"Byla to rozsahem největší zakázka firmy Morris Architects, která mě na ni najala, a tak hlavně v začátku panovalo mnoho rozdílných názorů, jak k této stavbě přistoupit," popsal pro iDNES.cz výchozí situaci celého projektu Michal Postránecký a exkluzivně odpověděl i na naše otázky.
Hlavním výrazovým prvkem Towers Westage je červeně prosklené "křídlo” vyčnívající nad budovu, které vyniká na modré prosklené fasádě. Za celým projektem stojí společnosti Planet Hollywood Hotels a Westgate Resorts patřící Davidu A. Sieglovi a jeho rodinným příslušníkům.
Stavba byla slavnostně otevřena 29. ledna v typicky americkém duchu – za přítomnosti nejkrásnějších dívek Ameriky i VIP hostů. Chybět nemohl ani český rodák Michal Postránecký, architekt a hlavní designér projektu.
Typické Las Vegas - nic ze symbolů Ameriky tu nechybí
V novém luxusním hotelovém komplexu si můžete buď koupit byt do osobního vlastnictví (tzv. kondominium), nebo si jej pořídit jako "timeshare", tedy jakési "sdílení dovolených". Po dokončení zde bude kolem 2500 rezidenčních jednotek, v první fázi jich má projekt 1201.
Timeshare ownershipJde o vlastnictví nemovitosti ve krátkodobě sdíleném čase. Poprvé se začalo používat v 60. letech minulého století ve Francii a pak se rozšířilo dále do světa. Vlastník si zpravidla kupuje nemovitost na jeden týden v roce, na dobu určitou či časově neomezenou, kterou sdílí s ostatními vlastníky. Užívá ji podle určitých pravidel jednou ročně po dobu jednoho týdne. Nemovitost může dále prodat či použít jako záruku proti půjčce. |
Zatímco od třetího do čtyřicátého šestého patra jsou pouze byty nabízené jako vlastnictví na určitou dobu v roce, vyšší patra zaplnily ty nejluxusnější apartmány od 400 do 1 200 metrů čtverečních s luxusním výhledem na Las Vegas. Ty lze zakoupit pouze do osobního vlastnictví.
Stavba, její autor a výhled na Las Vegas
Jak se staví v USA v době krize
Michal Postránecký, který od roku 2001 žije a pracuje ve Spojených státech, byl v červnu 2005 osloven architektonickou kanceláří Morris Architects, aby se stal hlavním designérem tohoto projektu.
Ten musel být kvůli krizi rozdělený do dvou hlavních fází výstavby. Michal Postránecký se tak musel společně s týmem architektů ze studia Morris Architects vypořádat s řadou problémů. Na rozdíl od "českého způsobu" průběžného navyšování finančního rozpočtu se zde postupovalo právě opačným způsobem – během stavby se rozpočet několikrát snižoval. Bylo nutné udělat mnoho úprav. Přesto náklady dosáhly téměř jedné miliardy dolarů.
Vyřešit celoskleněnou fasádu se všemi detaily bylo stavebně obtížné, ještě těžší bylo projekt rozdělit na dvě části, aby se druhá polovina mohla postavit za plného provozu té první
A z technického hlediska? "Jedním z největších oříšků bylo navrhnout celoskleněnou fasádu a ´pověsit´ ji na všechny části železobetonového skeletu s předpínanými podlažními deskami a protipožárními detaily mezi jednotlivými podlažími ve styku vodorovných konstrukcí s fasádou," vysvětluje Michal Postránecký.
Úkol to byl o to těžší, že bylo nutné splnit všechny požadavky na tepelnou izolaci. Energetické normy zde musí respektovat specifické podmínky podnebí v Las Vegas.
S každým podlažím nahoru se výhled zlepšuje
Jednoduché to nebylo ani ve vztahu k místnímu stavebnímu úřadu, protože stavba nebyla původně navržena tak, aby mohla být rozdělena na dvě či více částí. Design a vnitřní uspořádání budovy a interiérů se proto musely přizpůsobit klientovi i úředníkům.
Právě klient měnil dokonce během stavby již odsouhlasené návrhy. Tyto změny se překreslovaly do projektové dokumentace a nechávaly schválit stavebním úřadem, navíc bylo nutné vše zkoordinovat i s generálním dodavatelem stavby. A ten, celkem logicky, z těchto změn nejásal.
Planet Hollywood Towers Westgate
Snížené finance se odrazily v architektonických úpravách: například zmizely původní balkony včetně speciálního LED osvětlení na východní straně budovy. "Křídlo” z červeného skla, které bylo původně protažené až do spodních pater budovy, bylo podstatně zkráceno.
Přesto konečný výsledek představuje jeden z nejmodernějších objektů v "timeshare” na světě.
Komplex bude fungovat převážně jako specifický typ hotelu
Ing. arch. Michal Postránecký* 4. 1. 1961 Je nositelem řady ocenění v Česku i v zahraničí. V případě Towers Westgate je nejen autorem projektu budovy a všech jejích detailů, měl na starosti také komunikaci a koordinace s klientem, postupně přejal i roli hlavního koordinátora provádějícího projektové dokumentace a manažera projektu. |
Slavnostní otevření 29. ledna bylo v americkém stylu - muž vpravo je David A. Siegel
Exkluzivně pro iDNES.cz
Co bylo nejobtížnější při realizaci této stavby?
