Švagr vysoce postaveného magistrátního úředníka Michal Dostál a jeho společníci dostávali zakázky od tohoto odboru od roku 2005. Vladimír Halm i všichni jeho nadřízení odmítají fakta jakkoliv komentovat.
Poté, co se o případ začala zajímat MF DNES, nařídil primátor Brna Roman Onderka kontrolu. "V žádné z prověřených veřejných zakázek nefiguruje ing. Halm jako osoba jakkoliv se podílející na jejich zadávání," uvedl poté primátor.
"S ohledem na zveřejnění řady nepravdivých údajů pan Halm nevidí jakýkoliv důvod odpovídat na další otázky," tlumočila už dříve jeho postoj Soňa Haluzová, vedoucí tiskového střediska brněnského magistrátu.
Malé zakázky = vysávání veřejných peněz
Ve všech případech, které redakce MF DNES zmapovala, se jednalo o zakázky malého rozsahu, nejvýše do dvou set tisíc korun. Na ty úředníci nemuseli vypisovat řádné výběrové řízení. Stačilo jim vyzvat tři předem vybrané firmy, aby podaly nabídky. To úředníci vždy také udělali. Pokaždé ale vyhráli firmy spřízněné se švagrem vedoucího oddělení Vladimírem Halmem nebo jeho společníci.
Pravomoc podepsat proplacení faktury za malou zakázku má přitom jen vedoucí IT odboru Jaromír Emmer, s nímž má Halm jako se svým bezprostředním nadřízeným podle svědectví zaměstnanců velmi dobré vztahy. Žádnou ze zakázek neschvalovali zastupitelé ani radní, protože podle vnitřních pravidel úřadu může vedoucí odboru sám podepsat objednávku až do výše dvou set tisíc korun.
Odborníci z nestátních organizací zabývajících se monitorováním korupce označují podobné jednání za typický případ vysávání peněz z veřejných rozpočtů. "U zakázek malého rozsahu je poměrně časté, že dochází k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky," vysvětlil Vladan Brož z nevládní organizace Transparency International.
Podobně to vidí i Martin Kameník z Oživení. "Mohlo sice dojít k porušení hlavních zásad zákona o veřejných zakázkách, ale protože to jsou zakázky malého rozsahu, je vymahatelnost prakticky nulová," popsal Kameník.
Školení a poradenství přišla město na miliony
Vladimír Halm nastoupil na magistrát v roce 2004 jako vedoucí oddělení správy informačního systému, které spadá pod odbor městské informatiky. Už v následujícím roce získala první zakázku od tohoto odboru firma VinEko, jejímž jednatelem a spolumajitelem byl Halmův švagr Michal Dostál.
Firma v dalších letech inkasovala od města za různá zpracování podkladů, metodik a školení víc než milion sedm set tisíc korun. Ani to ji ale nezachránilo od krachu. Podle listin zveřejněných v obchodním rejstříku skončila před třemi lety v insolvenci. Soud nakonec konkurz na její majetek zrušil, protože nevlastnila ani tolik majetku, aby mohla vyplatit dlužné mzdy zaměstnancům.
V roce 2009 dostala zakázky za více než 233 tisíc další firma, v níž figuruje Halmův švagr, akciová společnost Kroko.
Michal Dostál je členem její dozorčí rady. Pro IT odbor měla firma dvakrát upravovat a vkládat data do databáze. Hlavním oborem jejího podnikání je přitom podle živnostenského rejstříku prodej a výroba zbraní. V dílnách v Olomoucké ulici v Brně-Židenicích sestavují její zaměstnanci revolvery značky Kora.
Akcie firmy jsou vedené na majitele, který je anonymní. Jediným členem a zároveň předsedou představenstva je Mexičan J. de Jesus Garcia Duran. Jediný akcionář, firma Capital Investments Associates, má poštovní schránku v Dubaji a sídlo v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech.
O zakázkách pro magistrát ve firmě nikdo nic neví. "To jsme určitě nebyli my, takové věci vůbec neděláme. My děláme zbraně," udiveně reagoval Dušan Svoboda, vedoucí výroby.
