Jan Kaplický
Vizionář architektury a designér se proslavil hi-tech stavbami a experimenty v organickém stylu inspirovaném křivkami přírodních tvarů. V Česku je známý hlavně nerealizovaným vítězným projektem na Národní knihovnu zvanou Chobotnice. Vystudoval VŠUP v Praze, od roku 1962 působil jako architekt na volné noze. Z té doby pochází jeho zatím jediná česká stavba, rodinný dům v Praze-Braníku.
Architekt Jan Kaplický |
V roce 1968 emigroval do Velké Británie a později získal britské občanství. Působil v architektonické kanceláři Denys Ladsun & Partners, poté u Renza Piana a Richarda Rogerse, kde pracoval i na projektu pařížského Centre Georges Pompidou.
V roce 1976 založil s Davidem Nixonem studio Future Systems, které vedl až do své smrti v roce 2009, společně se svou první manželkou Amandou Levete.
Stejně jako Národní knihovna ani jeho další české projekty, koncertní centrum v Českých Budějovicích a golfový klub na Konopišti, zatím nestojí. Jeho největším úspěchem je prestižní cena Stirling Prize, kterou získal za stavbu centra pro novináře na londýnském hřišti Lord's (viz Muzeum Enza Ferrariho, stavba Kaplického, má nejen italskou premiéru).
Stavby: West India Quay Bridge (Londýn), Lord's Media Centre (Londýn), obchodní dům Selfridges (Birmingham), Ferrari Museum (Modena)
Eva Jiřičná
Nejslavnější česká architektka a designérka, zlínská rodačka, je představitelkou hi-tech stylu. V zahraničí vzbudily ohlas hlavně její interiéry bytů, obchodů a nočních klubů s odvážně modelovanými schodišti. Studovala v Praze na ČVUT a na AVU, od roku 1967 pracovala v Ústavu bytové a oděvní kultury.
Architektka Eva Jiřičná
Autobusová stanice Canada Water v Londýně od Evy Jiřičné
V roce 1968 odjela na stáž do Londýna, socialistický režim jí však neumožnil návrat zpět. Působila na volné noze a na londýnském architektonickém úřadě, spolupracovala s ateliéry Richarda Rogerse a Louise de Soissons.
Získala diplom Královského institutu britských architektů a profesuru na pražské VŠUP. Eva Jiřičná má v Londýně vlastní ateliér a druhý, pražský AI – Design, vede spolu s Petrem Vágnerem. V Česku je známá její oranžerie na Pražském hradě, hotel Josef v Praze nebo Univerzitní a kongresové centrum ve Zlíně.
Stavby: obchody značky Joseph (Londýn), Alex Boutique (Florencie), noční klub Browns (Londýn), přístavba univerzitní knihovny (Leicester), autobusová stanice Canada Water (Londýn)
Eva Le Peutrec (Hendrychová)
Talentovaná architektka teprve před osmi lety dokončila studia, už si ale vydobyla mezinárodní renomé. Ještě při škole působila dva roky v San Francisku, od roku 2005 navrhuje stavby v Číně. Prošla i kanceláří manželů Bendových. Od roku 2011 bydlí v Nové Kaledonii a pracuje jako nezávislý konzultant, dojíždí za prací do Číny.
Hangzhou Agricultural Products Logistic Center - návrh pro Unitown Design INC, autorka: Eva Le Peutrec
Shenzhen Nan Shan - návrh pro AAI, autorka: Eva Le Peutrec
Navrhuje mrakodrapy, kancelářské budovy, hotely, obytné čtvrti, kulturní i sportovní centra, industriální projekty a velké urbanistické celky. Vyhrála řadu architektonických soutěží, porazila v nich i renomované kanceláře. Vloni dostala nabídku řídit čínskou pobočku slavné britské kanceláře Zaha Hadid Architects, kvůli krizi ji však Britové neotevřeli.
Stavby:
Mrakodrapy Tiandu (Suzhou), Komplex se třemi mrakodrapy, (Shenzhen), Yuhan New City pro milion obyvatel (Hangzhou)
Jan Magasanik
Mladému architektovi z Ústí nad Labem se podařilo prosadit se v uznávaném dánském ateliéru BIG, který navrhuje projekty po celém světě a patří ke špičce. Po ukončení studií v Liberci krátce pracoval v Praze v ateliéru architektů Doležela a Malinského.
Pak se i s manželkou odstěhoval do Kodaně a začal pracovat u BIG, zpočátku na návrhu nové budovy české Národní knihovny. Z dokončených projektů se výrazněji zapsal do podoby dánského pavilonu na Expo 2010 v Šanghaji nebo Muzea moderního umění ve Varšavě.
Architekt Jan Magasanik
Dánský pavilon pro Expo 2010 v Šanghaji
Za svůj největší úspěch považuje to, že se v kanceláři udržel několik let. Ve velkém nasazení, jaké v prestižním ateliéru vládne, se jinak architekti většinou rychle střídají (viz Český architekt navrhl dánský pavilon pro Expo 2010).
