Moravské zemské muzeum má ve svých sbírkách rukopisy například od spisovatelů Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, dramatika Milana Uhdeho, básníka Jana Trefulky, historika Jana Tesaře či diplomata a prozaika Jiřího Gruši.
Spisovatel Ota Filip
Exilový spisovatel a novinář Ota Filip, žijící v Německu, který část svých písemností daroval před pěti lety, teď dokonce požádal o jejich navrácení.
„Situace mě znepokojuje natolik, že začínám litovat, že jsem části archivu z více než čtyřiceti let exilu z čistě moravské nostalgie věnoval Moravskému zemskému muzeu, a ne Bavorské státní knihovně v Mnichově, kde je už řádně zpracovaná moje korespondence a rukopisy do roku 1995,“ napsal ministrovi začátkem května Filip.
Muzeu vyčítá především to, že od roku 2011 nebylo schopné udělat ani jejich soupis. Na další pak nebyla dosud uzavřená smlouva. Podobný dopis Hermanovi napsal i brněnský dramatik Uhde, ten však ve čtvrtek nebyl k zastižení.
Vrátíme jen rodinné dopisy, říká muzeum
Zdeněk Drahoš, vedoucí oddělení dějin literatury, pod něhož fondy exilových spisovatelů spadají, ale tvrdí, že muzeum nic vracet nehodlá.
„Jde o majetek státu, takže panu Filipovi vrátíme jen rodinné dopisy, což je asi jedno procento materiálů. Darovací smlouvy ani jiné dokumenty nikde nezahrnují závazek muzea zkatalogizovat fond do konkrétního termínu,“ řekl Drahoš.
Dodal, že muzeum získalo za posledních pět let šestnáct významných fondů s protitotalitní tematikou, odhadem více než čtyřicet tisíc sbírkových předmětů, a není v silách zaměstnanců provést rychle jejich soupisy.
Ministerstvo kultury zatím na dopisy spisovatelů neodpovědělo. A jeho mluvčí Simona Cigánková i ministr Herman nechali bez odpovědi také otázky MF DNES na to, jak bude úřad situaci řešit.
V nevyhovujících podmínkách?
Zpracování archivu již zemřelého česko-německého spisovatele a diplomata Jiřího Gruši, po němž muzeum pojmenovalo letos v únoru jednu ze svých budov, začalo v poslední době váznout také.
spisovatel Jiří Gruša
Výpověď totiž dostal dokumentátor jeho pozůstalosti, muzeolog Jan Sedláček. Podle informací MF DNES kvůli tomu, že na něj chyběly peníze, několik měsíců si jej dokonce museli platit Grušovi dědicové sami. Dokonce požádali muzeum o vysvětlení nastalé situace.
Podle Drahoše je však Grušův fond v posledních čtyřech měsících zpracováván prioritně.
„Poskytujeme totiž dokumenty a podklady pro aktuální vydávání dvoujazyčných sebraných spisů. Zhruba osm tisíc sbírkových předmětů bude zpracováno do konce příštího roku. Dělají na tom tři zaměstnanci,“ popsal Drahoš.
Mezi nimi je i bývalá náměstkyně brněnského primátora Romana Onderky Barbora Javorová. Vystudovaná paleontoložka v žádném veřejně dostupném životopise přitom neuváděla, že mluví německy. Nastoupila na jaře, ještě v době, kdy muzeum vedl Martin Reissner. S ním se dobře zná z magistrátu z doby, kdy byl jako bývalý šéf odboru kultury jejím podřízeným.
„Sedmdesát procent Grušova archivu je v češtině, takže i kdyby německy neuměla, není to problém. Ale myslím, že umí,“ podotkl Drahoš.
Podle svědectví několika nynějších i bývalých zaměstnanců muzea, s nimiž MF DNES mluvila, je navíc část rukopisů uložena v nevyhovujících prostorách - v Domě Jiřího Gruši v brněnských Medlánkách, kde není klimatizace a kvůli starým oknům není možné udržet stabilní vlhkost a teplotu. Podle nich je tak jen otázkou času, kdy fondy začnou podléhat zkáze.
Ani s tím ale Drahoš nesouhlasí. „Prostory mají všechny standardy muzejního depozitáře. Před měsícem objekt navštívila kontrola z ministerstva kultury a byla se stavem uložení spokojena,“ uvedl Drahoš.
Nový ředitel vzejde z konkurzu
Stížnosti spisovatelů nejsou jediným problémem, který Moravské zemské muzeum v poslední době řeší. V polovině dubna musel na hodinu odejít bývalý dlouholetý generální ředitel Martin Reissner (psali jsme o tom zde). Ministr Herman jej odvolal kvůli ztrátě důvěry a narychlo vyhlásil výběrové řízení na jeho post.
Reissner skončil především kvůli nevybíravému chování vůči podřízeným, muzeum se navíc v poslední době stalo terčem silné kritiky odborné i kulturní veřejnosti. Za odvolání Reissnera lobboval u Hermana dokonce i brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Odborná komise má příští středu vybrat tři nejlepší kandidáty ze šesti přihlášených. Z nich pak ministr jmenuje nového ředitele. Nyní muzeum vede dřívější Reissnerův náměstek, historik Jiří Mitáček, který se do konkurzu také přihlásil. Brno
