Auta jedoucí po Hradecké tak nebudou moci odbočit do Králova Pole ani do Žabovřesk, řidiči přijíždějící z těchto městských částí zase nebudou moci najet na výpadovku na Svitavy ani na městský okruh směrem k výstavišti. Podle stavbařů by totiž nebylo možné během prací zajistit dostatečně dlouhé odbočovací pruhy.
"Lidé dostávají do schránek informační letáky, kde jsou vyznačeny možné objížďky," popsal přípravy na uzavírku ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp.
Komplikace řidiče čekají kvůli stavbě mimoúrovňového křížení. Po jeho dokončení zmizí z vytížené křižovatky semafory a auta budou projíždět plynule.
Částečná uzavírka se dotkne i městské hromadné dopravy. "Trolejbusy číslo 30 budou odkloněny do smyčky Vychodilova a na trase do Králova Pole je nahradí autobusový spoj x30," popsala mluvčí brněnského Dopravního podniku Hana Pohanová. Zdůraznila ale, že tato výluka nezačne hned od 1. října.
"Předpokládáme, že k ní dojde v listopadu," doplnila mluvčí. Auta totiž začnou jezdit po provizorních silnicích, nad kterými nebude možné udržet v provozu trolejové vedení.
Na křižovatce už se pracuje, dotýká se jí to ale jen minimálně. "Už začala překládka inženýrských sítí," potvrdil ředitel výstavby Královopolských tunelů Vladimír Macík.
Během tří let, kdy stavba potrvá, se budou podmínky na křižovatce měnit ještě několikrát. Na jaře by měli stavbaři začít zahlubovat Královopolskou ulici, auta ve směru od Hradecké pak budou jezdit po provizorních mostech.
Za dva roky by měl být už hotový jeden ze dvou mostů v Hradecké ulici. S úplným dokončením počítá investor na sklonku roku 2011. Přibližně ve stejné době by měla začít auta využívat i Královopolské tunely.
Unikátní stavba zatím postupuje bez problémů, jeden tubus už podešel Palackého třídu, v druhém tubusu stavbaři nyní pracují právě pod frekventovanou ulicí. Proto je na ní snížena rychlost.
. Je to jako vrtat do plastelínyreportáž Pod nohama Brňanů vzniká stavba, která minimálně v Evropě nemá obdoby. Královopolské tunely. Dva tubusy dlouhé více než kilometr vznikají přímo pod městskou částí, jejíž jméno nesou. MF DNES přináší z unikátní stavby exkluzivní reportáž. Kdo čeká, že pod Královým Polem kutají vleže horníci a hlínu vozí ven důlní vláček, je stejně mimo jako ten, kdo si představuje obří stroj ukrajující z horniny pod Brnem kamení. Pravda je někde uprostřed a je mnohem prozaičtější. Tunely pod Brnem hloubí obyčejné bagry, které vyvezenou hlínu nakládají přímo v tunelu na tatru. Tubus je nyní tak velký, že se v něm nákladní auto otočí. Čím budou brněnské tunely zvláštní? Místo horniny rýpou stroje do jílu. To vše sotva pár metrů pod brněnskými ulicemi. "Na celém světě je to teprve osmý tunel ražený v těchto podmínkách," popisuje Vladimír Macík, ředitel výstavby a zkušený inženýr, který už má na kontě například tunely na železničních koridorech. "Je to jako dělat díru do plastelíny," přibližuje stavbu ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp. Netradiční prostředí vyžaduje naprosto precizní práci. Po každém metru, který bagr vyhloubí, se vyražená část vyzdí. Pod frekventovanou Palackého třídou dokonce každého půl metru. A to celé se navíc dělá na šestkrát, bagry ubírají zeminu po segmentech. Představa, že je na konci raženého tunelu obrovská rovná plocha hlíny, je mylná. Každá jeho "roura" je proražená vlastně do šesti různých vzdáleností. 200 lidí denně, volno bude jen na Vánoce Na každém tubusu pracuje jiná firma. Ten kratší, severní pod ulicí Dobrovského staví OHL ŽS, jižní a o něco delší tunel přibližně v ose Pešinovy ulice hloubí Subterra. Dohromady se na stavbě pohybuje kolem dvou set lidí najednou. Ve dvanáctihodinových směnách, ve dne, v noci, o víkendech i svátcích. Volno je čeká až na Vánoce. Rozestavěné tunely bude kvůli tomu nutné na konci "zašpuntovat" betonem. Po Novém roce se onen špunt vybourá a bude se pokračovat nanovo. Rychlost? 42 metrů za měsíc. "Ale chtěli bychom se dostat na pětačtyřicet," říká Macík. Z rozestavěných rour se denně odvážejí tuny zeminy. Většinou na skládku. O materiál sice projevily zájem cihelny, ale kvůli přimíchaným zbytkům rozdrceného betonu z obezdívek průzkumných štol je nepoužitelný. "Nedá se použít ani do násypu silnic, protože jíl je bobtnavý," povzdechne si Macík. Na druhu stranu si nemusí dělat příliš starosti s archeologickými nálezy. "Říká se tomu brněnský tégl a jsou to v podstatě usazeniny moře. Takže v tom najdete leda tak malé mušličky a lasturky," vysvětluje inženýr stavby František Dobeš z Brněnských komunikací. Podzemní šestipatrový dům nadupaný technikou Na tomto místě na povrch vyústí odvětrání, bude zde požární výtah a také záložní zdroje energie. Ostatně přívod energie do tunelů bude zajištěn opravdu nadstandardně. "Musíme tam mít napájení kabelem, potom jedno záložní napájení kabelem, záložní agregát, kdyby oba přívody vypadly, a nakonec ještě jeden agregát, kdyby vypadl i první záložní agregát. A baterie, které překlenou dobu, než agregát naběhne," vypočítává Jiří Rupp. Jinými slovy - pod Dobrovského ulicí se ukryje šestipatrový dům nadupaný technikou. Na úplném konci tunelů v Hradecké ulici pak stavbaři vykouknou na podzim příštího roku. "Samozřejmě se to oslaví. Hornické tradice se pořád dodržují, na začátku ražby se osazuje Barborka," připomíná Macík hornickou patronku, která střeží portály rozestavěných tunelů. |
