Historik byl z prestižní diplomatické akademie propuštěný poté, co v liberálním listu Vedomosti ostře odsoudil ruský postup na ukrajinském Krymu. Ve svém textu přirovnal ruskou anexi Krymu k anšlusu Rakouska, záboru Sudet a obsazení litevské Klaipédy. Dále také napsal, že Rusko je blízko politické diktatury a zničení systému mezinárodních smluv. Prezidenta Vladimira Putina označil za agresora.
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek poté Zubovovi před pěti lety nabídl stálé místo profesora, což ale Zubov odmítl a rozhodl se zůstat v Rusku. S univerzitou však zůstal nadále v kontaktu a několikrát na ní od té doby přednášel.
„Profesor Zubov se velmi pozitivně hlásí k masarykovskému odkazu v mezinárodní politice. Podle nás je skvělou osobností, která sluší univerzitě v době stého výročí,“ uvedl nyní při udělování čestného doktorátu rektor Bek jeden z důvodu ocenění ruského historika.
Zubov při přebírání čestného doktorátu hovořil o myšlenkách Tomáše Garrigua Masaryka a jeho představách o slovanské solidaritě a jednotě, které chápal ve smyslu svobodného občanství a demokratických zřízení napříč slovanskými národy. Slovanská solidarita je podle Zubova aktuální i v dnešní době, kdy by měla směřovat k podpoře vzdělávání.
„Měli bychom společně rozvíjet vhodné vzdělávací programy a najít finanční prostředky pro jejich realizaci. Velká část těchto programů by měla být zaměřena na Rusy, Ukrajince a jiné národy, které dosud zcela nepřekonaly bláznivou nostalgii po totalitní minulosti,“ uvedl ve svém projevu Zubov.
Ruský historik obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v oboru historických věd. Oceněn byl za mimořádné vědecké zásluhy a rozvoj lidského poznání i za svoji angažovanost ve společenském dění. Dnes se věnuje především přednáškové činnosti, po vyhazovu z moskevské diplomatické akademie úzce spolupracoval s liberálním listem Novaja Gazeta.
