„Poslední roky jsou zimy mírné. Kvůli klimatické změně mění některé ptačí druhy své migrační chování. Přizpůsobují se teplotám. Zůstává tu více tažných ptáků, než je obvyklé,“ vysvětlil ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Velkým překvapením byl pro ornitology skřivan polní. Ten se obvykle poprvé ukáže na polích koncem února nebo až v březnu.
„Letos jsme ho viděli po všechny zimní měsíce, i teď v lednu. Poprvé se letos sdružuje v menších hejnech. Skřivan běžně zimuje u Středozemního moře. A přestože se dřív stalo, že u nás zůstávali jednotlivci, letos je pozorujeme klidně v desetičlenných skupinách, a to na spoustě míst,“ informoval Gašpar Čamlík z České společnosti ornitologické.
V Brně zase zimují rehci domácí, kterým se přezdívá kominíčci. „Živí se hlavně hmyzem. A už jsou schopní přezimovat ve městech, zvlášť na jižně orientovaných stěnách, které jsou porostlé plazivým psím vínem. Tam totiž většinou hmyz přežije,“ uvedl Horal.
Dříve za teplem odlétal i holub hřivnáč nebo špaček obecný. Ornitologové dodávají, že u nás zůstávají spíš menší skupiny a část populace se stále za teplem vydává. Ovšem zima trávená v Česku je pro tyto druhy stále častější.
Bez chladnějších zim zmizí horské druhy
„Zejména ve městech se potravy najde vždycky dost. U odpadků a zbytků potravin je stále aktivní hmyz a tito ptáci si ho mohou snadno ulovit,“ podotkl Čamlík.
Třeba vlaštovky však ornitologové zatím zimovat v Česku neviděli. Patří totiž k druhům, které míří až do Afriky. Ptačí odvážlivci, kteří se rozhodli podívat na jihomoravský sníh, obvykle jiné roky míří pouze do Středomoří.
„Pokud by se ještě do konce února výrazně ochladilo a napadl sníh, je možné, že se některá hejna do Středomoří přesunou. Je to jen několik stovek kilometrů, takže to pro ně nemusí být tak náročná cesta,“ vysvětlil Čamlík.
Přestože se většina ptačích druhů dokáže změnám klimatu přizpůsobit, vybraní ptáci by kvůli teplým zimám mohli z našeho území vymizet. Nejohroženější jsou horské druhy. Mizí jim totiž dostatečně chladné lokality.
„U nás je to slavík modráček tundrový nebo středoevropský. Vyskytuje se v Krkonoších, ale jeho počty jdou neustále dolů. Pokud trend klimatické změny bude pokračovat, tak do několika let u nás ten druh vyhyne, protože mu zmizí přirozené prostředí. Bude se stěhovat na sever,“ upozornil Horal. Podobně je na tom i populace kosa horského, který hnízdí velmi izolovaně u nás a pak až ve Skandinávii.
Existují i druhy, které unikátní české lokality vyhledávají právě v zimním období a přilétají z chladnějších oblastí. Na jihomoravskou Pálavu se stahuje zedníček skalní. Přes léto je k vidění spíš v Alpách nebo slovenských Tatrách.
