Žena chtěla pomoct uprchlíkům. Ozvalo se tolik lidí, že založila spolek

  18:34aktualizováno  18:34
Zuzana Lenhartová byla ještě před dvěma lety řadová absolventka sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dnes je hlavní koordinátorkou dobrovolníků, kteří se vydali pomáhat lidem prchajícím z válečných zón. Ze všech sil se snaží změnit pohled české veřejnosti na migraci.

Zuzana Lenhartová převzala za tým českých dobrovolníků Cenu Alice Masarykové, kterou uděluje americké velvyslanectví | foto: archiv MAFRA

Devětadvacetiletá Lenhartová za svoje angažmá dostala několik ocenění. Její příběh představuje MF DNES v dalším dílu seriálu Ženy jižní Moravy.

V létě 2015 se zvedala uprchlická vlna přes Balkán, která vyvrcholila o několik měsíců později, na podzim. Statisíce především syrských, iráckých a afghánských válečných utečenců směřovaly do západní Evropy, kde hledaly ochranu a zázemí pro svoje rodiny. Země na balkánské trase ale nebyly na takové množství lidí na cestě připravené a hlavně na maďarsko-srbských hranicích vládl chaos.

„Mám jen tak sedět doma, když někdo trpí?“ vzpomíná dnes Lenhartová na nápad, jenž nejen jí změnil život.

Ženy jižní Moravy

Letní seriál přibližuje pozoruhodné ženy spjaté s Jihomoravským krajem. Každý týden představí jednu ženu, která je nejen úspěšná ve své profesi, ale k tomu ještě dokáže působit na svoje okolí, přispět k lepší atmosféře ve společnosti, nastartovat pozitivní změnu nebo zlepšit život jiným lidem.

Požádala tehdy pár přátel, jestli by jí nevěnovali nějaké hygienické potřeby, které původně chtěla sbalit do batohu a rozdat v Maďarsku. Právě tam byla situace nejhorší, protože tisíce lidí zůstávaly v zemi bez jakékoliv pomoci a podpory, napospas převaděčům.

Její výzva ale strhla lavinu – s nabídkou pomoci se jí začaly ozývat desítky lidí. Rychle tak vznikla veřejná sbírka v univerzitním kině Scala na Moravském náměstí v Brně, která do pár týdnů zaplnila sklad oblečením, dekami, spacáky, stany či trvanlivým jídlem.

Poprvé se tváří v tvář uprchlické vlně ocitla v září 2015 v maďarském Röszke nedaleko Szegedu.

„To první setkání bylo emocionálně nejnáročnější, protože člověk měl pocit, že žije v Evropě v bezpečí. Že když je potřeba, dostane informace a zdravotní péči. Najednou ale zjistíte, že je to iluze. Vidíte rozpad institucí, které nedělaly, co měly, selhaly celé státy. Zásobování desetitisíců uprchlíků na cestě v Maďarsku a Řecku bylo čistě na neziskovkách a dobrovolnících. Státy nezajišťovaly nic a zároveň ti lidé zůstávali mimo oficiální tábory, na polích na hranicích,“ popisuje dnes svoje první pocity, když stála na rozpáleném holém kukuřičném poli.

Kolem nebylo nic a ve špinavých stanech bivakovaly především utrmácené a vystrašené rodiny s dětmi, které měly za sebou tisíce kilometrů útěku před válkou. Byly přitom odkázané na pomoc několika dobrovolníků z Německa a Česka, kteří jim rozdávali jídlo a oblečení.

Dobrá zpráva o společnosti

Nabídek pomoci začalo přicházet tolik, že se v lednu 2016 rozhodla s přáteli založit spolek Pomáháme lidem na útěku, který za dva roky vyslal už kolem čtyř tisíc lidí na pomoc utečencům.

Ženy jižní Moravy

„Je to neuvěřitelně dobrá zpráva o české společnosti. Vznikla dobrovolnická komunita, jež se zapojuje do pomoci i tady v Čechách mezi sebou. S mnoha z těch lidí se dodnes přátelím, je to taková velká rodina. A protože sama jsem z velké rodiny, vnímám jako největší přínos, že jsem se mohla seznámit s tolika strašně zajímavými lidmi napříč společností i věkem,“ říká Lenhartová, která pochází z Přerova.

A oceňuje také další faktor. „Bylo to výborné i pro rozvoj mých organizačních a manažerských schopností. Vyzkoušela jsem si věci, ke kterým bych se normálně nedostala,“ povídá s tím, že s organizační a dobrovolnickou činností měla předtím naprosto minimální zkušenost. Týkala se jen táborů pro děti nebo stáže v brněnské neziskovce Ratolest, která pomáhá sociálně znevýhodněným dětem.

Tři otázky pro Zuzanu Lenhartovou

Jaký mám vztah k Brnu?
V Brně žiju už deset let a mám ho čím dál radši. Baví mě, jak rychle se rozvíjí, kolik zajímavých věcí se tu neustále děje. Je to progresivní město, Brňané se prostě nebojí dělat nové, odvážné věci. Zároveň je to tady všechno pořád takové přátelské, nikdo si na nic nehraje. Díky tomu se tu člověk rychle cítí jako doma.

