roce 1907. Značka se velmi dobře vyrovnává s módními trendy v kombinaci s rukodělnou výrobou a odkazem na historii.
Prasklo je mladá značka z pražských Nuslí, kde před časem začala tehdy ještě hudební manažerka Petra Švejdarová tvořit ve své kuchyni objekty z betonu a skla, aby se odreagovala od náročné práce v šoubyznysu.
Naopak novou kapitolu v historii tuzemské výroby představují české designové značky, jako jsou Clap design či Prasklo. Zatímco mladí designéři Lukáš Pejchal a Václav Čajánek z Clap designu vsadili na kombinaci dřeva, kovu a magnetů a podařilo se jim dostat i do velmi prestižní haly 4, kde vystavují renomované značky, Prasklo kombinuje beton s recyklovaným sklem.
Designérka Petra Švejdarová přišla se svou značkou nedávno, její vystoupení v sekci Talents oslovilo ve Frankfurtu řadu návštěvníků. Velký ohlas měla i značka Porigami, která se věnuje tvorbě z nejlépe recyklovatelného materiálu, a to papíru. Z něj architektka Tereza Hradílková dokáže vykouzlit tereziánský lustr stejně jako slavný mrakodrap „Véčko“ na Pankráci.
(K tvorbě a představení českých značek se vrátíme samostatným článkem.)
