ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: archiv Martina Záruby

Města jsou pro hmyz nepřátelská, asfalt mu připomíná hladinu, říká odborník

  • 9
V přírodě po zimě znovu bují život. Platí to i pro hmyz, kterého však znatelně ubývá. Brněnský entomolog Martin Záruba upozorňuje, že pokud člověk nezmění svůj přístup ke krajině, bude na tom hmyz ještě hůř.

Podle některých odborníků se vymírání druhů v posledních letech značně zrychlilo. Jak je na tom hmyz?
Většina hmyzu žije krátkou dobu, ve většině případů je to jeden rok. Jejich populace se početně rychle mění, takže není nic zvláštního, že po kruté zimě je na daném místě hmyzu o polovinu méně. Naopak, když jsou dobré podmínky, hmyz bez problémů zdvojnásobí svou populaci. Výzkum je proto velmi komplikovaný, nicméně z dosavadních studií je jasné, že se stavy snižují. Například podle německé dlouholeté studie se počty hmyzu na některých místech snížily až o 75 procent.

Jaká je situace u nás? 
U nás není o hmyzu tolik studií, ale i zde jde vidět, že ho je mnohem méně. I já osobně si pamatuji, že za mého mládí bylo hmyzu mnohem více. Nedokážeme říct, jaký je přesný pokles, liší se to místo od místa, ale je jasné, že ubývá. Oficiálně je 20 procent našich druhů uvedeno jako ohrožených, fakticky to ale bude mnohem více.

Jaké jsou hlavní příčiny úbytku? 
Jedním důvodem je zvýšená chemizace krajiny. Máme tu hodně chemických látek, ať už to jsou pesticidy, anebo umělá hnojiva. Tato zvýšená chemická nálož hmyzu nevyhovuje. Dalším důvodem je změna zemědělské krajiny, která dnes vypadá úplně jinak než před padesáti lety. Hmyz potřebuje pestrou krajinu, čím pestřejší je, tím větší množství druhů dokáže uživit. Pokud máme jen jedno velké pole s jednou plodinou, kde se používá chemie, přežije tam jen několik málo druhů. 

Jak velký vliv má na úbytek hmyzu lidská zástavba? 
Dnešní města jsou pro hmyz velmi nepřátelská. Mnoho druhů se orientuje podle měsíce, takže ve městech často létají k velkým umělým světlům, kde zemřou. Nebezpečné jsou i asfaltové povrchy anebo povrchy aut. To hmyzu připomíná vodní hladinu, takže poté přistávají na asfaltkách a pokouší se plavat, což opět vede k jejich smrti. Problematická je i údržba zeleně v mnoha městech, ale musím říct, že se to postupně začíná zlepšovat. Jsou města, která nechávají některé plochy trávy úmyslně neposekané. To vidím jako dobrý první krok.

Můžu já, jakožto jednotlivec, nějak hmyzu pomoci? 
Chemizaci jako jednotlivci tolik neovlivníme, ale můžeme dávat přednost bio farmářům, kteří nepoužívají hnojivo v takové míře. Jestli má člověk pole, může tam dát nějaké remízky, čímž rozčlení krajinu. Můžeme pomoci hmyzu tak, že nebudeme sekat trávu příliš na krátko, omezíme chemii a vysadíme nějaké luční květiny. Takovou poslední možností je tvorba různých hmyzích hotelů na našich zahrádkách.

Jak to podle vás bude s populací hmyzu do budoucna? 
Pokud se současná situace nezmění, tak to bude velmi špatné. Pokud nezměníme náš přístup ke krajině, co se týče hnojiv a stylu využívání, tak bude hmyzu ubývat čím dál víc. Hmyz je jedna ze základních složek ekosystému a opyluje většinu zemědělských plodin. Situace je někde až tak špatná, že si zemědělci musejí půjčovat včelstva pro opylení jejich půdy. Bez hmyzu by byl život těžký, ne-li nemožný.