Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Zubní technik či puškař. Žáci na jihu Moravy více sází na odborné školy

  • 0
Po čem jihomoravští školáci touží, když se rozhodují kam jít po konci povinné školní docházky? Místo všeobecných gymnázií jich stále víc také míří na specializované obory, které jim zajistí práci.

Má talent? Píli? A co známky a názor třídního učitele? Vybrat střední školu pro deváťáka není jen tak. „Zvažovali jsme tohle všechno plus vzdálenost dojíždění a renomé školy. Podat přihlášky jen na dvě školy bylo přesto těžké,“ svěřuje se matka znojemského školáka Klára Zahnašová.

Roli samozřejmě hrají i individuální zájmy školáků. A kraj má v rukou statistiky, po čem ti na jižní Moravě nejvíc touží. Letos eviduje téměř 30 tisíc podaných přihlášek, což je o 2 300 víc než v loňském školním roce. Tento růst kopíruje demografická data. „Lze říci, že mezi hlavní trendy patří rostoucí poptávka po odborném vzdělávání s maturitou nebo nárůst zájmu o studium na lyceích,“ přibližuje mluvčí kraje Alena Knotková.

Co se týče konkrétních oborů, největší tlačenice mezi těmi maturitními je u asistenta zubního technika. Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Merhautova v Brně přišlo 174 přihlášek, ale bere jen 22 žáků.

„Domnívám se, že zájem vyplývá z větší informovanosti o stomatologické problematice, velkého rozvoje ortodoncie a představ o jemné a zajímavé nestereotypní práci, která bude sloužit lidem. Roli mohou hrát i představy rodičů o dobře zajištěném výdělku,“ míní ředitelka školy Marcela Křiváková. Tím, že se ve stomatologii rozvíjí moderní metody a využívají se zajímavé technologie, jako třeba 3D tisk, láká obor také čím dál víc chlapců.

Škola eviduje také čtyřikrát víc zájemců, než může uspokojit, na obor sportovního a rekondičního maséra, poptávka dvakrát převyšuje nabídku i u laboratorního asistenta. Ředitelka vyzdvihuje, že obory střední a „voškové“ na sebe na škole navazují a žáci v nich mají perspektivu dobrého zaměstnání na celý život. Roli hraje i dobré jméno školy.

V kurzu jsou grafika a design

U učňovských oborů vévodí žebříčku exkluzivity puškař. Jak však upozorňuje náměstek hejtmana pro školství Jiří Nantl (ODS), podobně jako u asistenta zubního technika jde o poměrně unikátní záležitost, která není dostupná ve všech krajích, takže přetlak zájemců je způsoben i těmi přespolními.

Různé grafické, designové a pedagogicky laděné obory na dalších příčkách žebříčku (viz box) však už odráží skutečné touhy jihomoravských školáků. „Sílí zájem o vyprofilované odborné obory, které přitom mají kvalitu všeobecného vzdělání. Po nich se absolventi mohou hned věnovat kariéře nebo pokračovat vysokoškolským studiem,“ konstatuje Nantl.

Dostat děti na školy, které co nejvíc ladí s jejich přáními, potřebami a schopnostmi, je ostatně cílem hejtmanství. Pomáhají s tím i krajské stránky vyberskoly.cz.

Hry jako velký zdroj výdělku

Pod hlavičkou oboru grafický design je na Střední škole umění a designu a Vyšší odborné škole Brno Husova možné studovat čtyři studijní programy, a to ilustraci, game art, motion design a grafický design.

„Počítačové hry jsou trendem samy o sobě. Vydělají ročně víc peněz než filmový, hudební a všechny ostatní kreativní průmysly dohromady. Dva roky covidové krize, kdy byli lidé zavření doma u svých počítačů, tento rozdíl jen prohloubil a k hraní her přivedly ještě více lidí,“ vysvětluje si velký zájem o obor vedoucích ateliéru game art Ondřej Klus.

Obory s největším přetlakem

Maturitní:

1. Asistent zubního technika
2. Grafický design
3. Užitá malba
4. Design interiéru
5. Užitá fotografie a média

S výučním listem:

1. Puškař
2. Mechanik
3. Aranžér
4. Autolakýrník
5. Kadeřník

Jedná se o nejvyšší poptávku v porovnání s nabídkou míst.

Navíc existuje relativně málo studijních oborů, které by poskytovaly v oblasti tvorby her vzdělání.

„Studium u nás pak navazuje na touhu studentů tvořit. My jim dáváme do rukou nástroje, se kterými mohou vyvíjet hry od začátku do konce. Studenti pak mohou pokračovat ve studiu dále na umělecké vysoké školy, nalézt uplatnění téměř na jakékoliv pozici v herní firmě, či v jiných oblastech kreativního průmyslu.“

Obor ilustrace zase vítají ti, co mají rádi komiksy a ilustrace. „Jako důležitý motiv pro studium ilustrace je možnost interpretovat příběh výtvarnou cestou. Je to rovněž obor, který pracuje s nejširší škálou vyjadřovacích prostředků s přesahy do kresby, malby, modelování a tvorby knižní vazby. Výstupy našeho oboru, kromě tradičních ilustrací, vytváří přesahy do animované tvorby a designu stolních i počítačových her,“ vysvětluje vedoucí ilustrace Ján Lastomirský.

Z gymnaziálních studií vede u uchazečů to nejdelší, tedy osmileté. Naopak čtyřleté stagnuje. „Uchazečům o studium i jejich rodičům se daří ukazovat, že vedle gymnázia může být velmi zajímavou maturitní alternativou i volba kvalitní odborné školy a že je v kraji máme,“ podotýká Nantl.

Kuchaři jsou sexy, míní Nantl

Kraj loni zaznamenal také pokles zájmu o studium gastronomických oborů a o uplatnění absolventů ve službách obecně. „Důvodem je pravděpodobně koronavirová pandemie. Letos se ale zájem o tyto obory opět zvyšuje,“ informuje mluvčí Knotková.

Podle ředitele Střední školy technické a gastronomické Blansko Pavla Dvořáčka je nicméně pokles zájmu o gastronomické studium dlouhodobější a covid situaci jen zhoršil. Na jeho škole přitom ve spolupráci s řetězcem McDonald’s nabízejí unikátní zaměření na fastfoodové stravování.

Nantl naopak očekává, že gastro opět bude mezi školáky v kurzu. „Pro mladou generaci to je sexy povolání, v televizi mají MasterChefa a celou řadu dalších pořadů. Dnes je to vlastně povolání celebrit. Pokles byl dán covidem, lidé se báli perspektivy, když se zavíraly hospody, ale myslím, že je to obor budoucnosti,“ přesvědčuje.

Jiné obory z oblasti služeb, jako třeba kadeřnictví, přitom za covidu takový výkyv nezažily. Trvale žádaná je také výuka automechaniků. „Obecně jde zájem trošičku nahoru i u řemesel, značný je třeba o truhláře,“ pozoruje ředitel Střední odborné školy a učiliště Přímětická ve Znojmě Libor Hanzal.

Na učňovských oborech se doteď dohání ztracená praxe, kterou překazila distanční výuka. „Dopady na výuku a chybějící znalosti řešíme. Snažíme se žákům věnovat individuálně, máme doučování i kroužky, aby se co nejrychleji dostali do normálního režimu. Ale odnaučili se učit, trošičku zlenivěli a chybí jim režim. Přesto věřím, že když budeme důslední, dostanou se do toho,“ říká Hanzal.