Většina zboží pochází z velkochovů a velkoprodejen. Zákazník, který chce podpořit lokální pěstitele a malé chovatele navíc mnohdy ani netuší, že jde na "Zelňák" pro stejné zboží, jaké by koupil v hypermarketu.
Na trhu v současné době prodává sto šest prodejců. "Asi polovina z nich jsou velkoprodejci," přiznává mluvčí Brna-střed Roman Burián.
Městská část trh spravuje a prodejce registruje a dává jim i povolení na prodej ovoce a zeleniny, vajec, medu, květin, koření a sazenic.
Každý prodejce musí svůj stánek označit podle zákona. "A je povinen dodržovat ustanovení zákona o ochraně spotřebitele," dodává Burián.
Vejce z Dědic versus vejce domácí
I v tom se však dá dobře manévrovat. Příklad za všechny: pokud stánkař napíše ke svým vajíčkům, že se jedná o domácí vejce, musí jít skutečně o vajíčka z jeho domácího kurníku. "Pokud ale napíše informaci Vejce z Dědic, měl by zákazník zbystřit. V Dědicích je velkochov. A spotřebitel klamán není, protože dostal pravdivou informaci o místě, z něhož vejce pochází," vysvětluje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Romana Kadaňková.
I Jan Votočka z občanského sdružení spotřebitelů Test považuje problém s vejci na Zelném trhu za klamání spotřebitelů. "Pokud je u vajíček z velkochovu nápis domácí vejce, je to nezákonné a prodejce by měl dostat pokutu," myslí si.
Tu může udělit Státní veterinární správa. Její mluvčí Josef Duben to však tak vyhroceně nevidí. "Se slovem domácí je problém. Je to podobné, jako když v supermarketu prodávají domácí sádlo, které ale rozhodně není škvařené doma," říká.
Vejce z kurníku může podle něho prodávat každý, kdo má doma slepice. Poznají se podle toho, že nemají žádné označení razítkem. Jednomu zákazníkovi jich může trhovec prodat maximálně šedesát, jinak poruší zákon.
Jakékoli jiné vejce má razítko s číslem a způsobem chovu a je tedy jasné, že domácí není. "Vyplatí se tedy zeptat na způsob chovu a chtít vidět přímo vejce, nikoli jen krabičku nebo nápis na stánku," dodává Duben.
Je třeba se informovat o původu
Podobné je to třeba s ředkvičkami nebo česnekem. Je třeba se ptát a studovat nápisy. Na Zelném trhu je možné natrefit na český česnek pěstovaný v Hodoníně a pomoci si tak od chemicky víc ošetřeného česneku z Číny, i ten čínský se však u velkoprodejců na trhu najde.
Zelný trh a to, kdo a jakým způsobem tam prodává, zajímal i nadaci Partnerství, která pro Brno zpracovávala analýzu o celém náměstí.
"Zelným trhem projde denně skoro sedmdesát tisíc lidí," vysvětluje Robert Sedlák z nadace. Podle něho by měli maloprodejci a malopěstitelé na trhu převažovat.
"Z analýzy vyplývá, že nejvíc Brňané oceňují atmosféru tržiště a tradici domácího prodeje," dodává Sedlák. I když i ty tam už z části nahradily jahody ze Španělska a ananas z Jižní Ameriky.
