Pozůstatky někdejšího panství rytíře Bertolda totiž archeologové vykopali ze země. Díky lidem z dvousethlavé vesničky Deštná na Blanensku, kteří na výkopové práce sehnali peníze.
"Jezdili k nám turisté a ptali se, kde hrádek leží, zřícenina je totiž stále zanesená v mapách, na povrchu po ní ale nezbylo nic. Tam, kde stála, byla jen džungle a zarostlé kopce. A místní na dotazy jen krčili rameny. Na zastupitelstvu jsme se proto rozhodli s tím něco udělat," vysvětlil starosta Tomáš Kraut.
Obec nejdřív sehnala půlmilionovou dotaci na pátrání v dokumentech, pak další tři miliony na výkopové práce, přidali i peníze z obecního rozpočtu. Do lesa u Deštné díky tomu dorazili archeologové a Rumberk doslova vydolovali ze země.
"Archeologický výzkum doložil, že hrádek Rumberk byl vystavěný ve 13. století. Předpokládalo se, že život na něm zanikl v roce 1391, nám se ale podařilo zjistit, že zde byl i ve druhé polovině 15. století," popsal Antonín Zůbek, archeolog společnosti Archaia, jež výzkum provedla.
Výzkum ukázal, že hrad zřejmě vznikal ve třech stavebních fázích. Nejstarší byla stavba ležící v jihovýchodní části, další přibyla na sever od ní. Ústřední budovou pak zřejmě byla věž, která sloužila k obytným i obranným účelům.
"Hrad nebyl celý kamenný, zděné byly zřejmě jen základy a suterén. Hlavní konstrukce byla dřevěná a vyplňovala ji hlína v podobě mazanice. Navíc jádro hradu neobepínaly klasické kamenné hradby, buď byly také dřevěné, nebo na obranu sloužily jen dodnes viditelné příkopy a valy," vysvětlil Zůbek.
Zájem o hrad opadl ve 14. století, nyní jej ale získává zpět
Rumberk podle něj vyhořel. A po roce 1391, kdy centrum koupil Zikmund z Letovic, zřejmě postupně začal ztrácet svůj význam, pak následovala postupná samovolná nebo cílená destrukce.
Nyní ale hrad svůj význam znovu získává. A nejen pro lidi z Deštné. "Podobný výzkum je naprosto ojedinělý, v regionu takové neprobíhají, i kvůli financím, prioritu mají záchranné výzkumy. Přitom zjištění z Rumberku pomohou dokreslit historii celého kraje," uvedla Zuzana Pančíková z Muzea Boskovicka, jemuž náleží vykopané předměty.
Mezi nimi jsou úlomky keramických a skleněných nádob, zvířecí kosti, hroty šípů, kovové přezky nebo nůž či stříbrná mince ze 14. století.
"Cenné věci zřejmě už odnesli amatéři, kteří zde v minulosti zkoušeli kopat. Pro nás je klíčové, že se nyní podařilo provést systematický výzkum a zadokumentování prací, nálezové zprávy dosud chyběly," dodal Zůbek.
Spokojení jsou i místní. Věří, že hrad přitáhne turisty. Teď ale složitě lobbují u památkářů. Kvůli zachování zdiva by se totiž jeho část měla zase zasypat. "Snažíme se, aby toho bylo co nejméně," ujistil Kraut.
