Student Ondřej Bělica pomocí diamantového lana odkrojil kus „řopíku“ na začátku května, aby odhalil jeho promyšlenou konstrukci a otevřel diskusi o využití opuštěných objektů v krajině (psali jsme zde).
Vzbudil tím však mimořádné rozhořčení nejen milovníků prvorepublikových opevnění. Členové hnutí hlásícího se k odkazu husitů, legionářů a období předválečného Československa dokonce na pevnost nasprejovali nápis „Tento bunkr zničil Ondřej Bělica“ (více čtěte zde).
Na začátku července se na sledovaném objektu přes noc objevil o něco poetičtější výtvor, a to česká vlajka spolu s nápisem Za vlast. „Autor je neznámý,“ sdělil Daniel Spišák, který sám vlastní bunkr poblíž a novou úpravu toho vratěnínského vyfotil.
Na diskuzi na sociální síti pak narazil na zajímavý příměr. „Myslím, že to autor kresby vůbec netušil, ale v současné podobě bunkr připomíná hraniční sloupy z roku 1938. Ty samozřejmě byly vysoké a štíhlé, ale také měly ustřihnutý roh a v něm nakreslený modrý klín,“ oznámil Spišák.
Sloupy strhávali sudetští Němci, po válce obnoveny nebyly
Hraniční orientační sloupy byly na všech československých hraničních přechodech umísťovány od 2. poloviny 20. let. Vážily přibližně 140 kilogramů a byly vyrobené z lisovaného ocelového plechu. Celkem bylo osazeno 232 kusů.
Po Mnichovské dohodě z roku 1938 byly sloupy jakožto symboly Československa strhávány sudetskými Němci. Po druhé světové válce už obnoveny nebyly.
Podle Spišáka díky této souvislosti dostala „zmrzačená“ pevnůstka u Vratěnína, která patří do druhé ze tří tamních linií opevnění, o trošku lepší punc.
„Celá ta věc s bunkrem se vůbec neměla stát. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale podle mě je to kulturně-technická památka a měla by panovat úcta k tomu, co byla naše republika schopna zrealizovat. Současný stav podle mě tu úctu aspoň částečně vykazuje,“ řekl nadšenec do bunkrů.
Z bunkru je turistická atrakce
Povyk, který se kolem pevnůstky ve Vratěníně strhl, nepřestává udivovat jejího majitele Jaroslava Zelinku.
„Mám na to dva úhly pohledu. Na jednu stranu jsem rád, že se kolem toho něco děje, protože to je úloha umění - zaujmout a vytvářet nějaké reakce, i když ne vždycky pozitivní. Já jsem k tomu záměru svolil proto, že jsem chtěl vyvolat zájem o opevnění, i když jsem netušil, že to dopadne takhle. Ale i starosta Vratěnína mi potvrdil, že zatímco předtím tam za celý rok nikdo nepřišel, teď tam najednou jezdí lidé se dívat a fotit. Takže to tomu objektivně prospělo,“ pronesl Zelinka.
„Druhá věc je, že se to stalo cílem projevu z mého pohledu pseudovlastenectví. Nechci být svazák z dob komunismu, ale kdyby lidé věnovali tu energii, co vložili třeba do namalování té vlajky, k vyčištění jiných dvou řopíků od odpadků, asi by udělali líp. Ale to je každého věc,“ podotkl muž, který vlastní celkem sedm bunkrů.
Orgány by neměly jednat na základě hysterie, soudí Zelinka
Nyní mu hrozí pokuta od stavebního úřadu za nepovolený zásah do evidované stavby (podrobnosti zde). Zároveň úřad stanovil tři podmínky. „První je zakrytí otvoru, který vznikl tím odřezáním, což je u otevřeného objektu poměrně komické,“ okomentoval nařízení úřadu Zelinka.
Víc mu však vadí další dvě podmínky: odstranit uříznutý betonový kus ze svého pozemku a doložit jeho ekologickou likvidaci. „Na úřadě jsem se ptal, jestli taky obchází vesnice a kontrolují, jestli někdo má u baráku pohozené obkladačky ze stavby, a pak vyzývají k jejich odvozu,“ sdělil Zelinka. „Myslím, že by státní orgány neměly jednat na základě hysterie v médiích,“ zdůraznil majitel bunkru.
Ke svému objektu chce umístit informační ceduli. „To jsem zamýšlel původně. Chtěl jsem lidem odkrýt informace o hraničním opevnění, aby měli představu, jaká byla tloušťka stěn a podobně. Cedule už je objednaná, tak snad někdo nepomaluje i ji,“ dodal Zelinka.
