"Jde o ukázky takzvaného akademismu první poloviny 20. století na příkladech konvenční malby. Avantgarda tato díla prohlásila za vyčpělá a netvůrčí. My je nechceme rehabilitovat, ale ani ironizovat. Nehodnotíme jejich podbízivost ani sentiment," uvedla autorka výstavy Marie Rakušanová.
Náplň rozsáhlé kolekce, kterou kurátoři doslova vytapetovali přízemí Uměleckoprůmyslového paláce, tvoří stylizované akty, salonní portréty i alegorické a mytologické výjevy. Potrvá až do 7. června. "Nejde tady o kvalitu, význam těchto pláten tkví v moci obrazu," dodala autorka.
Zájemce tady narazí i na umělecký styl malířských virtuosů, jako byli Vojtěch Hynais, František Ženíšek, Václav Brožík, Vlaho Bukovac a Franz Thiele či jejich následovníci František Jakub, Oskar Brázda, Josef J. Loukota nebo Jakub Obrovský.
"Byli ve své době oblíbení u bohaté a střední třídy, tedy komerčně velmi úspěšní, a současně ovšem nenávidění i opovrhovaní rodící se avantgardou, jejíž zástupci tvrdili, že taková díla se mohou vystavovat pouze v kleci," uvedla Rakušanová.
Akademizující umění první poloviny 20. století je zde podle ní představeno jako základ a později součást estetiky popkultury.
Na většinu těchto děl označených za měšťácký kýč se ani současní kunsthistorici nedívají oficiálně s láskou a uznáním. "Ironizovat tento druh umění je snadné. Pro mnohé historiky umění je však možná tajnou láskou," řekl ředitel galerie Marek Pokorný.
