Vyplývá to z prvního předvolebního průzkumu, který pro MF DNES měsíc před volbami exkluzivně připravila agentura Focus.
Jeho výsledky naznačují, že sociální demokraty by volilo 29,3 procenta dotázaných, kteří chtějí jít k volbám a jsou rozhodnuti, komu dají hlas. Jen o kousek za nimi skončila ODS s devětadvaceti procenty. S větším odstupem následuje TOP 09 (13,7 procenta), přičemž do velkého zastupitelstva by se dostala ještě Strana zelených, KDU-ČSL a Věci veřejné.
O průzkumuAgentura Focus se od 9. do 17. září ptala 742 Brňanů, zda půjdou 15. a 16. října ke komunálním volbám a kterou politickou stranu budou volit. Vzorek dotázaných obyvatel přesně kopíroval obraz populace oprávněných voličů nad 18 let podle pohlaví, věku, vzdělání a městské části. Statistická odchylka ve výsledcích se pohybuje v rozmezí tří až čtyř procent. MF DNES přináší exkluzivně první předvolební průzkum toho, jak by mohly dopadnout komunální volby v Brně. Podle něj těsně vyhraje ČSSD, zatímco komunisté se do zastupitelstva nedostanou. Velká část lidí také ještě není rozhodnutá. |
Podle politologa Lubomíra Kopečka by takovýto výsledek přinesl hned několik schůdných variant, jak složit dohromady budoucí koalice.
"Je překvapivé, že pravicové strany ODS a TOP 09 mají dohromady takovou sílu. Mohlo by to dopadnout tak, že ČSSD poprvé vyhraje volby, ale paradoxně skončí v opozici," komentoval výsledky průzkumu Kopeček.
Mohla by se tak opakovat situace z minulých komunálních voleb, jen naruby. Tehdy ODS získala nejvíc mandátů, nevyjednala si však podporu menších stran a skončila na čtyři roky v opozici.
Komunisté by poprvé neseděli v zastupitelstvu
Politici zatím nechtějí spekulovat, s kým půjdou do koalice a s kým ne. Všechny strany, které by se podle průzkumu dostaly do zastupitelstva, však odmítly spolupracovat s komunisty.
"V žádném případě nebudeme vládnout s KSČM, jinak jsme ochotni jednat se všemi demokratickými stranami. Se zelenými by to vyžadovalo hodně jednání, ale každopádně rozhodovat bude programová shoda," sdělil Robert Kotzian, volební lídr ODS.
Podobně se vyjádřil i současný primátor Roman Onderka (ČSSD). "Koalice se dělají až po volbách, teď o tom nebudu spekulovat. Jediný relevantní průzkum budou pro mě volby 15. a 16. října. Podpis Romana Onderky ale nikdy nebude na koaliční smlouvě s komunisty," uvedl Onderka.
Právě KSČM by podle průzkumu překvapivě nepřekonala povinnou pětiprocentní hranici a nedostala by se do zastupitelstva města (v průzkumu získala jen 3,7 procenta).
"Průzkumy a výsledky se liší. Lidé by se měli poučit z voleb do Poslanecké sněmovny a podle toho se rozhodovat," reagovala na výsledek jednička kandidátky komunistů Helena Sýkorová.
Výsledky průzkumuKterým stranám Brňané fandíjiným stranám 2,3 % Volby podle rozhodnutých voličůjiné strany 6,0 % |
Politolog Kopeček příliš nevěří, že by KSČM opravdu ze zastupitelstva vypadla. "V průzkumu se objevuje necelých třináct procent lidí, kteří odmítli uvést, koho budou volit. Mezi nimi bymohlo být hodně těch, kteří dají hlas komunistům," soudí Kopeček.
S výsledky voleb mohou také zamíchat dosud nerozhodnutí voliči. Těch je podle průzkumu téměř dvacet čtyři procent. Je však otázkou, zda se v říjnu dostaví k volbám.
Zdá se, že zlatuškovci bez Zlatušky z politiky zmizí
Podle výsledků by také s určitostí nepokračovala rada města v současné podobě. Tým kolem profesora Jiřího Zlatušky, který se nyní bez něj jmenuje Brno 2010, je rozhodnuto volit jen necelé procento voličů.
Další malé partaje v současné radě, zelení a lidovci, podle průzkumu čeká propad přibližně o pět procent. Dvě neparlamentní strany by se však udržely v zastupitelstvu.
"Netroufám si to komentovat. Je to předčasné, situace je nyní nepřehledná," podotkl lídr brněnských lidovců Daniel Rychnovský.
Kandidát na primátora za zelené Martin Ander by takový výsledek bral jako úspěch. "V kontextu čtyřletého vývoje by mě potěšilo, kdybychom potvrdili, že jsme součástí brněnské politické scény," poznamenal Ander.
Za zelenými a lidovci se podle průzkumu tak tak probijí do zastupitelstva ještě nováčci z řad Věcí veřejných.
"Jejich výsledek je poměrně nízký. Nekandiduje za ně žádná výrazná osobnost. Nemají nikoho, kdo je v Brně opravdu známý. Ale nechal bych to zatím s otazníkem," zhodnotil politolog Kopeček.
Jednička na kandidátce Věcí veřejných Petra Quittová uvedla, že strana by chtěla v komunálních volbách dosáhnout minimálně takového výsledku, jaký měla ve volbách do Poslanecké sněmovny. V těch VV získaly 10,88 procenta.
"Jen tak budeme moci uplatnit nějaký vliv v zastupitelstvu," sdělila Quittová. Další strany, jako je například Suverenita, Zemanovci, Svobodní nebo Česká pirátská strana, podle průzkumu nezískají ani jedno celé procento.
Volební účast až sedmdesát procent
Překvapením průzkumu je vysoká volební účast. Sedmdesát procent dotázaných uvedlo, že v říjnu půjde volit. Z toho 46 % řeklo, že rozhodně přijdou, 23 procent uvedlo, že spíše přijdou.
V minulých komunálních volbách v roce 2006 přitom svůj hlas vhodilo do urny jen málo přes čtyřicet procent oprávněných voličů v Brně.
"Není příliš pravděpodobné, že volit půjde opravdu sedmdesát procent. Mohlo by to být mezi pětapadesáti až pětašedesáti procenty, což je na komunální volby dost. Blíží se to účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny. V těch naposledy hlasovalo dvaašedesát procent voličů," zmínil Kopeček.
Podle něho chce jít k volbám více lidí, protože vidí více alternativ, komu hodit hlas, než dříve. "Když je víc stran, které mají šanci dostat se do zastupitelstva, mají pak lidé také větší chuť přijít k volbám," dodal politolog.
