Muzeum Enza Ferrariho, stavba Kaplického, má nejen italskou premiéru

Oba dokázali snít a také své sny naplnit. Oba, Enzo Ferrari i Jan Kaplický, překračovali hranice ve svém oboru. Není proto náhodou, že Enzo Ferrari Museum, které se slavnostně otevře v Modeně v sobotu 10. března v 17 hodin, navrhl právě Jan Kaplický.

Italové jsou na muzeum, jež má vzdát hold nejen značce Ferrari, ale italskému automobilismu vůbec, hodně pyšní. Zářivě žlutá hliníková střecha ve tvaru kapoty s průduchy připomíná barvou znak Modeny i znak automobilky se vzpínajícím se hřebcem a zcela konvenuje italskému citu pro design.

Na webových stránkách muzea dokonce nechávají odpočítávat dny, hodiny, minuty i vteřiny, které chybí do otevření.

Muzeum Enza Ferrariho

Zobrazit fotogalerii

Italové si velmi cení i Jana Kaplického, jemuž vzdali velký hold při slavnostním zahájení stavby v roce 2009, krátce po jeho smrti. A bude to jeho žena Eliška Kaplický, jež přestřihne slavnostní pásku při otevření.

Soutěž na budovu muzea vyhrál Jan Kaplický a jeho ateliér Future Systems nad dalšími uchazeči (včetně čtyř renomovaných italských ateliérů) už v roce 2004, ale finanční krize se nevyhnula ani automobilovému svatostánku. Náklady, které se pohybují kolem 18 milionů eur, poskytla nadace Enza Ferrariho, Evropská unie, italská samospráva a Unicredit Bank.

"Byla by to pohádka, kdyby se projekt realizoval tak, jak jej Jan Kaplický navrhl, ale tak to nefunguje. Každý soutěžní návrh, i ten vítězný, je v embryonálním stavu, a pak se upravuje podle zadavatele. V tomto případě se však zásadní věci neměnily," říká architektka Eva Jiřičná.

Podle ní je to zásluha nejen přístupu italského zadavatele, ale také italského architekta a designéra Andrea Morganteho z londýnského ateliéru Shiro Studio. Ten totiž pracoval u Jana Kaplického ve Future Systems řadu let a ctil jeho přístup. Své studio si založil po jeho smrti.

Muzeum Enza Ferrariho

Kde vládnou automobily

Projekt muzea, jež má celkovou plochu víc než 5 000 m², tvoří vlastně dvě stavby. První je zrekonstruovaná budova, kde se v roce 1898 narodil zakladatel automobilky Enzo Ferrari (zemřel jako devadesátiletý v roce 1988).

Druhá představuje moderní dvoupodlažní stavbu sloužící jako výstavní hala pro automobily. Její oblé tvary zvlněné střechy nesou typický rukopis Jana Kaplického.

Museum Enzo Ferrari

V původní stavbě, na jejíž nové podobě má velký podíl Andrea Morgante, najdete multimediální expozici věnovanou životu slavného konstruktéra, závodníka a tvůrce značky Ferrari.

V nové hale září na bílé podlaze vozy, o nichž sní snad každý milovník aut. V podzemním podlaží navrhl Jan Kaplický přednáškový sál pro 200 lidí, kavárnu, restauraci, malý kinosál  i knihovnu. Je zde i knihkupectví nebo studovna.

Muzeum Enza Ferrariho

Muzeum, které předběhlo dobu

Jenže by to nebyl ani Jan Kaplický, aby se smířil "pouze" s futuristickou stavbou. Neméně důležité bylo pro něho využití všech moderních technologií.

Muzeum bude mít poloviční spotřebu energie v porovnání se stejně velkými stavbami, protože využívá tepelná čerpadla, noční větrání, pro které není potřeba energie žádná, či řízené denní mikroproudění.

Do vzduchu odejde o 35 tun méně emisí CO₂, než je běžný standard u podobně velké zastavěné plochy. Teplou užitkovou vodu vyrábějí termální solární panely umístěné pod střechou.

"Muzeum někoho takového, jako je Enzo Ferrari, nemůže inspirovat jen svým designem, ale musí být i technologickým milníkem," vysvětlil v tiskové zprávě prezident nadace Mauro Tedeschini.

Unikátní má být interiér i díky minimalizovanému šíření zvuku. Proto byl projekt představený i v rámci výzkumného IT programu Evropské unie, který se zaměřuje na simulace a testování projektů takzvaných inteligentních budov.

Projekt Jana Kaplického nadaci oslovil právě i svým přístupem k technologiím. Přesně to vlastně platilo i pro Národní knihovnu v Praze, kde Kaplický použil nejmodernější systém ukládání knih, aby měl zájemce knihu do pár minut v ruce, ale to nikoho nezajímalo.

Muzeum Enza Ferrariho

A tak se raději lijí miliardy do skladišť v Hostivaři nebo desítky milionů do podzemních garáží v Klementinu pro pár vyvolených. Doufejme, že podobný osud jako knihovnu nepotká "rejnoka" v Českých Budějovicích nebo "volavku" na Konopišti.

Italové naopak počítají s maximálním zájmem veřejnosti, a tedy i se zisky za vstupné, otevřeno bude kromě Vánoc a Nového roku po celý rok! Proto také dbali na nízké náklady na provoz. Vstupné je 13 eur, snížené 11 (do 26 nebo nad 65 let), děti do pěti let zdarma, děti od 6 do 10 let zaplatí 2 eura.

Jan Kaplický

• • 1937 v Praze, jeho otec Josef byl významný sochař, malíř, grafik a architekt, matka Jiřina ilustrátorka. Absolvoval VŠUP v Praze.
• • V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde pracoval u nejrenomovanějších firem té doby: Denys Lasdun & Partners, Piano & Rogers Architects a Foster Associates.
• • S Davidem Nixonem založil studio Future Systems, Nixon později odjel do USA.
  • Za mediální centrum na stadionu Lord´s Crickets Ground získal ateliér prestižní Stirlingovu cenu.  Další realizace, budova Selfridges v Birminghamu, byla časopisem Independent zařazena mezi nejvýznamnější moderní stavby světa.
• • Práce Jana Kaplického byly představeny na 80 výstavách ve světě, během posledních 25 let získal v Anglii 47 ocenění včetně druhé ceny za Národní knihovnu v Paříži či první ceny Royal Academy of Arts za Stonehenge Visitors Centre. Zvítězil i v mezinárodní soutěži na Národní knihovnu v Praze, jeho „blob“ vyvolává stále diskuse. Bylo o něm napsáno 13 knih.
• • S Amandou Levete měl syna Josefa (1995), s druhou manželkou, Eliškou Kaplický, dceru Johanku. V den, kdy se narodila (14. ledna 2009), Jan Kaplický zemřel.

Jan Kaplický

Model projektu Národní knihovny od Jana Kaplického.