"Lidé se na nás často obracejí s prosbou, jestli bychom jim nemohli darovat trochu trusu lvů berberských a tygra ussurijského. Tvrdí, že už vyzkoušeli všechny prostředky, jak vyhnat z půdy kuny, a zabírají na ně jen exkrementy velkých šelem," uvedla mluvčí hodonínské zoologické zahrady Bohuna Mikulicová.
Pro výkaly šelem si lidé chodívali i do brněnské zoologické zahrady, podle jejího pracovníka Jiřího Vítka to už ale neplatí. "Nic takového nedáváme ani neprodáváme, trus se likviduje jako odpad," řekl Vítek.
Zoologické zahrady se totiž trochu bojí veterinářů. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben v tom však velký problém nevidí. "V zoologické zahradě jsou zvířata pod veterinárním dohledem, nevím, proč by se někdo nemohl s ošetřovatelem domluvit, aby mu nedal třeba tygří trus," podivil se mluvčí a dodal, že po dohodě s místními veterináři by se našlo i řešení, jak odebírat exkrementy i častěji.
Hnůj průmyslovými hnojivy nahradit nejde
Nosit si domů ze zoo zážitky i exkrementy vypadá na první pohled legračně. Pravda je ale taková, že chovů dobytka ubývá a podle zahrádkářů to bez hnoje prostě nejde. "Když dáváte do půdy jen průmyslová hnojiva, je zhutnělá a mrtvá. Hnůj nenahradíte. Díky němu vzniká humus a půda je vzdušná," vysvětlil blahodárné účinky hnoje na půdu člen územní rady Českého svazu zahrádkářů ve Vyškově Vladimír Luža.
"Hnůj je základ, není už však tak snadno dostupný jako kdysi. Někteří zahrádkáři od nás ze Slavkova u Brna si pro něj jezdí do Němčan, kde se chovají koně. A domlouváme se nyní, jestli s tamními chovateli neuzavřeme kontrakt a nebudeme ho odtud vozit ve velkém," dodal Luža a přiznal, že kdyby to jen trochu šlo, jezdili by si klidně a rádi pro hnůj i do vyškovské zoologické zahrady.
"Trusu naše zvířata vyprodukují hodně a nejsme jím zavaleni díky tomu, že ho pravidelně odváží zemědělci z Rostěnic," uvedl ředitel vyškovské zoologické zahrady Josef Kachlík a přiznal, že vyhoví i zahrádkářům, když chtějí trochu hnoje třeba pod rajčata. Z hodonínské zoologické zahrady se podle její mluvčí Bohuny Mikulicové ročně vyváží na 174 tun hnoje. Odebírá ho Zera Ratíškovice, která z opičinců, medvědinců, tygřinců a výkalů dalších zvířat vyrábí hnojivo.