V současné době Magasanik pracuje na návrhu letištního obchodu na kodaňském letišti, s regály ve tvaru Malé mořské víly, a na projektu kulturního centra ve francouzském Bordeaux, budově slučující pod jednu střechu tři organizace. Manželka Jana Magasanika Kristina má v Kodani vlastní studio She-Architect, hodně se však zaměřuje na Česko.
Stavby: dánský pavilon pro Expo 2010 (Šanghaj), Dánské námořní muzeum (Helsingor), Kulturní centrum MECA (Bordeaux), Varšavské muzeum moderního umění (Varšava)
Michal Postránecký
Michal Postránecký jako jeden z mála českých architektů zanechal stopu v USA. Odešel tam před 12 lety. Prvních pět let působil v Las Vegas v projektové kanceláři Roy Smith Architects.
Architekt Michal Postránecký
Planet Hollywood Towers Westgate od architekta Michala Postráneckého
Pak se přestěhoval na Floridu, kde dostal nabídku od ateliéru Morris Architects pracovat na projektu dvou lasvegaských mrakodrapů. Kvůli krizi z nich stojí jen jeden. Později navrhl interiér rezidence v Moskvě, od loňska spolupracuje s českou firmou Hamrik Chandeliers (viz článek Tlak na mě byl enormní, říká český autor hotelu za miliardu v Las Vegas).
Stavby: Planet Hollywood Towers by Westgate (Las Vegas), interiér soukromé rezidence o rozloze šest tisíc metrů čtverečních (Moskva), Gladee Showroom (Londýn)
Ivana a Jan Bendovi
Manželé Bendovi se mohou chlubit nejmasovější zahraniční produkcí z Čechů. Poté, co uspěli v mezinárodní soutěži v Japonsku, v roce 1987 emigrovali do Kanady. Rychle dosáhli úspěchu, navrhli stadion a vesnici pro olympiádu 1996 v Torontu, ta se však nakonec konala v Atlantě.
Manželé a architekti Ivana a Jan Bendovi
Hotel Crowne Plaza v čínském městě Suzhou
V Kanadě postavila Ivana Bendová několik kancelářských a letištních budov. Po roce 1990 se Bendovi dostali do Číny a dnes tam vedou velkou kancelář Allied Architects International. Na kontě má přes 400 projektů, od letovisek a hotelů přes kancelářské budovy a obchodní domy k obytným komplexům a čtvrtím pro statisíce lidí.
Stavby: olympijský stadion a vesnice (Toronto, nepostaveno), Hotel Crowne Plaza (Suzhou), Olympic City (Tianjin), Ocean Sonic Hotel (Sanya)
Martin Roubík a Regina Loukotová
Architekt Martin Roubík studoval VŠUP, na začátku 70. let z politických důvodů emigroval do Norska. Tam dostudoval, spoluzaložil nadaci ROM for arkitektur propagující architekturu, fotografické studio a vydavatelství ARFO a dnes mezinárodně uznávaný ateliér Snohetta, kde 10 let působil jako partner.
Tam byla na stáží i Regina Loukotová, která se později stala Roubíkovou manželkou. Loukotová byla na praxi i ve Vídni, v roce 1997 založila v Praze česko-německý ateliér GEM architects. Do něj o dva roky později nastoupil i Martin Roubík, který se vrátil natrvalo do Čech.
Bibliotheca Alexandrina. Na navrhu se podílel architekt Martin Roubík.
Oba spolu vedli ateliér navrhování na ČVUT, po úspěchu v soutěži na Velké egyptské muzeum získali zakázky v Egyptě. Regina Loukotová vede v Praze od roku 2010 soukromou vysokou školu architektury ARCHIP.
Stavby: Bibliotheca Alexandrina (Alexandrie, Roubík), Muzeum umění (Lillehammer, Roubík), Velké egyptské muzeum (Giza – účast ve finále a čestné uznání, Roubík + Loukotová), Památník obětem zemětřesení (Chi-Chi, Taiwan – čestné uznání, Roubík + Loukotová)
CMC Architects
Vít Máslo a David R. Chisholm působí hlavně v českém prostředí. Zkusili si však už i několik zahraničních projektů. Patří k nim například obytný soubor v Mnichově nebo luxusní letovisko na Zanzibaru
Nejvýrazněji však působí nerealizovaná studie Věží míru, kterou architekti navrhli pro vietnamské hlavní město Hanoj. Má symbolizovat budoucí rozvoj města, součástí je návrh přeměny znečištěného jezera na čistou vodní plochu s veřejným parkem.
Stavby: Věže míru (Hanoj, studie), Uzuri Zanzibar Resort (Zanzibar), Schwabing Gardens (Mnichov), Court Square Center (Memphis)
Vít Máslo a David R. Chisholm navrhli luxusní letovisko v Zanzibaru.
K nejvýraznějším pracím Stanislava Fialy patří rodinný dům Vlna v Bělehradě.
