První běžkaři se na startu u kotvrdovické sokolovny objevili již v osm ráno a pak se sem z blízkého okolí i vzdálenějších míst trousili celé dopoledne. I když byl pořádný mráz, například v nedalekém Podomí naměřili ráno dokonce mínus osmnáct a půl stupně.
Slunce pak však rtuť teploměru vytáhlo o pár stupňů výš a běžkaři si pochvalovali krásné počasí.
"Lepší snad už ani být nemůže. A když se člověk hýbe, je mu teplo," říká Jiří Koutný z nedalekých Studnic. "Jsem tady poprvé a je to super," pochvaloval si lyžařský přejezd v kraji na hranici Blanenska a Vyškovska.
"Z té ledovky jsme měli trochu strach, ale naštěstí na ni napadl další sníh. Stopu jsme prošlapávali již minulý víkend a dělali jsme, co jsme mohli. Trasu jsme přitom museli v některých místech odklonit z lesa na pole a louky, lesáci při těžbě dřeva cesty rozjezdili a navíc je tam i hodně popadaných větví," říká jeden z pořadatelů Jaroslav Pernica.
Přejezd Krajem pod Kojálem organizuje již od počátku této akce, která vznikla jen krátce poté, co i ve vesnicích u Kojálu přišly do módy běžky.
"V prvním ročníku nás jelo asi třicet a nejvíce účastníků jsme měli 350. Ovšem asi třikrát nebo pětkrát to bylo se sněhem tak špatné, že se šlo pěšky. Dnes asi hodně lidí odradil velký mráz, ale i tak jsme z účastí velmi spokojeni. Běžkařů dokonce přijelo víc, než jsme čekali a tak máme obavu, že diplomy na všechny nevyjdou. I s tím, jsme si však poradili. Vytipovali jsme pár známých, kterým je předáme o týden později, až nám vyrobí další," říká Jaroslav Pernica.
Jít do stopy v krajině kolem Kojálu podle něj rozhodně stojí za to. "Je to vlastně taková náhorní planina, běžkaři se tady nemusí drápat do prudkých svahů a i sjezdy jsou mírné a bezpečné," dodal. Jen ledový škraloup dělal běžkařům v některých místech potíže, špatně se jim do něj zapichovaly hůlky.
