Po druhé světové válce byli ze Sudet vyhnáni Němci a místo nich se nastěhovali čeští obyvatelé. Je to už 70 let. Jenže jak se říká, staré hříchy vrhají dlouhé stíny.
Tuší to i vědci z brněnské Masarykovy univerzity, kteří právě takto nazvali unikátní studii, podle jejíchž výsledků si na vysídlených územích lidé ani za sedm desetiletí nedokázali vytvořit sociální vazby. Také proto je v místě nic nedrží. Ve srovnání s okolními obcemi je v bývalých německých vesnicích vyšší migrace.
Vědci pracovali s daty o rezidenční migraci, která stát shromažďuje od roku 1971. Zaměřili se na oblasti, kde bývalé Sudety hraničily s regiony osídlenými před válkou etnickými Čechy.
„Od počátku 70. let do současnosti vidíme, že se lidé v bývalých sudetských obcích stěhují více než ti v nedalekých srovnatelných obcích. Rozdíl je velmi stabilní a vidíme ho v období socialismu a nulové nezaměstnanosti před rokem 1989, během hlubokých strukturálních změn ekonomické transformace i po jejím dokončení a vstupu do Evropské unie,“ říká Štěpán Mikula z katedry ekonomie Masarykovy univerzity.
Častější stěhování pozoruje i Božena Bošiaková (SNK), starostka Jevišovky na Břeclavsku. Obec přišla o většinu obyvatel po vysídlení Moravských Charvátů.
„Celý život vnímám, jak se tady střídají obyvatelé. Pamatuju si z dětství, že státní statek tady postavil domky a lidé se tam střídali třeba po dvou či třech letech,“ vzpomíná.
Do spolků se zapojuje méně lidí
Příčinou přitom podle vědců nejsou ekonomické faktory. „Ze všech teorií, které jsme testovali, se nám jako nejpravděpodobnější vysvětlení jeví, že se jedná o důsledek zničení takzvaného sociálního kapitálu, tedy vazeb mezi lidmi,“ představuje výsledky studie Mikula.
Svou teorii vědci ověřovali zejména prostřednictvím dat ze sociologických průzkumů.
„Na nich vidíme, že se lidé v Sudetech neliší v hodnotách – stejně si váží přátelství nebo rodinných vztahů, stejně také třeba přispívají na charitu. To, v čem se bývalé německé obce liší, je fakt, jak jsou lidé na místní úrovni angažovaní. Méně pořádají v obcích akce pro veřejnost a méně se zapojují do činnosti místních klubů,“ ukazuje Mikula rozdíly.
Přitom investice do sociálního kapitálu, tedy do vztahů s ostatními lidmi v obci, bývá podle něj obecně výhodná. „Může se vrátit třeba v tom, že vám soused dohodí lepší práci,“ dává příklad Mikula.
Je to začarovaný kruh, říká vědec
I proto může být překvapivé, že i po 70 letech je úroveň v sudetských obcích v tomto ohledu stále nižší.
„Investice do vztahů s ostatními lidmi je zkrátka nákladná a může přinést ovoce pouze tehdy, pokud se ani jedna strana vztahu z obce neodstěhuje. Jenže lidé v Sudetech se stěhují častěji. Když víte, že vy nebo vaši sousedé časem zmizí pryč, do sociálního kapitálu investovat nebudete, protože vaše investice přijde vniveč. Akcie firmy, o které budete vědět, že za rok zkrachuje, také nekoupíte,“ připodobňuje Mikula.
Obce se slabšími sociálními vazbami pak lidé snáze opouští a tím odrazují ostatní od navazování a utužování sousedských vztahů. Naděje na rychlé zlepšení přitom podle vědců příliš neexistuje.
„Je to vlastně začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Nepůsobí pouze na ty, kteří přišli Sudety po válce osidlovat, ale předává se dál na jejich potomky, ale i na všechny příchozí,“ shrnuje výzkumník.
Starostka Jevišovky naopak zlepšení vidí. „Nastupuje nová generace, která situaci stabilizuje. Tihle lidé si tu staví domy, na obci jim záleží a zůstávají v ní. Spousta domů se prodala chalupářům, z nichž někteří tady už natrvalo bydlí,“ poznamenává Bošiaková.
Více lidí je bez práce a má exekuci
Vyšší migrace, kterou řešili brněnští vědci, přitom zdaleka není jediným ukazatelem, kvůli němuž se Sudety vymykají zbytku republiky. Na tomto území je podle posledního sčítání lidu z roku 2011 o čtvrtinu vyšší nezaměstnanost než ve vnitrozemí. Rozdíl je patrný také v indexu kvality života – horší jsou tu emise škodlivin, očekávaná naděje dožití, bezpečnostní statistiky i podíl exekucí.
Podle mapy exekucí, kterou naposledy před rokem sestavily dvě neziskové organizace, jim na jihu Moravy nejvíce čelí právě obce na Znojemsku, ale také na Břeclavsku, které kdysi spadaly do německých Sudet.
„Zadluženost zajímavě souvisí s politickými preferencemi. Čím vyšší zadluženost, tím větší preference krajních i radikálních politických stran,“ komentoval tehdy výsledky mapy Vojtěch Jaroš z Exekutorského úřadu ve Znojmě.
