Daň za větší komfort na dráze? Lidé se bojí dopadu na zvěř i podzemní vodu

Přeložka trati směřující z Vyškova do Nezamyslic v sousedním Olomouckém kraji umožní po železnici jízdu rychlovlaků. Negativně však ovlivní život lidí i zvířat na trase. Například v Pustiměři na Vyškovsku se lidé bojí, že jim kvůli většímu komfortu na dráze hrozí vysychání studní.

Na svém území se místní potýkají s velmi rušnou dálnicí D46. Na jiné straně tvoří další bariéru vojenský újezd Březina, kam mají obyčejní smrtelníci vstup zakázaný.

Pustiměř na Vyškovsku je už v současnosti dost obklíčená, do budoucna to však přes nelibost místních není všechno. Přes její katastr totiž železničáři chtějí oproti původnímu plánu vést přeloženou trať směřující z Vyškova do Nezamyslic v sousedním Olomouckém kraji. Úsek tvoří část vytížené železnice z Brna do Přerova.

Současná trasa se z okresního města klikatí východním směrem okolo Křižanovic na Vyškovsku, Topolan a Hoštic-Heroltic, než vjede do Ivanovic na Hané. Tento úsek trati Správa železnic zruší, na což doplatí právě Pustiměř. Z Vyškova totiž vlaky nově zamíří po dvou kolejích severním směrem a na východ se dostanou až táhlým obloukem okolo zmíněné vsi, v níž žije téměř dva tisíce lidí. Těm tak vyroste železnice jen pár stovek metrů od domů, dělníci ji podle návrhu umístí do hlubokého zářezu v terénu.

8 výtek

má Pustiměř k záměru modernizace trati ve svém okolí.

„Dojde k významnému narušení krajinného rázu. Trať povede minimálně přes tři hektary orné půdy. A jsou s ní spojené i další nepříjemnosti. Ohrozí podzemní vody, což může mít za následek prázdné studny. Další problém je hluk, stavba zasáhne i migrující zvěř,“ sype výtky starosta Pustiměře Vlastimil Smékal (ANO), ačkoli uznává, že zdvojkolejnění trati je potřeba.

Obec každopádně k projektu poslala negativní stanovisko obsahující osm výtek. Roky chystaný záměr na modernizaci trasy je aktuálně ve fázi posuzování z hlediska vlivu na krajinu. Správa železnic nedávno předala ministerstvu životního prostředí dopracovanou dokumentaci, která říká, jaké dopady stavba přinese.

Přemístění kolejí blíž k Pustiměři dá soupravám možnost jet až dvoustovkou, trasu obsadí i rychlovlaky.

Trať Přerov-Brno bude rovnější a dvoukolejná, vlak pojede jen půlhodinu

„Současná jednokolejná trať se klikatí mezi zastavěným územím a terénní podmínky ji neumožňují smysluplně napřímit. Stane se tak právě díky přeložkám a novým vedením. Velký oblouk koleje výrazně napřímí a vlaky tak mohou jezdit podstatně vyšší rychlostí,“ vysvětluje záměr mluvčí železničářů Dušan Gavenda.

Z těchto úprav však nejsou vůbec nadšení obyvatelé Hoštic-Heroltic. Pro tamní stanici totiž znamenají konec provozu.

„Chtěli jsme zastávku zachovat. Všichni jsou na ni zvyklí, i když už není tak frekventovaná jako dřív. Nicméně přináší nám spoje navíc,“ podotýká starosta obce Luděk Kolkop (nez.). Útěchou pro místní tak nebude ani fakt, že už jim hlučná železnice nepovede jen pár stovek metrů od rodinných domů.

Zvířecí azyl místo současné trati

Jako problém se pro stavbu mohou ukázat dva zvláště chráněné druhy živočichů v trase dráhy. Před pěti lety přítomnost křečka a koroptví polních zjistili pracovníci České inspekce životního prostředí při zkoumání území v katastru obcí Dřevnovice a Nezamyslice, které už leží na Prostějovsku.

Okolí šestnáct kilometrů dlouhého úseku dráhy má podobný charakter polí vhodných pro tyto druhy. „Jedná se o silně člověkem ovlivněné prostředí zemědělsky obhospodařovaných pozemků a bezlesí s převahou rostlinných stanovišť s křovinnými nálety,“ upřesňuje Alena Knotková, mluvčí jihomoravského hejtmanství, jehož zaměstnanci z odboru životního prostředí se k záměru vyjadřovali.

Zprávy z dráhy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Železničáři i kvůli výskytu zmiňovaných živočichů nechali aktualizovat přírodovědný průzkum stávající i budoucí trati a také migrační studii zaměřenou na propustnost nové železnice. Díky výsledkům zkoumání si mohli alespoň dočasně oddechnout, protože odborníci křečky ani koroptve během loňské sezony nezaznamenali.

„Což samozřejmě neznamená, že můžeme v širším okolí jejich výskyt jednoznačně vyloučit – záleží především na způsobu obhospodařování sousedících polí. Proto byla navržena opatření k eliminaci či zmírnění možných negativních vlivů na oba druhy,“ zdůrazňuje Gavenda.

Jedním z kroků je úředníky vydaná výjimka z ochranných podmínek týkajících se koroptví. Dalším je například nutnost přítomnosti odborného ekologického dozoru v době výstavby, který doporučí nejvhodnější postup s co nejmenším dopadem na živočichy. Požadavky se týkají také kácení dřevin, ochrany vodních toků i zajištění migrační prostupnosti pro živočichy. Pozitivem pro zvířata má být později obnova opuštěného tělesa původní trati. „Po odstranění technických prvků a následné úpravy včetně osazení dřevinami bude fungovat jako hodnotný biokoridor v zemědělské krajině,“ věří Gavenda.

Stane se tak nejdřív v roce 2032, kdy má být nová podoba tohoto úseku železnice po šestileté kompletní modernizaci hotová.

Terminál pro rychlovlaky u Vídeňské, říká studie

Nejvýhodnějším místem pro vznik terminálu k zastavení vysokorychlostních vlaků na jihu Brna je prostor mezi Vídeňskou ulicí, D1 a Bohunickou. Ukázala to hotová studie proveditelnosti, která kromě této lokality prověřovala také polohu u vlakové zastávky ve Starém Lískovci. Výsledky si od hejtmanství převzalo město.

Brněnští politici v nejbližší době vyberou jednu z variant, aby s ní mohlo dál pracovat i ministerstvo dopravy a rovněž Správa železnic. Favoritem je varianta u Vídeňské. „Vyšla jako jednoznačně lepší z hlediska napojení na infrastrukturu, obslužnosti, hluku nebo dopadů na životní prostředí,“ uvedl brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) s tím, že stejné umístění preferují také Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic, s městem jsou v absolutní shodě.

Terminál má přiblížit vysokorychlostní železnici lidem z regionu, kteří pak nemusí cestovat až do centra města. Právě jen v téhle stanici v Brně zastaví expresní vlaky určené pro dálkovou dopravu, na hlavní nádraží vůbec nezajedou. (uza)