Asi nejobtížnější bylo pochopit rozměr stavby a její umístění na minimální stavební parcelu. Byla to rozsahem největší zakázka firmy Morris Architects, která mě na ni najala, a tak hlavně v začátku panovalo mnoho rozdílných názorů, jak k této stavbě přistoupit. První měsíce práce na projektu byly nesmírně obtížné, jelikož jsem byl vystaven mnoha situacím, které pro mne byly zcela nové. Žádná zkušenost z minula mi nemohla pomoci.
Všechny ‘oči’ byly obráceny ke mně a čekalo se, s čím přijdu. Smlouva se podepisovala s klientem až po několika měsících a jedním z kritických okamžiků bylo ho přesvědčit, že naše firma je schopna celou zakázku zvládnout k jeho naprosté spokojenosti. Tlak, který na mě byl vyvíjen, byl enormní. Hlavně při osobních jednáních s klientem, kde záleželo na každé maličkosti a všichni čekali, jak zvládnu připravit prezentaci návrhu a jak bude klient reagovat.
Získat zakázku takové velikosti se nepodaří každý měsíc a je pochopitelné, o jak zásadní honorář pro firmu šlo, když jde o komplex budov v hodnotě přes miliardu dolarů. Nicméně to byla dobrá příprava na další těžké okamžiky během projektu, obzvláště v průběhu stavby, kde šlo již o "živé” peníze a každé vaše rozhodnutí stojí mnoho milionů dolarů, které šly ze soukromé kapsy klienta. Umíte si představit, jak dobře si je ‘opatroval’. Nechtělo se mu jít do zbytečných výdajových rizik navrhovaných týmem jeho architektů.
Najít rovnováhu mezi estetickým účinkem návrhu a finančním objemem za to utraceným byla výzva po celou dobu navrhování i stavby. Z technologického hlediska nejobtížnějším okamžikem byl rozhodně moment, kdy klient rozhodl, že se vzhledem k ekonomické krizi rozdělí stavba minimálně na dvě fáze, vertikálně i horizontálně komplikovaně oddělené. Projektová dokumentace byla již na konci navrhované fáze a v zásadě projednaná a posvěcená stavebním odborem.
Na chvilku to vypadalo jako neřešitelný úkol vzhledem k mnoha stavebním předpisům a místním pravidlům. Ta složitost nebyla v tom, jak celou stavbu jednoduše rozdělit, ale jak ji rozdělit tak, aby bylo později možné druhou fázi vůbec stavebně zrealizovat za provozu již postavené části komplexu budov.
Připravila vás škola v Česku - ČVUT - dostatečně na tak velkou stavbu?
Žádná škola vás nemůže dostatečně připravit na takovouto zakázku, ale dlouholetá praxe může dát dostatečný základ. Přesto mám pocit, i když je to již hodně dávno, co jsem ukončil Fakultu architektury ČVUT v Praze, že jsem po teoretické stránce dostal vše, co bylo třeba.
Projektovat v USA stejně jako v jiných státech světa má vždy svá specifika a ta je třeba překonat tvrdým studiem 'na ostro', kdekoliv je stavba prováděna. Pokud jste tam nežil, tak to maličkou chvilku trvá, než se přizpůsobíte.
Neměl jsem tu čest pracovat na nějakém zásadním a velikostně srovnatelném projektu podobného charakteru v České republice. Mohu tedy srovnávat jenom teoreticky, jak rozdílné je postavit takový dům v Čechách a ve Státech, ale je to určitě velice rozdílný proces. Ale když jsem se před devíti lety rozhodl odcestovat do Spojených států a začal tam naprosto nanovo v maličkém ateliéru v Las Vegas s minimální znalostí angličtiny, tak jsem asi určitou připravenost prokázal.
Jaké hodnocení vás nejvíce potěšilo?
Určitě to bylo osobní uznání, které se mi opakovaně dostalo od našeho klienta pana Davida Siegla, který celou firmu ‘Westgate Resorts’ založil a vypiplal k obrazu svému až na největší soukromě vlastněnou firmu v timeshare oboru na světe a dodnes ji aktivně vede. On skutečně rozhoduje ve své firmě až despotickým způsobem naprosto o všem a je neustále obklopen spoustou lidí, kteří mu dodávají svůj názor. Vy musíte tento souboj názorů vyhrát a pohnout věci směrem, který má pro vás smysl a uspokojí I vás.
Jednou jsem s nim letěl jeho tryskovým letadlem z Orlanda do Las Vegas a on si sedl vedle mě. Krátce jsme debatovali o projektu. Náhle mu někdo z dalších deseti lidí na palubě letadla, všech členů jeho nejužšího managementu, řekl něco o současné úspěšnosti prodeje produktu jeho firmy v Las Vegas. Všichni se v tom maličkém prostoru seběhli k nám, začali mluvit najednou a přes sebe, aby i oni přidali svůj názor na úspěch. On byl přesto schopen si mě najít v davu a osobně mi poděkovat za můj podíl práce na projektu. A to i před pár dny při slavnostním otevření první fáze projektu.
