„Představují v rámci podobných velkoměstských vodárenských děl unikátní soubor historických staveb technického charakteru,“ uvedla Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva.
O záchranu vodojemů se zasloužili obyvatelé okolní Masarykovy čtvrti, kteří v červnu 2016 zpamátnění nádrží iniciovali.
„Krok ministerstva vítáme. Stavby jsou unikátní, ale dvacet let nepoužívané a měli jsme obavu, že někdo přijde a zasype je, aby na místě mohl stavět,“ komentoval novinku předseda spolku Michal Závodský z Občanského sdružení Masarykova čtvrť a zároveň zastupitel na Brně-střed za Zelené.
Podle Aleše Homoly z Národního památkového ústavu v Brně, který podklady připravoval, nemá soubor čtyř kolosálních podzemních nádrží s valenými a křížovými klenbami nesených pilíři v českých zemích obdoby.
„Překonává i antické vzorce užitkové architektury, která byla zároveň reprezentativní stavbou,“ popsal Homola.
Do vodojemů, které dosloužily v roce 1997, se až dosud dostali jen pracovníci vodáren, občas studenti architektury v rámci výuky nebo desítky „vyvolených“ při speciálních prohlídkových akcích. Zájem projevili i filmaři, kteří natáčeli SpiderMana, ale neuspěli. Problém je totiž se vstupem. Do nejstarší a také největší nádrže se dá vlézt jen betonovou skruží z louky mezi Tvrdého a Tomešovou ulicí.
Město už však pracuje na novém vstupu. „Bude sloužit pro kontrolu objektu a příležitostně pro omezený počet lidí. Předpokládané náklady jsou dva miliony korun,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
