ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

V lesích na Moravě žije více housenek než v pralesích, ukázala studie

  • 6
V lužních lesích u Lanžhota na Břeclavsku žije tolik druhů hmyzu, především housenek, že překonají i bujné deštné pralesy v tropech. I to je jeden ze závěrů rozsáhlého výzkumu vědců vedených ekologem Vojtěchem Novotným z Biologického centra Akademie věd ČR.

Celých čtrnáct let vyhodnocovali data z lesů tří kontinentů. „Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ vysvětluje Vojtěch Novotný.

Ekologové vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů v pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě – konkrétně právě u Lanžhota, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.

Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je podle Novotného mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin.

Vůbec poprvé tak vědci z Českých Budějovic na vybraných plochách spočítali housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů. Zjišťovali při tom, na čem je početnost hmyzu závislá a jak se jednotlivé druhy navzájem ovlivňují.

V tropech vedou naopak mravenci

Odhalili například skutečnost, že v tropických pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. „Sociální hmyz má v tropech daleko více hnízd a o větší velikosti. Tropy také pro mravence poskytují víc medovice, než je tomu u nás,“ podotýká Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu.

Ale také jižní Morava si ve výzkumu vydobyla jedno prvenství. „Překvapilo nás, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu a zhruba stejné počty pavouků,“ upozorňuje Klimeš.

Výzkumníky zaskočil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují.

„Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s jeho větším počtem je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se však nepotvrdilo. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, která poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

Jarní prázdniny 2021

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů. Jednodenní pololetní prázdniny jsou v pátek 29. ledna.