Centra asistované reprodukce se dlouhodobě potýkají s nedostatkem odborníků. I to je jedna z výzev pro brněnské vysoké školy, které musí reagovat na rychlé změny ve společnosti.
Masarykova univerzita tak v aktuálním přijímacím řízení otevřela obor embryolog. Studenti v něm získají znalosti nejen z medicíny, ale také genetiky, molekulární a vývojové biologie či chemie.
Do nového programu chce lékařská fakulta přijímat 18 uchazečů. Stejně na nedostatek specialistů reaguje nově otevřený obor pro tlumočníky znakového jazyka.
Školy se tak přizpůsobují požadavkům pracovního trhu, na němž neustále vznikají nové profese. A personalisté tento přístup vítají.
„V posledních letech se ruku v ruce s rozvojem nových technologií objevuje řada profesí, které dříve neexistovaly. Třeba v oboru podnikových služeb vznikají role jako trenéři chatbotů (počítačový program určený k automatizované komunikaci s lidmi, pozn. red.), designéři robotického softwaru, datoví vědci či specialisté na wow efekt, kteří kombinují znalost technologií a psychologie,“ vyjmenoval Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.
Výuku zadávají také firmy
Masarykova univerzita vedle už zmíněných novinek nabízí na přírodovědecké fakultě samostatnou specializaci buněčná biologie.
„Absolventi najdou uplatnění v základním a aplikovaném výzkumu, dále například v biobankách biomedicínských laboratoří či v biotechnologických firmách,“ přiblížila mluvčí univerzity Tereza Fojtová třetí obor, který je novinkou letošních přijímaček. Čas pro podání přihlášky na univerzitu mají zájemci do 29. února.
Nová studia často vznikají také spojením dvou či více různorodých oborů a výjimkou nejsou ani ty vytvořené na základě poptávky firem.
„Na fakulty se obracejí konkrétní firmy s požadavkem na nové absolventy pro profese, které na trhu chybí a potřebují specifické vzdělání. Příkladem je obor výroba automobilových světel a technických svítidel, který vznikl v reakci na požadavky firem Automotive Lighting, Hella a Škoda Auto,“ sdělila mluvčí VUT Radana Koudelová a dodala, že tito absolventi jsou na pracovním trhu prakticky hned „rozebráni“.
Analýza sportovních dat pomůže s tréninkem
Průzkum zájmu mezi firmami předcházel i zářijovému otevření oboru sportovní technologie na VUT, který je prvním v republice. Jeho absolventi budou technici, kteří zároveň rozumí sportu i pohybu.
„Díky tomu dokážou získávat a analyzovat sportovní data, která slouží trenérovi k optimalizaci tréninku, nebo budou navrhovat a vyvíjet moderní sportovní pomůcky,“ vysvětlila Hana Lepková, ředitelka Centra sportovních aktivit VUT.
K novinkám na brněnské technice patří také environmentálně vyspělé stavby, které připraví stavební inženýry na budoucnost a umožní jim nahlížet na budovy komplexněji.
Budoucí specialisty na lékařské přístroje vyučují na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií i lékaři, takže kromě technických znalostí se studenti učí i anatomii a fyziologii člověka. Budoucím zvukařům zase na VUT pomáhají odborníci z Hudební fakulty JAMU.
S humanitními vědami je propojen obor angličtina v elektrotechnice a informatice na VUT. „Překladatelé v této oblasti chybí. Kdo nemá technické vzdělání, může některé odborné pojmy přeložit nepřesně, což pak třeba v návodu ke spotřebiči může způsobit problémy,“ podotkla Koudelová z VUT, které přijímá přihlášky do konce března.
Vychovají i šéfy nemocnic
Na větší propojení různorodých oborů se chce více zaměřit i Masarykova univerzita, jejíž rektor Martin Bareš zařadil mezioborovost do priorit svého působení ve vedení univerzity. Škola zvažuje obory související se zajištěním dostupné zdravotní péče s využitím moderních technologií, ale také obory zaměřené na bezpečnou společnost.
„Plánujeme otevřít studijní program veřejné zdravotnictví, který propojí několik fakult a jehož absolventi budou připraveni na manažerské funkce. Budou tak schopni řídit velké fakultní nemocnice. Nebo připravujeme program neurovědy, který propojí fakultu sociálních studií, lékařskou fakultu a CEITEC,“ vyjmenoval Bareš.
Podle personalistů se v praxi ukazuje, že nejlépe na změnu pracovního trhu reagují technické a ekonomické obory.
„Čím více je daný obor navázaný na komerční oblast, tím lépe. V praxi je ale stoprocentní shoda s požadavky skutečného byznysu nereálná. Většina firem proto počítá s pravidelným doškolováním a rekvalifikacemi svých zaměstnanců,“ sdělila Alžběta Honsová, marketingová manažerka personální agentury Randstad.
Nové obory, které univerzity dosud nenabízely, jsou potřeba nejen v komerční sféře, ale také ve výzkumu. Například výzkumníci centra RECETOX, které má ambice díky miliardové dotaci proměnit Brno v evropské centrum výzkumu faktorů ovlivňujících zdraví lidí, už teď vědí, že jim některé profese scházejí.
„Náš výzkum je mezioborový a to je něco, co českému vzdělávacímu systému stále chybí. Proto chystáme nový studijní směr životní prostředí a zdraví, který v sobě zahrnuje biologii, chemii, medicínu, statistiku a informatiku. A úplně nový obor matematická biologie a bioinformatika, který bude specificky zaměřen na zpracování dat,“ prozradila ředitelka ústavu RECETOX Jana Klánová.