Jaká jsou moje oblíbená místa jižní Moravy?
Kromě Brna a jeho kaváren a parků mám moc ráda Mariánské údolí, Pálavu a Moravský kras. Obecně okolí Brna je moje nejoblíbenější k výletům, pořád objevuji další pěkná místa.

Které jihomoravské osobnosti považuji za inspirující?
Každopádně je to Barbora Antonová, předsedkyně hnutí Žít Brno, která dlouhodobě obětavě pomáhá lidem, již to potřebují, a staví se za práva těch, kteří na to sami nemají sílu nebo prostředky. A navíc u toho zůstává velmi skromná a vtipná. A pak je to Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, který je pro mě vzorem ve snaze posunout univerzitu (a Brno a celou Českou republiku) moderním, mezinárodním směrem. A k tomu je představitelem sebevědomého Čecha, který se nebojí postavit za to, co mu připadá správné.

Podle Lenhartové ale nejde jen o samotné dobrovolníky. „Jsou tu další desetitisíce lidí, s nimiž mluvili o svých osobních zkušenostech s uprchlíky a muslimy. A osobní zkušenosti jsou vždy nejcennější svědectví,“ má Lenhartová jasno.

Čeští dobrovolníci dnes působí ve dvou uprchlických táborech v Srbsku – v Adaševci a Principovaci. „Vedeme tam prádelnu, děláme noční hlídky ve stanech, pořádáme volnočasové aktivity, distribuujeme hygienické potřeby. To vše dohromady asi pro 1 500 lidí,“ vypočítává současné aktivity spolku.

Podle ní na jednu stranu vyhrocená diskuse o uprchlících v médiích opadla, na druhou stranu se ale také výrazně změnila veřejná diskuse.

„Díky českému týmu dobrovolníků se dostává do společnosti i opačný pohled než ten vyhrocený. Problém spíš vidím v tom, že je běžné nadávat a vyhrožovat uprchlíkům a lidem, kteří jim pomáhají nebo je odmítají odsuzovat,“ říká Lenhartová, která je terčem nepříjemných výhrůžek vlastně pořád.

Trochu vynahradit jí to může veřejné uznání, jehož se jí dostalo. Loni převzala za tým českých dobrovolníků Cenu Alice Masarykové, kterou uděluje americké velvyslanectví při příležitosti mezinárodního Dne lidských práv. Rok předtím ji MF DNES zařadila do výroční galerie osobností Češi roku.

Veřejnou podporu získala také od domovské Masarykovy univerzity, kde na pedagogické fakultě učí, pracuje jako výzkumnice a připravuje se na doktorát.

A kde se vidí za deset let? „Nemám žádnou konkrétní představu. Ráda bych dělala věci, které mě baví a dávají smysl, které mě rozvíjejí a pomáhají někomu dalšímu. Ráda bych si dopřála nějaký čas pocitu bezpečí, člověk je totiž pořád pod tlakem,“ přemítá mladá žena, která na svých cestách zavítala s přítelem třeba na několik týdnů do Indie.

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Zapomenutý atentát. V Brně na konci války zastřelili esesáckého účetního

August Gölzer byl jedním z velitelů a účetním XXXIX. úseku SS v Brně. Zemřel na...

Byl to večer jako každý jiný. V ulicích Brna jezdila auta a tramvaje, lidé spěchali domů. Do historie se 7. únor 1945...

Cinklé sázky na fotbal? Podezření padlo na klub ze Znojma

Korupce ve fotbale - ilustrační foto

Druholigové fotbalové Znojmo čelí podezření. Jeho zápasy v zimní přípravě mohly být zmanipulované. Problémy na jih...

Špinavé fotbalové pavučiny. Jak hluboký je problém, který řeší Znojmo?

Stadion fotbalového Znojma

Znělo to jako mimořádně lákavá nabídka. Tak lákavá, že je až s podivem, že nevzbudila podezření. Když tajemní...

Osobní vlak poblíž Brna srazil nezletilou dívku, na místě zemřela

Ilustrační foto

Střet s osobním vlakem u Tetčic nedaleko Brna nepřežila nezletilá dívka. Příčiny neštěstí na místě vyšetřují policisté,...

Další z rubriky

Rozměry Země pomohl zpřesnit brněnský jezuita, narodil se před 300 lety

Josef Xaver Liesganig jako první v zemích rakouské monarchie v roce 1759 použil...

Nad brněnskými Soběšicemi stojí vedle montované rozhledny na kopci Ostrá horka nenápadný žulový kvádr. Připomíná...

Na vesnicích vybudují společné zahrady. Poslouží k výuce i setkávání

Ilustrační snímek

Na jižní Moravě vzniknou sdílené zahrady. Poslouží dětem k výuce i k příjemnému posezení. Takovou cestou jdou zatím tři...

Vstupenky pověsili ve foyeru divadla, rozebraly si je děti z chudých rodin

„Padělání vstupenky je trestné. Budou-li předloženy při kontrole dvě vstupenky...

Více než devadesát vstupenek už zavěsili návštěvníci brněnského divadla Polárka ve foyeru. Udělali tak radost dětem z...

Najdete na iDNES.cz