„Hrad Pernštejn patří k nejlépe dochovaným a známým památkám u nás, ale o existenci přilehlého parku a zahrad věděl málokdo. Pernštejni by byli překvapeni, co se tady dnes podařilo vybudovat,“ těší ředitelku Národního památkového ústavu Naďu Goryczkovou.
Obnova zahrady za 125 milionů korun trvala tři roky. Její podoba se odkrývala postupně za pomoci archeologů a archivářů. Nejdůležitějším byl inventář z roku 1806, který dává jasný přehled o stavu zahrady v jejím největším rozmachu.
 |
„Byla to až detektivní práce. Pomocí georadaru jsme zjistili, proč v sadu stál čínský pavilon a co bylo kolem něj. Na starých obrazech nebylo vidět, že tu bylo vodní dílo a kolem něj zahrada,“ poznamenali krajinářští architekti Kamila a Přemysl Krejčiříkovi.
Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů, které byly tvarovány a sesazovány do obrazců, a pestré druhy exotických rostlin pěstovaných ve sklenících. Teď se sem vrátily původní buky, habry, lípy a javory. V rovné části upravené jako zahrada francouzského typu jsou jabloně a hrušně.
Vrchnostenská okrasná zahrada, která zahrnuje vyhlídkovou terasu, anglo-čínskou zahradu, poustevnu, v jejímž sklepě se skladovalo ovoce, bazén s fontánou či obelisk, vznikala od počátku 18. století. Vyvrcholení parkových úprav se datuje do přelomu 18. a 19. století, kdy panství vlastnil baron Ignác Schröffel.
