Novinka ukládá, aby maličké vesnice stejně jako velká města měly vypracovaný takzvaný plán rozvoje sportu. Bez něj přitom mohou přijít o státní či krajské příspěvky na chod sportovních oddílů a údržbu hřišť.
Nařízení schválila už v roce 2015 vláda, a i když byl proti Senát, nakonec ho prosadila. Jenže spousta radnic o povinnosti stále neví, a protože vypracování strategie trvá až dva měsíce, termín určený na 1. červenec stihnou jen s obtížemi.
Podle poradenské společnosti BDO Advisory, která radnicím s touto povinností pomáhá, 75 až 80 procent obcí do 20 tisíc obyvatel dosud nemá analýzu zpracovanou. Mezi nimi třeba městys Vranov nad Dyjí na Znojemsku. „Nikdo nás s tím neseznámil a ani netuším, že takový zákon vyšel,“ podotkl vranovský starosta Lubomír Vedra (ČSSD).
Ani Milovice na Břeclavsku dokument zpracovaný nemají. „Zda se nám to podaří do prázdnin, není jasné,“ krčí rameny i tamní starostka Věra Antošová (nez.).
A stejně mluví i první muž Olešnice na Blanensku Zdeněk Peša (nez.). „Neměl jsem dosud, stejně jako drtivá většina mých kolegů, ani zdání o tom, že někdo chce po malých obcích podobnou zhůvěřilost. Na druhou stranu naštěstí nikdo neurčil sankce za to, když plán rozvoje sportu mít nebudeme. Protože každá obec dělá pro rozvoj sportu možné i nemožné s vědomím, že bez obecní samosprávy by v nich jakýkoliv sport hynul na úbytě,“ míní Peša, který je zároveň předsedou jihomoravské organizace Spolku obnovy venkova ČR.
Bez sankcí, ale i bez příspěvku
Faktem je, že za nevypracování plánu zákon přímé sankce ukládat nemůže. „Pokud však sportovní kluby či obce žádají o dotace na krajské či celostátní úrovni v rozporu s místní strategií či bez ní, neměly by být příjemcem dotace,“ varuje mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jarmila Balážová.
Strategii sportu v každé obci má přitom předcházet důkladná analýza. „Zároveň je nutné porozumět sportovní infrastruktuře a sportovním zařízením v majetku obce, škol, spolků či soukromých subjektů, které jsou dostupné široké veřejnosti,“ vysvětluje Miroslav Kvapil ze zmíněné poradenské společnosti.
Podle něj je také nutné, aby se starostové ptali na preference lidí i místních sportovních klubů.
Takový postup zvolila třeba obec Březina v Brně-venkov. Ptala se formou velkého rozvojového dotazníku a z něj jako priorita vyšla výstavba multifunkčního a dětského hřiště. Hotový dokument tam tak může schvalovat už červnové zastupitelstvo.
I přesto starosta Březiny Martin Habáň (nez.) považuje nařízení za naprosto zbytečnou administrativu. „Jsou to jen papíry pro papíry, nic jiného. Stejně vždy hodně záleží na aktuální situaci, podnětech od občanů, spolcích, dotacích. Za chvíli budeme muset připravit i plán ozelenění obcí,“ kroutí hlavou Habáň.
Peša ze Spolku obnovy venkova ČR má také obavu, že za novinkou je jen lobby některých agentur.
„Ty pak zpracují plán s odkazem na slavnou sokolskou minulost i s životopisem sokola Tyrše, uvedou medicínské články o prospěšnosti pohybu, popíší stav hřišť, nabídnou řešení ve výstavbě stadionů a akvaparků. A starosta odloží dokument mezi další plány do šuplíku a bude řešit rozvoj spíše podle nutnosti odstraňování havárií, podle otevřených dotačních titulů a toho, jestli vůbec něco zbude v rozpočtu,“ ironizuje Peša.
Cílem je zefektivnit podporu
Na úřadech jihomoravských měst je povědomí o povinnosti významně vyšší. A buď už mají strategii sportu zpracovanou, nebo na ní pracují sportovní komise.
A proč vlastně musejí radnice strategie rozvoje sportu vypracovávat? Cílem má být zajištění systematické podpory a efektivní rozdělení peněz pro sport z veřejných prostředků.
To se v současné době podle předsedy Svazu měst a obcí ČR a též starosty Kyjova Františka Lukla (nez.) neděje, říká, že radnice při podpoře sportu až suplují roli státu.
„Strategie může sloužit jako zdroj informací vedoucí k nastavení financování sportu. Nejdůležitější ale je, jak velký podíl financí ze státního rozpočtu se obcím pro podporu sportu vyčlení, a to nejen v oblasti investic, ale i provozních výdajů na spolky a sportovní kluby,“ poukazuje Lukl.
V efektivním rozdělování veřejných peněz je co zlepšovat i podle předsedy krajské České unie sportu a zároveň krajského fotbalového svazu Pavla Blahy. „Bylo by dobré například zohledňovat výsledky. Proč podporovat tým, kde jsou čtyři děti, výsledky žádné a v patnácti se tomu ty děti přestanou věnovat,“ podotýká Blaha.
Sám má, co se týče priorit ve sportu, jasno. „Cílit na mladé a zaplatit trenéry, kteří zaujmou, vysvětlí a naučí,“ uzavřel.