Dodal ale, že firma Kroko má spoustu aktivit, a nevyloučil, že zakázku pro magistrát zhotovila jiná divize. Podle internetových stránek firmy i obchodního rejstříku Kroko ale žádnou jinou výrobní divizi nemá.
"Školení? Přínos nula"
Přímo sám švagr Vladimíra Halma Dostál si díky štědrosti magistrátních úředníků vydělal v letech 2006 a 2010 celkem 378 tisíc z městského rozpočtu. Peníze šly například na školení "Principy účtování se zaměřením na rozpočtové organizace" či za převody dat či upgrade softwaru.
V živnostenském rejstříku má přitom jako hlavní obory podnikání zaregistrované účetnictví, daňové poradenství a působí i jako likvidátor firem.
Redakci MF DNES se nepodařilo Dostálovi položit otázky ohledně zakázek pro magistrát, protože žádné z telefonních čísel uvedených ve veřejných registrech nefunguje a všichni z okolí Dostála na něj odmítli dát jakýkoliv kontakt.
"Vypadá to na fiktivní plnění s cílem vysát z veřejné kasy peníze bez práce. Zde je však třeba doopravdy jasných důkazů," zhodnotil Martin Kameník z Oživení.
"U školení je dokazování jejich nesmyslnosti složitější, protože se zpětně špatně zjišťuje, jestli skutečně proběhla. Že si někdo nakupuje nesmysly, je sice formálně nezákonné, ale prakticky nepostižitelné," dodal Kameník.
Další dva Dostálovi známí ze společných firem, Petr Štefánek a Jaroslav Pařízek, získali od magistrátu od roku 2006 na zakázkách malého rozsahu více než jeden milion tři sta třicet sedm tisíc korun. Vydělali je především za různá zpracování odborných metodik, poradenství a školení.
Redakci se podařilo získat svědectví bývalého zaměstnance odboru, který se účastnil školení pořádaného v prosinci 2010 s názvem Komunikační dovednosti a vedení školení a porad. Dostálův společník Petr Štefánek za ně vyfakturoval více než sto patnáct tisíc korun.
"Sám se nám pochlubil, že mu tu zakázku dohodil Halm," popsal bývalý zaměstnanec, který si nepřál zveřejnit své jméno. Školení podle něj trvalo asi deset hodin čistého času.
"Jednoduchá prezentace, představení obecně známých konceptů, žádné praktické nácviky, přednes uspávače hadů. Přínos nula, lidé se nudili a odcházeli," zhodnotil zaměstnanec absolvované školení. Podle jeho zkušeností by podobná akce za normálních okolností přišla magistrát na čtvrtinu peněz.
Nadřízení úředníka mlčí
Proč zakázky od městského odboru informatiky dostávali zrovna tyto firmy a pánové, kteří jsou známí vedoucího oddělení IT Halma, chtěla redakce MF DNES zjistit jak přímo od Halma, tak od jeho nadřízených. Všichni se odmítli jakkoliv vyjádřit. Na zaslané a několikrát urgované dotazy neodpověděl ani Halm ani jeho bezprostřední nadřízený, vedoucí odboru Jaromír Emmer. Nereagoval ani další nadřízený Halma, šéf technického úseku Ladislav Juříček.
"Slyším to od vás poprvé. Bude-li shledán nějaký konflikt se zákonem, tak to budu řešit. Čistě lidsky si ale myslím, že je to nešikovné," konstatoval nejdřív náměstek Robert Kotzian (ODS), pod kterého IT odbor spadá. Později už pouze přes sekretářku vzkázal, že k věci nemá co říct.
Poté co se MF DNES obrátila s dotazem na brněnského primátora Romana Onderku (ČSSD), nařídil odboru interní kontroly a auditu provést kontrolu zakázek.
"Závěrečné zhodnocení konstatuje, že ze strany odboru městské informatiky bylo postupováno v souladu s platnou právní úpravou a šetřením se informace nepotvrdily," uvedl v písemném vyjádření primátor.
Úředníci přitom kontrolovali pouze formální náležitosti výběrových řízení. Vůbec se nezabývali tím, jak kvalitně byly zakázky zpracované nebo proč je vyhrál zrovna švagr vysoce postaveného úředníka Vladimíra Halma.
