Ondřej Bělica je studentem ateliéru sochařství na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Kus bunkru z prvorepublikového opevnění obnažil pomocí diamantového lana v rámci svého školního projektu BunkerKunst.
Ve středu zveřejnil na Facebooku fotky a video a vysloužil si spoustu pobouřených reakcí. Bunkry lidově zvané řopíky podle Ředitelství opevňovacích prací, které je před druhou světovou válkou budovalo, mají velké množství fanoušků.
„Pane Bělico, fotoalbum z performance, ke kterému posloužil objekt lehkého opevnění nového typu, považuje řada lidí spjatých s péčí o tyto stavby a členové vojenskohistorických spolků za krajně nevkusné,“ reagoval například jeden z nich Jan Hrubecký.
Myslí si to i šéf Spolku přátel československého opevnění Brno Martin Ráboň.
„Je to, jako by si někdo uřízl kus věže na Karlštejně a prohlásil to za umění,“ míní Ráboň.
Podotýká, že chápe, když někdo nějaký bunkr odstraní například kvůli těžbě nebo stavbě silnice.
„Například tak, že se vykope velká jáma a bunkr se do ní zahrne, ale pokud to někdo udělal jen pro svůj umělecký záměr, nerozumím tomu. Je to kus naší historie a příklad toho, jak se za první republiky stát odpovědně staral o ochranu hranic,“ podotkl Ráboň.
Chtěl jsem otevřít diskusi, vysvětluje umělec
Bělica se hájí tím, že všechno bylo legální a předem projednané. Svůj projekt předložil majiteli bunkru i starostovi obce a dostal svolení i od vlastníka vedlejšího pozemku.
„Chtěl jsem ukázat jednu z možností využití řopíků v krajině. Oživit ji. To není vandalství. Je to architektonicky pečlivě promyšleny řez. Deaktivace objektu, který byl určený k zabíjení. Chtěl jsem otevřít pohled z bunkru na sousední boží muka a okolní krajinu, pustit tam světlo a zároveň upozornit na geniální technologii, jakou byl stavěný,“ vysvětluje Bělica.
Podle něj je BunkerKunst experimentální platforma, která zkoumá potenciál a současnou roli dnes nefunkčních objektů. Říká, že až do středy nikdo nebyl proti.
„Místní lidé se přišli podívat, jak pracuji, ptali se, a dokonce mi pomáhali. Se starostou jsme mluvili o výstavě a slavnostním otevření i přednášce, která by záměr představila,“ upřesnil s tím, že tolik negativních reakcí nečekal.
„Věděl jsem, že majitelé pevnůstek jsou většinou konzervativní a že se jim to třeba nebude líbit, ale chtěl jsem nabídnout jiný pohled a otevřít diskusi o těchto objektech, kterých je po republice přes deset tisíc a většinou jsou nevyužité,“ doplnil.
Co se kolem řopíku rozpoutalo, překvapilo i samotného starostu Vratěnína Martina Kincla (Za rozvoj Vratěnína).
„Pan Bělica mi předložil projekt, vlastník souhlasil. Po této stránce bylo vše v pořádku. I když osobně si myslím, že by se mělo opevnění spíš chránit, ale těžko s tím můžeme něco dělat, není to památka, ani ho nevlastní obec,“ poznamenal starosta.
Pokuta od stavebního úřadu? Nebojím se, říká majitel
Do případu se zapojil i stavební úřad z Vranova nad Dyjí. Na místo se vydá na kontrolu.
„Pro nás je to stavba jako každá jiná, má parcelní číslo a tohle je nevratný zásah. Pokud shledáme, že byl porušen zákon, budeme to s majitelem řešit. Máme na to lhůtu 30 dnů,“ uvedla vedoucí úřadu Marie Mynaříková.
Podle majitele pevnůstky Jaroslava Zelinky jde o zbytečný poprask.
„Rozhodně to nechápu jako ničení. Nápad se mi zalíbil. Měl jsem jen podmínky, že musí souhlasit starosta a lidé z pozemků kolem, a ty umělec dodržel,“ uvedl Zelinka.
Zelinka je majitelem sedmi bunkrů, kromě toho u Vratěnína ještě u Valtic. „Ty jsou ale zastrčené mimo civilizaci. Vratěnínský řopík jsem doporučil proto, že stojí kousek od silnice. Lidé se na něj mohou podívat a získat představu o tloušťce zdí a kvalitě betonu,“ sděluje Zelinka.
„Mám vztah k historii a sám chci jeden řopík uvést do původního stavu,“ líčí Zelinka s tím, že postihu od stavebního úřadu se nebojí. „Nic zlého se nestalo, takže je mi to celkem jedno,“ dodal.