Stanislav Fiala
Jeden z nejuznávanějších českých architektů v posledních letech směřuje část tvorby do zahraničí. Navrhl několik projektů v Srbsku, ale také rezidence v Londýně a Karibiku nebo chalupu a dům ve Švýcarsku. K nejvýraznějším pracím patří rodinný dům Vlna charakteristický zvlněnou fasádou.
Stavby: rodinný dům Vlna (Bělehrad), Residence Nemec, Turks and Caicos Islands (Karibik), Residence Foxdale (Londýn), kanceláře Pharmaswiss (Bělehrad), rodinný dům (Gersau)
Zdeněk Fránek
Výrazná brněnská osobnost, profesor architektury a děkan liberecké fakulty architektury má za sebou zatím jen dvě studie do zahraničí: rodinný dům v Tatranské Lomnici a bytový dům v Pekingu. Nyní však přidal i realizaci, galerii umění v Pekingu. Organicky zprohýbaná budova je rok v provozu a postupně se zařizuje interiér.
Stavby: Galerie CCC, (Peking), vila Peking (Peking), rodinný dům (Tatranská Lomnica, studie)
Galerie Czech China Contemporary (CCC) v Pekingu. Autorem je architekt Zdeněk Fránek.
Studio Chalupa architekti vyhrálo soutěž na nový zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu.
Chalupa Architekti
Vypadá to, že když se chce Česká republika v zahraničí prezentovat současnou architekturou, vybere si kancelář bratrů Marka a Štěpána Chalupových. Byli autory českého pavilonu na Expo 2000 v Hannoveru, dvakrát se dostali mezi české nominace na evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award.
Nedávno vyhráli soutěž na nový zastupitelský úřad ve Washingtonu. Má tři křídla seskupená do půdorysu písmene Y a zelenou střechu (viz Česko si postaví v USA novou ambasádu. Bude stát půl miliardy).
Stavby: pavilon ČR pro Expo 2000, dnes sídlo firmy Eduard Mathai (Hannover), zastupitelský úřad ČR (Washington)
Pohled do historie
Na přelomu 19. a 20. století Češi v cizině hojně stavěli bez omezení, doba socialismu však přála hlavně ambasádám.
Londýn Jan Šrámek, Jan Bočan, Karel Štěpánský
Ateliér Jana Šrámka, v němž působil i otec herečky Mahuleny Bočanové a držitel ceny Obce architektů za celoživotní dílo, získal na začátku 70. let zakázky na stavbu několika československých ambasád. Za budovu velvyslanectví v Londýně dostal tým autorů v roce 1971 prestižní cenu Královského institutu britských architektů RIBA. Dnes zde sídlí slovenské velvyslanectví.
Hirošima Jan Letzel
Když v roce 1945 svrhli Američané atomovou bombu na Hirošimu, tlaková vlna a žár srovnaly město se zemí. Jen několik budov zůstalo stát, i když poškozených. Tou nejbližší k epicentru výbuchu byl průmyslový palác postavený v roce 1915 architektem z Náchoda Janem Letzelem. Budova se stala symbolem tragédie. Dnes je torzo chráněné UNESCO jako Hirošimský památník míru zvaný též Atomový dóm. V Japonsku v první třetině 20. století působili i další čeští architekti jako Antonín Raymond či Bedřich Feuerstein.
Nejvýraznějším sarajevským dílem Karla Paříka je budova radnice, později městské knihovny, bosensky zvané Vijećnica, z 90. let 19. století.
České velvyslanectví v Berlíně navrhli v roce 1978 manželé Machoninovi.
Sarajevo Karel Pařík
Architekt Karel Pařík na přelomu 19. a 20. století vyprojektoval víc než 100 budov v Bosně a Hercegovině a na dalších se podílel. Je autorem řady dominant hlavního města Sarajeva. Katedrála Srdce Ježíšovo byla jeho první tamější stavbou, pracoval na ní se spolužákem Josipem Vancašem. Architekti kostel navrhli ve stylu kombinujícím pseudogotické a pseudorománské prvky.
Sarajevo Karel Pařík, Alexander Wittek (Vítek)
Nejvýraznějším sarajevským dílem Karla Paříka je budova někdejší radnice, později městské knihovny, bosensky zvané Vijećnica, z 90. let 19. století. Je spojená s atentátem na Franze Ferdinanda, který rozpoutal první světovou válku, za války v Bosně v 90. letech po útocích granátometů vyhořela.
Na stavbě jsou výrazně vidět vlivy islámské a byzantské architektury. Konečná podoba je výsledkem práce Karla Paříka, ale také architekta českého původu Alexandra Wittka (Vítka) a Chorvata Ćirila Ivekoviće (viz Nejvýznamnější stavby v Sarajevu navrhl Čech. Pak ho zničily brambory).
Berlín Věra a Vladimír Machoninovi
Berlínské velvyslanectví Československa v NDR, dnes České republiky v SRN postavili v roce 1978 manželé Machoninovi. Je typickým příkladem jejich tvorby, patrná je hra protikladů vodorovných pásů oken a obkladů se schodišťovými věžemi obloženými plechem. Budovu Němci někdy nazývají vesmírnou lodí.
