Nebýt pradědečka, měl by Zdeněk Popelka určitě na práci jiné věci než opečovávat keramické koule s nejrůznějšími předměty, které při otáčení vyluzují rozmanité zvuky, nebo vyvýšené bylinkové záhony, jejichž obsah si návštěvníci mají povinně osahat.
Jenže jeho praděd František Burian se rozhodl podpořit místního sochaře samouka Stanislava Rolínka a v Rudce u Kunštátu nechal vybudovat jeskyni se sochami Blanických rytířů.
Když rodina Popelkových jeskyni i s nedalekou rozhlednou získala zpět, areál začal ožívat.
"Začali jsme zde budovat Zahradu smyslů, místo zaměřené na hmat, sluch, čich i zrak a jejich rozvíjení. Vidící návštěvníci i nevidomí si zde mohou osahat rostliny i bylinky, nechybí ale ani zvukové efekty, jezírka propojená potůčkem a kaskádami, keramické vázy, v nichž jsou uschované různé předměty, je zde historický včelín s expozicí včelařství, vše s popisky v Braillově písmu," vyjmenovává správce areálu Zdeněk Popelka.
Přibýt má i ozvučený žulový kámen
Nové stromy, keře i živý plot sázeli i sami nevidomí. Zahrada smyslů se totiž nyní rozšířila o tisíc metrů čtverečních. "Celá nová část parku se letos bude osazovat rostlinami i novými prvky, doplňovat se budou po celý rok. Přibudou další sochy i velká keramická zvonice od místního keramika," vyjmenovává Popelka.
Z jednoho koutu zahrady by se po doplnění prvků návštěvníci měli podzemním telefonem domlouvat s lidmi v dalším zákoutí zahrady, přibýt má ozvučený žulový kámen, který se třením mokré ruky rozezní, keramická reliéfní mapa nebo obrovský krasohled, jehož skleněná koule pomocí vnitřních zrcadel rozloží obraz okolí.
"Nápadů je víc, uvidíme, jak se nám podaří získat dotace. A také co se rozhodne na mezinárodním workshopu, který v červnu pořádáme. Odborníci na podporu smyslů postižených, zahradníci, výtvarníci i zástupci nevidomých nám s rozšířením Zahrady smyslů pomůžou," plánuje Zdena Popelková, vnučka Františka Buriana a předsedkyně obecně prospěšné společnosti Kunštát PRO FUTURO, která smyslovou zahradu založila.
Právě Burian byl po úrazu v dětství celý život silně slabozraký. "Jako speciální pedagog vím, že postižení jsou na okraji společnosti i zájmu a při prohlídce památek jsou diskriminovaní, u nás jsme to chtěli změnit. Je to o to příjemnější, že se zde promítá i osoba dědečka a jeho postižení," dodává Popelková s tím, že v Rudce se provádí ve znakové řeči a od června i s nevidomým průvodcem.
