Někteří rodiče prostě musí své potomky vozit za vzděláním i několik desítek minut. Teď jim však svítá na lepší časy. Město plánuje, že kapacitu na základních školách zvýší o víc než pětinu. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zaslali radní seznam osmi míst, kde by do osmi let mohly vyrůst nové školy, a dalších čtyř, kde by se ty stávající mohly rozšířit.
„Odhadem by se tak vytvořilo asi šest tisíc míst. Zcela nové školy by měly vzniknout v lokalitách Kamechy, Nová Zbrojovka, Botanická, Starý Lískovec, Brno-jih, Trnitá, Sadová a v lokalitě Brněnské třídy,“ informuje mluvčí Brna Filip Poňuchálek. Aktuálně se přitom na sedmdesáti brněnských základkách vzdělává asi 32 tisíc žáků.
„Současná školská infrastruktura je dostatečná, pouze je nesoulad mezi tím, která zařízení rodiče upřednostňují. Někde se děti kumulují více, ale neznamená to, že by se pro ně místa v Brně nenašla,“ uvádí radní pro školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL).
Právě tam, kde byla poptávka po místech největší, se už v minulosti budovy rozšiřovaly. „V některých lokalitách byl počet míst pro žáky nedostačující již v nedávné minulosti. Město a jeho městské části tento problém systematicky řeší, na dostavbu kapacit několika škol se například podařilo získat prostředky z evropských fondů,“ připomíná Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu.
Nyní město společně s ministerstvem připravují plán, který půjde ruku v ruce s výstavbou rezidenčních čtvrtí. Chtějí si tak pojistit, že se děti nových obyvatel Brna budou mít kde učit. „O tom, kde se školy skutečně otevřou, rozhodne až reálná potřeba. My jsme prozatím vytipovali vhodná místa,“ oznamuje Suchý.
Školy jako podmínka výstavby
MŠMT připravuje pro města a obce nový dotační program na podporu rozvoje infrastruktury základního vzdělávání na roky 2021 až 2028. „Předpokládáme, že pokud námi navržené lokality uspějí, dostaneme příspěvek i od státu. Chceme budovat smysluplné nové čtvrti, tedy takové, které budou mít i dostatečný počet tříd,“ sděluje Suchý.
Kolik výstavba nových škol bude stát, prozatím neumí odhadnout. „Projektovou dokumentaci zatím nemáme,“ podotýká radní.
Aby v nových výstavbách fungovaly i mateřské a základní školy, si Brno chce pojistit smlouvami, které bude uzavírat s developery. Například už nyní pod kopcem Hády v brněnských Maloměřicích musí developer postavit kromě vilek a bytových domů i mateřinku pro 24 dětí. Vybuduje ji na své náklady a za symbolickou cenu tisíc korun ji pak převede městu.
Takovou pojistku zakotví Brno v každé nastávající smlouvě. „V současnosti vyžadujeme, aby developer, který staví na zelené louce, odváděl městu příspěvek na infrastrukturu. Z něj pak město zajistí výstavbu škol. Týká se to jak mateřinek, tak základních škol a další občanské vybavenosti. Pokud někde má vzniknout výstavba s byty, se školskými zařízeními se tam už počítá,“ ujišťuje Suchý.
O učitele nouze nebude
Nová místa pro žáky by mohla nabídnout i zařízení, která už v Brně fungují. K rozšíření vytipovali politici budovy základních škol Otevřená, Bosonožské náměstí, Charbulova a její bývalou budovu na ulici Jánská. Podle tamních ředitelů vše záleží na tom, jak rychle se v okolí bude stavět.
„Případné rozšíření vnímám pozitivně, výpočty ukázaly, že bude potřebné. První tři ročníky musíme dělit do tří tříd, a i když na 2. stupeň odejde v průměru deset dětí na gymnázium, tak nám stejně zůstane zhruba sedmdesát studentů, což je na dvě třídy moc. Potřebovali bychom asi tak čtyři další třídy,“ odhaduje ředitelka ZŠ Otevřená 20a Dagmar Šenbergerová.
Aktuálně chce kromě učitelů přibrat i nové zaměstnance na úklid a do kuchyně. Ředitel ZŠ a MŠ Bosonohy Stanislav Skřička se obává, že budovu už příliš rozšiřovat nejde. „Z jedné strany máme silnici, z druhé domy a park s chráněnou zelení. Navíc už takhle naše budova vyčuhuje oproti okolním domkům,“ vysvětluje Skřička.
Zatím si s kapacitou vystačí. „Ovšem pokud bude velká výstavba nového bydlení, kapacitně to nezvládneme. Podle územního plánu je ale místo na poli za Střední školou stavebních řemesel, tam by se případně daly přistavět další budovy,“ navrhuje ředitel.
Poslední dvě adresy jsou aktuálně nevyužité. V budově na Charbulově 137 bývala speciální škola a dříve obchodní akademie či oděvní učiliště. Na Jánské 22 až do července působila Střední škola Charbulova, která v prostorách vyučovala část svých teoretických předmětů. „Snížil se nám počet našich žáků a budovu je nutné rekonstruovat. Například netěsnila okna a některé cihly vypadávaly, proto jsme se rozhodli přesunout,“ přibližuje ředitelka střední školy Jana Marková.
Podle Loukotové z brněnského magistrátu se dá počítat s dostatkem učitelů, kteří by na nové nebo rozšířené základní školy přišli učit. „S ohledem na ekonomickou situaci a na dopady pandemie lze očekávat, že zájem o práci ve školství bude minimálně stejný, spíše i vyšší než dnes,“ odhaduje.
