„Přesný věk jsme neznali, podle našich informací ho netušil ani majitel. Odhadli jsme jej na dva až tři měsíce,“ říká ředitel hodonínské zoo Martin Krug. Po zdravotní stránce na tom podle něj mládě nebylo až tak zle. Mělo pouze lehce zanedbanou srst. Horší jsou však návyky, které v „domácím“ chovu získalo.
„Je navázané na lidskou společnost. Vyžaduje hlazení. To my samozřejmě neděláme, ale je vidět, jak se neustále drží u mříží a otírá se o ně,“ popisuje, jak se tygří mládě dožaduje pozornosti. Ostatních tygrů ze zoo si příliš nevšímá. To by samo o sobě podle šéfa zoo problém být nemusel.
„Tygři jsou samotářská zvířata, potkávají se maximálně během říje. Mládě by v budoucnu nemělo mít problém zapojit se do reprodukčního cyklu. Nebude však už vědět, jak se chovat k ostatním tygrům, se kterými by se mohlo potkat. Protože to jsou návyky, které se šelmy učí od matky,“ podotýká Martin Krug.
Jak dlouho bude zvíře v hodonínské zoo, není zatím jasné. O tom, jestli se vrátí k původnímu majiteli, nebo ne, rozhodne soud. Protože ale majitel podle ředitele zoo neměl dostatečné dokumenty o původu, je pravděpodobné, že bílý tygr poputuje do jedné ze zoologických zahrad. Rozhodnutí, zda do České republiky, nebo do zahraničí, bude na ministerstvu životního prostředí.
Bílí tygři se stali oblíbenou atrakcí pro snobské chovatele a jsou také cílem překupníků, kteří je prodávají za enormní částky. Výjimečnost bílých tygrů tkví v jejich zbarvení. Pravdou však je, že existují pouze kvůli lidské marnivosti. Bílý tygr není původním živočišným druhem, jde o mutaci tygra indického, který je chován pouze v lidské péči.
„Tato mutace byla v minulosti uměle vyšlechtěna a současně ji doprovází mnoho genetických poruch,“ vysvětlila v hodonínském městském zpravodaji Margita Přikrylová ze vzdělávacího centra hodonínské zoo.
Všichni bílí tygři na světě jsou příbuzní
Bílé zbarvení srsti je dáno částečným albinismem, což je vrozený nedostatek kožního barviva. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením duhovek. „Vše začalo v roce 1951 v Indii, kdy pytláci odchytli světle zbarveného mladého samce, kterého pak odevzdali do soukromé zoo mahárádži z Révy,“ popisuje Přikrylová.
Mahárádžovi se neobvyklé zbarvení srsti velmi zalíbilo, a tak se rozhodl jít proti přírodě a nechal uměle vyšlechtit bílého tygra. Mohan, jak samce mahárádža pojmenoval, pak zplodil několik mláďat s nepříbuznou samicí Begum, která měla klasické zbarvení. Z mláďat, která se jim narodila, byly vybrány jenom světle zbarvené samice, které byly opět zkříženy s jejich otcem Mohanem.
„Jakmile mahárádža zjistil, že tato zhýralost funguje, aplikoval to na více jedincích. Všichni bílí tygři na světě jsou tedy příbuzní. Toto příbuzenské křížení způsobilo, že bílé tygry doprovází nespočetné množství geneticky vázaných tělesných a zdravotních potíží,“ doplňuje. Nejenom kvůli těmto obtížím, ale i kvůli svému zvláštnímu zbarvení, které je velmi nápadné, by ve volné přírodě tato zvířata nepřežila.
O zvířata zabavená z nelegálního chovu nepečuje Zoo Hodonín prvně. „Poprvé jde však o takovou šelmu, zejména kvůli kapacitním důvodům, které u nás v zoo máme. Ale u jiných druhů zvířat – od papoušků přes hady po terarijní zvířata – jsme osloveni zhruba pětkrát až desetkrát do roka,“ potvrzuje ředitel Krug spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Podle něj je soukromých chovatelů exotických zvířat a také šelem v Česku mnoho.
„Loni se uvádělo, že v České republice je 137 tygrů, z toho jen 37 jich žije v zoologických zahradách. A to jsou jen čísla, o nichž víme,“ naznačuje, že skutečnost může být ještě vážnější.
