Je dobře, když se takové firmě daří. Když si vzpomenu na 90. léta, kdy do nich vstoupil kapitálově výrobce sektorových kuchyní ...

České židle v moravském městě, to jsou ale paradoxy...

Thonet 14 nikdy nebyl ceska zidle , ani moravska, ale nemecka

Tyhle thonetkyby mely byt v kazde domacnosti u jidelniho stolu samozrejmosti..je to neco, nac muzeme byt pysni...

Jsou už strašně okoukané. Protože jsou všude i jejich moderní verze z plastu z Ikea. Ty mne dostaly. Radši mám doma staré soustružené a ohýbané židle Fischel.

super článek....

Před vánocemi jsem si od nich koupil věšák Fleur. Elegantní a jednoduchý design, který si nechají zaplatit, ale hezčí věšák jsem nikde neviděl...

Inspirace pro Baťu i Ikeu

Autor článku by mohl vědět že IKEA je zkratka a ty se až na malé vyjímky neskloňují. Takže IKEA ve všech pádek i číslech je stále IKEA

A Vy byste mohl vědět, že i SVAZARM byla zkratka, která se skloňovala. Takže teď chodíte do IKEY a nikoli do IKEA.

Židle ton mám asi 15 let. Kostra stále drží. Jen jsme teď nechali podruhé precalounit.

Naši je mají 45 let. Kostra i výplet stále drží, jen se letos chystáme je přestříknout barvou, protože se začala lehce odloupávat barva na opěrkách.

Tovarna na ohybany nabytek TON v Bytrici pod Hostynem......Je hezke byt na ni pysny, ale je to zcela bezostysne ukradena tovarna (nemovitrosti, stroje i know-how) firme Thonet. Je smutne se chlubit necim, co bylo jednoznacne sebrano tem, kdo firmu desitky let provozovali. Tim nechci shazovat soucasnou vyrobu, lae cast vyroby (treba zrovna zidle 14) je proste ukradena se vsim vsudy.

jinak ten honosny titulek o "vrcholu" dobre komentuje pan Veres nize, kdyz srovnava ceny na soucasnem trhu za original c.14 Thonet a TON. Ton prodava za 25% ceny Thonetu ( zhruba 200 eur proti 800 eurum u Thonetu)

Jojo, mám drevarskou prumyslovku, do tonetovky jsme chodili každý týden na praxi.. je to fakt dřina. Nezapomenutelna hláška z továrního rozhlasu.. nebyl tyden, aby nezaznelo: "soudruh Kočička, nechť se dostavi na své pracoviště! Opakuji, soudruh Kočička..." Kočička byl asi takový neviditelný.. taková pani Colombova. Bylo to v letech 84-87.

Jojo, mám drevarskou prumyslovku, do tonetovky jsme chodili každý týden na praxi.. je to fakt dřina. Nezapomenutelna hláška z továrního rozhlasu.. nebyl tyden, aby nezaznelo: "soudruh Kočička, nechť se dosra i na své pracoviště! Opakuji, soudruh Kočička..." Kočička byl asi takový neviditelný.. taková pani Colombova. Bylo to v letech 84-87.