Jak mohli Nemci na jizni Morave sousedit s etnickymi Cechy nechapu.

Myslíte si, že je dobré, aby se vesnice vylidňovaly? Lidé utíkají, že zde není práce, ale aby se zamysleli, vytvořili firmu, zaměstnali pár lidí, dali tím práci i obchůdkům a hospodám, to ne. Ve městech už je lidí dost, zůstaňte na vesnici.

V odborných kruzích se hovoří, že svět se vzdal urbanismu a přešel na metropolismus.

Je to možné. Ale je to ves od vsi, kraj od kraje jiné. Bydlím také v Sudetech. Ano, do různých spolků lidé už moc nehlásí. Ale lidé se sem stěhují a zůstávají. Žádné změny co dva tři roky... Původní poválečné generace umírají, místo nich si domy berou jejich potomci či se prodají.. Ale nějaké velké střídání nepozoruju.

Moji prarodiče přišli do Sudet v roce 1945, protože se tam dal koupit (a to zdůrazňuji - koupit) statek a hospodařit na něm. Takže žádné dostat zadarmo.

Můj otec odtud odešel za lépe placenou prací do vnitrozemí ještě za komunistů. A před důchodem se tam vrátil. Podobně to mělo mnoho dalších lidí.

Takže podle vlastní zkušenosti soudím, že při stěhování hrají roli především ekonomické důvody.

Zmiňovaná Jevišovka je malá vesnice, kde kromě zemědělství není práce. Lidi odtud dojíždí za prací dojíždí. Není divu, že se lidi odtud stěhují.

Nehledě k tomu, že na rakouské straně hranice (Niederösterreich) jsou vesnice ještě vylidněnější, i když tam k žádnému vysídlování nedošlo.

Není problém bydlet v Jevišovce a dojíždět. Ale KAM? Kde je v rozumném dosahu dobře placená práce? Po jakých cestách? Jak dlouho? To je jádro problému.Celá oblast je na tom ekonomicky špatně.

Suburbanizace je realita. Mnoho lidí, když už mluvíme o JM kraji, bydlí okolo Brna a dojíždí. Ale kolem Znojma, Mikulova, Břeclavi je to prostě bída.

Výzkum podporoval Landsmanschaft v rámci dlouhodobé spolupráce s fakultou?

Rukopis se pozná podle prvního odstavce. Němci nebyli vyhnáni, ale vysídleni na základě požadavku Spojenců. Zcela zaslouženě, za svoji kolaboraci s nacismem (čest výjimkám, kterých nebylo moc). Vyhnáni byli Češi při záboru v roce 1938.

Bohužel většina byla vyhnána po válce před rozhodnutím o odsunu.

A ano odsun radikálních němců byl nutností, ale vyhnání bylo svinstvo často páchané lidmi, kteří za války kolaborovali s nacisty.

No, tak nějak všichni víme, že posledních třicet let je to všeobecně v pohraničí bída a utrpení, jestli je to tím, že jde o Sudety nebo ne, bych až tak nebrala v potaz, protože lidi se odtamtud budou stěhovat, alespoň mladí, když tam nebudou mít práci, ikdyž ten kraj mají třeba rádi.

Díky tomu, že se komunisti neuměli starat o majetek, spousta budov továren byla neudržovaná a po revoluci přišla na spoustě míst špatná privatizace, podniky byly zavřeny a lidé přišli o práci a ani ta JZD už nejsou všude, takže na vesnicích prostě zdechl pes a na malých městech to není o moc lepší.

Škoda, že k článku nedali nějaké obrázky a mapy...

V podstatě vidím dvě základní cesty:

1. Ekonomicky pozvedout tyto regiony: dálnice, rychlovlaky, průmyslové zóny s firmami s vysokou přidano hodnotou. Víc peněz, lepší vše. Přistěhují se lidé s vyšší kvalifikací. Zlepší se životní úroveň, školství, zdravotnictví.

2. Soustředíme se na rozvoj měst, okrajové regiony necháme být a až se z nich většina odstěhuje právě do těch měst a zbytek přirozeně vymře. Následně z toho uděláme veliké přírodní rezervace s možností ekologického zemědělství s minimální infrastukturou. Vesnice srovnáme se zemí, zrušíme vodovody, plynovody, elektrickou síť, necháme jen pár silnic. Ušetřené peníze investujeme do těch měst.

Současný stav ani ryba ani rak je nejhorší variantou.

Tak mi pripada, ze okoli Opava a okoli je jedno z nejlepsich mist byvalych Sudet.

Kecy v kleci. Mladí se stěhují za prací do měst, Sudety nesudety. U nás na jižní Moravě je jedno na které straně této čáry žijete všude je to stejný, kde není práce ubývají lidé.

Nemáte pravdu. Vyrůstal jsem v Brně, teď žiju v Liberci. Ten rozdíl je hmatatelný. Slovo vykořeněný může působit abstraktně, ale je to fakt.

Ja pochazim z naseho pohranici (tomu, kteremu nemci rikaji Sudety) a rozhodne k tomu mistu vztah mam a nejake socialni vazby jako jsou pratele, rodina taky.

A odmigroval jsem , protoze tam nebyla prace ale rozhodne ne kvuli nedostatku vztahu k mistu, jak tady podsouvaji vedci. To je velmi chybna interpretace.

Sudety už měl na mapě Ptolemaios a to jako pohoří. U nás se mu tak neříká proto, že bylo používání zakázáno po válce zákonem, používá se umělý termín Krkonošsko-jesenická subprovincie. Podle mne je to škoda, ty hory za to nemůžou. Kromě Němců jej i nadále používají Poláci, ti neměli proč ho zakazovat. Ale tím nechci rozporovat váš příspěvek, to je jen takový jazykovědný postřeh.