Přestože nový rektor vystřídá stávajícího šéfa univerzity Petra Fialu až od září, členové akademického senátu zvolí vítěze už 18. dubna. Pětice mužů, kteří se o post ucházejí, už zveřejnila svůj program. Všichni se shodují, že chtějí z Masarykovy univerzity udělat elitní středoevropskou instituci.
Volba rektora Masarykovy univerzityZ navržených pěti osobností bude Akademický senát Masarykovy univerzity vybírat na svém zasedání 18. dubna. Senát, který má nyní celkem 48 členů, z toho 18 studentů, bude hlasovat tajně. Aby byl kandidát zvolen, musí obdržet hlas od nadpoloviční většiny. |
Například kandidáti Petr Dvořák a Mikuláš Bek vnímají jako nejdůležitější úkol vytvořit pracovní podmínky nejen vědcům, ale i přednášejícím. "Nejde až tak o peníze. Špičkoví lidé jdou tam, kde mají prostředí pro práci a kde už elitní akademici a vědci působí," myslí si Dvořák.
Podle toho je také třeba zavést nové obory, které jsou na pomezí vědeckých oblastí, které spolu zdánlivě nesouvisí. "Právě tyto obory umožní studentům nastartovat kariéru. Napadá mě třeba studium na lékařské fakultě a fakultě sociálních studií zabývající se problémy stárnoucí populace," vysvětlil Dvořák.
Část studia na Masaryčce, část na technické škole
Podobně uvažuje i současný prorektor Bek, zašel by však ještě dál. Podle něj by bylo přínosné vytvořit obory, které by se zčásti vyučovaly na Masarykově univerzitě a zčásti na jiné brněnské vysoké škole. "Třeba technické vzdělání by student získal na Vysokém učení technickém a humanitní u nás. Byla by to konkurenční výhoda pro Brno," soudí Bek.
Další kandidáti, profesor Ivan Holoubek a kvestor Ladislav Janíček, zase zdůrazňují kvalitu vzdělání. Trend posledních let, kdy na univerzitách studují davy, se podle Holoubka negativně podepsal na úrovni výuky. "Pokud se zvýší náročnost, bude to v důsledku lepší i pro studenty. Zvýší se jejich konkurenceschopnost," podotkl.
Rektor poskytuje vizi, říká někdejší senátor Zlatuška
Bývalý senátor a brněnský radní Jiří Zlatuška, který už jednou rektorem Masarykovy univerzity byl, chce dbát na to, aby byl slyšet hlas akademického senátu. "Rektor není někdo, kdo vydává příkazy. On poskytuje vizi," řekl Zlatuška.
Jako rektor by navíc pozměnil rozpočtová pravidla. S politikou bývalý senátor prozatím skoncoval. "Zdá se mi rozumnější dělat něco, kde je za člověkem vidět výsledek, než se s někým dohadovat," dodal.
Všech pět kandidátů se shoduje, že jednou z hlavních záležitostí, které bude muset příští rektor řešit, jsou současné i budoucí projekty dotované z evropských fondů.
"Ty jsou spojené především s neskutečnou byrokracií a mají dopad i na změny v oblasti organizace. Univerzita musí také zajistit splácení půjčky od Evropské investiční banky, zejména na výstavbu kampusu," doplnil Janíček.
